Rozdělení nákladů za UT v neobydlených bytech.
Dobrý den, hledal jsem v příspěvcích, ale nenašel jsem informaci. Jsme SVJ, asi 100 BJ. Asi 50% plochy bytů se ani po čtyřech letech neprodalo (insolvence investora a posléze i skoro insolvence SVJ – celkem zábavná historie). Rozdělení nákladů i rozúčtování od původního „správce“ vynikající firmy R3Group, je za celou historii zcela nesmyslné. Máme vodorovné rozvody, v bytech výměníkové stanice a kalorimetry – ale nefunkční (měřidla naměřila asi 55% vyrobeného tepla), proto jsme se stali „neměřenou jednotkou“. Rok 2010 (!) budeme rozdělovat podle m2 plochy, proto se na nás (asi) nevztahuje rozdělení na ZS a SS.
Dotaz: Jak v takovém případě máme (můžeme) postupovat při výpočtu nákladů za neobydlený byt? Je to jen 50% ceny tepla m2 obydleného bytu? Je možné procento nějak navýšit? Za 50% tepla obydlené BJ nejde neobydlenou BJ vyhřát na požadované minimum 16 stupňů.
Děkuji za odpověď.
„…hledal jsem v příspěvcích, ale nenašel jsem informaci…“
- zkuste také „Teplo: vytápění a teplá užitková voda : jejich regulace, měření a rozúčtování v bytových objektech“ (ISBN:80–86426–07–6)
Neználek
Dobrý den – sežeňte si tuto publikaci – Ing.Skuhra (MMR – dnes tam již nepracuje) zde popisuje i způsob rozúčtování pro BVS (bytové výměníkové stanice) s podrobným příkladem rozúčtování. Vyhláška 372/2001 nelze plně aplikovat na domy s BVS, protože zde spotřebované teplo je spotřebováno jednak na ohřev TUV a jednak na vytápění (rozdělení neměřitelné) Najít spravedlivé řešení v legislativě nelze, protože neexistuje.
Skuhra, J.: Služby poskytované při správě a provozu budov
Asi pláčete již nad rozlitým mlékem. Tento postup schválilo Vaše SVJ. Lze jen spekulovat zda schválně nebo z neznalosti. Není jiná šance než soud. Zkuste http://byt-sluzby-vyuctovani.sweb.cz/
Nastudujte prosím nejprve vyhlášku 372/2001.
Dle mého názoru obydlenost nijak nezohledňujete. Pro rozúčtování tepla na vytápění spotřební složku rozdělíte stejně, jako složku základní, tedy dle započitatelné plochy bytu. (§ 4 odst. (5) vyhlášky)
G.X.
ABD Děkuji, tu jsem pochopitelně studoval, nevím jak dobře, protože jsem tam nic o způsobech v rozdělení nákladů za teplo na obydlené a neobydlené byty nic nenašel. Dotaz zůstává stejný.
Vyhlaska nerozeznava obydlene a neobydlene byty. Pokud v dome (zuctovaci jednotce) jsou nainstalovany merice, pouziva se namer a plocha. Pokud nejsou, pouziva se pouze plocha. Kdo stanovil, ze jsou u vas merice (kalorimetry) nefunkcni? Zmineny pomer sumy nameru kalorimetru k vyrobenemu teplu (55%) mame v nasem dome take. 5 roku stara novostavba 32 bytu, plynova kotelna v dome. V nasem pripade vysoke ztraty pricitam ne zrovna dobre izolovanemu rozvodu topneho media pri jeho teplote pres 70C. U domu, kde je 50% bytu neobydlenych muzou byt cirkulacni ztraty jiste jeste vetsi. ivo6
ABD Náměry byly „nespolehlivé“, některé kalorimetry nefungovaly vůbec, někdo si je vyměnil bez zápisu = totální chaos. Na shromáždění se přijala metodika, podle které se nejdříve vypočítá cena tepla investovaná do ohřevu vody (máme nějaké měřiče SV), co zbude ZS 50% a SS 50%. ZS na všechny bytové i nebytové jednotky, SS jen na obydlené jednotky. Problém je v tom, že SVJ má čtyři budovy, každá stavebně jiná, každá jinak vyprodaná (asi jen 50%), a asi 5 kotelen. Teď se výpočty pořád přepočítávají, aby se platby za obydlené i neobydlené dostaly do ± 40%. Stejně vychází to asi tak, že obydlený má 200–230/m2 a neobydlená asi 100–120/m2. To mě přijde nesprávný poměr. Je to z hlediska nákladů na řádné temperování možné, aby neobydlený a správně temperovaný byt spotřeboval jen 50% tepla bytu obydleného? A dá se s tím něco udělat? Je rozhodnutí shromáždění platné?
Poslední komentáře