Rozdělení 1/4 vlastnictví
Dobrý den, potřebovali bychom poradit.Bydlíme v bytovce kde jsou 4 bytové jednotky.Je tu 1/4 vlastnictví,co se týká bytu i společných prostor,garáží,sklepů i pozemkú.Chtěli bychom vše rozdělit do osobního vlastnictví,nebyl by v tom problém pokud by s tím souhlasili všechni majitelé.Proběhla schůze,ale jeden majitel s tím nesouhlasí.Máte někdo nějakou radu nebo zkušenost jak by se to dalo vyrešit?
„Máte někdo nějakou radu nebo zkušenost jak by se to dalo vyrešit?“ (Vložil Sylvie Debnárová, 16. Prosinec 2023 – 16:29)
Jistěže. Prodat svůj podíl. Vlastnictví Vás přestane tížit.
Dobrý den Sylvie, přestože občas nepoužíváte správné termíny (a na nich fakt záleží), překvapuje mě, jak ostatní diskutující celkem jednoduchý problém zamotávají a ze svých chybných předpokladů pochopitelně dovozují ještě chybnější závěry. Long story short: Máte čtyřbytový dům ve spoluvlastnictví (každý vlastníte ideální 1/4 domu, ale žádný byt). Chcete v domě vymezit prohlášením vlastníka čtyři bytové jednotky (zapsané v katastru nemovitostí, každá na samostatném listu vlastnictví). Toho lze docílit pouze dohodou všech spoluvlastníků, ne nějakým přehlasováním 3:1 (§ 1141 odst. 1 občanského zákoníku), případně rozhodnutím soudu (§ 1143 OZ). Prosím nepoužívejte pro Váš případ termíny „osobní vlastnictví“, „nájemníci“ ani „schůze“. Doplňuji, že bytový dům zůstává bytovým domem, ať je jako takový jen zkolaudován (= má více, než tři bytové jednotky), nebo byly v druhém kroku prohlášením vlastníka a vkladem do katastru nemovitostí vymezeny tyto bytové jednotky jako samostatné nemovité věci.
ale ona nechce rozdělit jen byty, ale i pozemek, společné prostory…a jeden prostě nesouhlasí. takže když vyvozujeme všichni podle vás chybné závěry, vy vidíte jinou možnost, než se obrátit na soud? já tedy ne:-)
Právě teđ jste z chybného předpokladu (že jsem napsal, ze „všichni…“) vyvodila chybný závěr, že (v tomto konkrétním připadu) vidím jinou možnost, než se obrátit na soud. Nevidím. Ale to píšu až teď. Protože zatím se mi podařilo pouze rozklíčovat znění otázky…
jste zmatená jak žňová hlídka. pletete si pojmy s dojmy, stejně jako v dotazu ze září. jednou píšete, že přítel koupil byt, teď najednou, že 1/4 podíl na domě. jednou píšete vlastníci, podruhé nájemníci. neznáte ani správné pojmy, natož právní předpisy. a chcete se pouštět do abnormálně složité záležitosti. kupte si prasátko, hažte do něj penízky, a až tam bude aspoň 100 000 korunek, tak si najměte právníka.
„až tam bude aspoň 100 000 korunek, tak si najměte právníka“ (Vložil radka2222 (bez ověření), 17. Prosinec 2023 – 8:37)
V Brně jsou levní.
Od 01.05.1994 nelze. Zákon č. 52/1966 Sb., o osobním vlastnictví k bytům, byl zrušen.
Můžete, prosím, napsat srozumitelně, na co se ptáte a co chcete? Děkuji.
Bytovka = bytový dům = stavba pro bydlení s více než třemi byty (zkráceně, přesně viz. § 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb.). Zda dům je, nebo není následně „rozdělen prohlášením vlastníka na byty“ na tom nic nemění a na LV domu/pozemku bude pořád „bytový dům“.
Tazatelka uvedla, že v domě (bytovém domě) jsou bytové jednotky. Z toho je třeba vycházet. Vy píšete o domě s byty (bytovém domě), tazatelka se výslovně ptá na (bytový) dům s bytovým jednotkami.
Termíny „byt“ a „bytová jednotka“ i já používám téměř jako synonyma. Nenechte se tím prosím zmást, když už jsme se dopracovali k tomu, že v bytovém domě tazatelky bytové jednotky vymezené prohlášením vlastníka nejsou. Předmětem sporu je, že jeden ze čtyř spoluvlastníků domu je vymezit nechce. V zářijové diskuzi na stejné téma byla Sylvie ještě mnohem víc mimo (tvrdila např., že „přítel koupil byt“).
„Termíny „byt“ a „bytová jednotka“ i já používám téměř jako synonyma.“
Zákonodárce ovšem tyto termíny rozlišuje. Nerozlišování těchto zákonných termínů vede v lepším případě k nesrozumitelnosti, v horším k omylu.
Paní (sl.) D., pokud chcete poradit, musíte přesně popsat o co jde. Osobní vlastnictví BYL pojem pro vlastnictví chaty (domku), auta, úspor, osobních věcí apod. Jinak byly byty ve vlastnictví obce, podniku, bytového družstva. Nyní se laicky (na rozdíl od družstevního vlastnictví) používá pro to co je v NOZ v oddílu „Bytové spoluvlastnictví“ od § 1158.
