Revize v dlouhodobé záloze
Přečetl jsem dokument http://klaiex.webnode.cz/…ravu-schema/ , přehled je to pěkný a srozumitelný, ale zarazilo mě, že plánované revize jsou účtovány v dlouhodobé záloze? Revize hydrantů, plynu, hromosvodů, výtahů… to vše jsou dopředu známé akce, některé každoroční, některé jednou za 3 či 5 let, výtahy se musí kontrolovat i snad každý měsíc, a obvykle je částka nízká v řádech tisíců. Opravdu bude faktura reviznímu technikovi uhrazena z DZ? Do KZ tyto náklady tedy nejdou?
Sám jste si odpověděl, že některé revize se dělají v delším časovém horizontu. Krátkodobé by se měli vejít do 1 roku. A není lepší to platit z DZ, než to „rozpitvávat“ na revize roční, půlroční, dvouleté, tříleté apod.?
Chápu, že u některých položek je rozpad důležitý. Není právě kvůli tomu, že se z celkové částky, která „proteče“ v SVJ za rok, jsou revize zanedbatelné, zbytečné je pitvat a zvolit raději jednodušší způsob a případně jej pravidelně okomentovat na shromáždění při hodnocení a schvalování hospodaření za minulé období a schvalování rozpočtu na období nadcházející?
Pane TN, ve všech příkladech mám náklady na revize v rozpočtech nákladů hrazených z krátkodobých záloh. Ve schématu jsem chtěla být preciznější, tak jsem ty, které jsou plánovány do budoucna, dala k dlouhodobým zálohám. Ale náklady na roční revize a prohlídky zůstaly mezi náklady hrazenými z krátkodobých záloh.
N. Klainová
Děkuji za vysvětlení. Jinak řečeno, všechny náklady naplánované, očekávané či neočekávané a předpokládané po 31. prosinci jsou účtovány v DZ na účtu 32×? Vše ostatní v KZ na účtu 95×
Ještě se zeptám, prý od loňska jsou povinná jen první dvě čísla účtů? Proč tedy 324 a 955? Děkuji za trpělivost.
Malá oprava: DZ jsou v účtové skupině 95 a KrZ (aby se nepletlo s KZ jako konečným zůstatkem) jsou v účtové skupině 32. Vy jste to přehodil.
První dvě čísla účtu vyjadřují účtové skupiny a ty jsou povinné. Předepsány jsou přílohou č. 3 k vyhlášce č. 504/2002 Sb.
Naproti tomu třetí číslice není od roku 2005 povinná. Dobrovolné jsou i názvy účtů.
Praxe však vychází ze staré vyhlášky č. 504/2002 Sb., účinné pro roky 2003 a 2004, která obsahovala v příloze č. 3 Směrnou účtovou osnovu s povinnými trojmístnými čísly účtů i jejich názvy.
Autoři účetního softwaru je převzali do svých programů a od té doby se nenašel nikdo (neměl důvod), aby měnil čísla účtů, která se používají od vzniku podvojného účetnictví. Na druhé straně, když chci mít ve svých příkladech samostatný nákladový účet pro revize, mohu si zavést 517–301 Revize. Když chci účet 336 Zdravotní a sociální pojištění rozdělit na dva, zavedu účty 336 a 337.
N. Klainová
Děkuji. Takže aby každé SVJ mělo ještě svojí účtovou osnovu, že? Nebo může převzít osnovu používanou správcem pro všechna jeho SVJ? To asi není nic proti ničemu. Respektive asi spíš záleží na nastavení softwaru, který to třetí číslo asi bude mít přednastaveno napevno…
Většina účetních programů má čísla účtů syntetických účtů skutečně nastavena na pevno. Účetní si ale ke každému účtu mohou navolit x analytických účtů, např. u záloh na služby 324–201 Zálohy – teplo, 324–202 Zálohy – voda apod…, u správy třeba 324–301 Zálohy na správu podle podílů, 324–302 Zálohy na vlastní správu atd…
Rozvaha a výkaz zisku a ztráty mají naprogramováno, ze kterých účtů mají číst údaje pro jednotlivé položky.
Účetní ani členové výborů SVJ většinou nemají šanci do toho zasahovat. Pokud mají, měli by minimálně požadovat názvy účtů, ze kterých by bylo možné zjistits jejich obsah, např. místo jednoho účtu 518 Ostatní služby uvést 518–301 Nájemné, 518–302 Kopírování apod. Potom by se v účetnictví mohli orientovat i účetní laici.
Poslední komentáře