Pokud nemáte Prohlášení vlastníka, tak dům není rozdělen na byty, a bydlíte v nájemním bydlení (obce) nebo v tzv. ideálním vlastnictví.
Takže si zjistěte fakta.
Ano jde o ideální vlastnictví,každý vlastní 1/4 všeho,potřebujeme aby se byty,garáže rozdělili na vlastníky kteří v tom daném bytě bydlí.Nebyl by to prý problém pokud by s tím všichni 4 nájemníci souhlasili,bohužel ale jeden nesouhlasí.
Můžete naznačit, jak vypadá dům?
Aby bylo možné dům rozdělit, musel by mít 4 vstupy zvenku, 4 přívody vody, elektřiny, plynu, odvody kanalizace. Takový dům jistě může existovat. I u nás může jedna nemovitost být postavena na jiné (domek na střeše paneláku, např.).
Klasická bytovka na vesnici o čtyřech bytech,garáž,sklep,přístavek,zahradka a to vše v oploceném pozemku.
a to máte takové uspořádání pozemku i prostor, že lze vše rozdělit na rovnocenné části přesně podle podílů? to máte teda štěstí. a jak rozdělíte schodiště a chodbu? střechu? kdyby to bylo tak jednoduché, asi by nemusely být nikde společné prostory.
Tak samozřejmě že chodby by byli společné vlastnictví,tak jako v každé bytovce nebo paneláku.Jedná se mi o byt,garáž a přístavky co patří ke každému bytu
Tak chodby,schodiště by byly společné prostory jako všede jinde v bytech.Jde o byt,garáž,sklep a přístavky.Složité to není pokud s tím souhlasí všichni.U nás s tím jeden člen nesouhlasí proto je problém.
Z dotazu (zmínka o 4 BJ) plyne dle mne to, že se nejedná o „podílové spoluvlastnictví“ (tzv. Ideální vlastnictví) na které se vztahuje NOZ od § 1121 do § 1157 (vč. Předkupního práva § 1124 a doporučovaný § 1143 – zrušení spoluvlastnictví), ale jedná se o dům rozdělený Prohlášením na 4 BJ bez SVJ, na který se vztahuje NOZ – Bytové spoluvlastnictví od § 1158. Správa domu bez SVJ viz § 1191 až § 1193.
Otázka je, proč tazatelka touží po SVJ. I bez SVJ rozhoduje majorita, i bez SVJ lze BJ prodat nebo zastavit), na rozdíl od Předkupního práva v tzv. Ideálním vlastnictvím).
Pro tazatelku platí
§ 1199
„Je-li v domě méně než 5 BJ, může být SVJ založeno, pokud s tím souhlasí všichni vlastníci jednotek“.
Dle článků na internetu je rozdíl mezi správou SVJ a správou bez SVJ v povinnosti Stanov pro SVJ.
„I bez SVJ rozhoduje majorita“ (Vložil Petr, 16. Prosinec 2023 – 20:07)
Nikoliv: Pouze bez SVJ rozhoduje majorita.
- „Nevíte prosím jak vychází cenově pokud by se věc řešila soudně?“
Orientačně od desítek po stovky tisíc. Žádný z účastníků nebude mít právo na náhradu nákladů řízení (iudicium duplex, případně iudicium multiplex).
Pro příklad: Ve sporu dvou spoluvlastníků o rozdělení a vypořádání domu a statku byl dílčí účet po vrácení případu krajskému soudu (nálezem IV. ÚS 404/22) tento:
- náklady řízení před okresním soudem ve výši 277 202 Kč
- náklady řízení před krajským soudem ve výši 70 737 Kč
- náklady státu ve výši 11 107 Kč
- samozřejmě k tomu náklady právního zastoupení obou účastníků.
Justitianus
Za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem není peněžité plnění
- za každou nemovitou věc 5000 Kč
- za každý obchodní závod nebo za každou jeho organizační složku 15000 Kč
- v ostatních případech, není-li dále stanoveno jinak 2000 Kč
to říká zákon. plus advokát, bez kterého těžko dosáhnete úspěchu. pokud byste náhodou vyhráli, tak geometrické plány na rozdělení pozemků, garáží, sklepů,....., zápisy do katastru, změna prohlášení… pár desítek tisíc, ne-li sto to bude.
„Za návrh na zahájení občanského soudního řízení …“ (Vložil radka2222 (bez ověření), 16. Prosinec 2023 – 18:45)
To nejsou ty nejpodstatnější. Podstatnější jsou náklady právního zastoupení (není zcela nutné, pokud máte právní vzdělání nebo nastudujete), znalecké posudky, protiposudky a revizní posudky, náklady na obstarání důkazů, svědečné a cestovné ad. Pokud jste zaměstnána, přijdete pravděpodbně o práci, pokud nemáte mimořádně vstřícného zaměstnavatele (budete se chtít účastnit, neúčastí výrazně snižujete pravděpodobnost úspěchu). Počítejte 10 a více roků trvání. Krátce to půjde pouze v případě doručování na úřední desce, rozsudku pro zmeškání, rozsudku pro uznání a podobných zrychlovacích postupů.
Málokdy stačí jedno soudní řízení, věc se různě větví, část je vyloučena k samostatnému řízení, je třeba z opatrnosti podávat různé návrhy, aby se dodržely lhůty, a podle průběhu je brát zpět a nebo pokračovat.
Účastníci řízení postupně umřou, budete čekat, až budou známi jejich právní nástupci.
Poslední komentáře