Rejstříkový soud

Tomáš

1. V závěru svého usnesení paní samosoudkyně píše: „proti tomuto rozhodnutí n e n í odvolání přípustné“

2)V předcházejícím odstavci mimo jiné píše:"Vámi přijatou úpravu stanov společenství v části třetí bod VI.2.písm.b/ rejstříkový soud musel shledat v rozporu s úpravou zák.72/1994Sb. v platném znění.Z povahy společenství vlastníků jednotek ,jehož členy mohou být pouze vlastníci jednotek,z rovnosti funkce pověřeného vlastníka a výboru,jakož i z funkce a účelu společenství, jímž je především správa domu, je dovozováno,že členem výboru může být jen vlastník jednotky v předmětném domě(§200d odst.3 o.s.ř.). Tak a co teď Tomáš K.

Pane Tomáši,
šlo o správní rozhodnutí. Máte možnost podat rozklad, stížnost nadřízenému orgánu, správní žalobu. Kontaktujte právníka.
Argumentace uvedená v odůvodnění je zajímavá, avšak není podložena zněním zákona.

lake

„rozklad, stížnost nadřízenému orgánu, správní žalobu“

Komu se podání směrují? Co dovolání a kasační stížnost?

Pane Lake,děkuji mnohokrát za cennou radu.Zkusím to cestou stížnosti nadřízenému orgánu ale určitě ne sám.Mám sice jednu vysokou školu ale půjdu do toho jen pomocí právníka.A jsem v takovém duševním rozpoložení, že se ani nebudu ptát kdo to zaplatí. Tomáš.K.

Pane Tomáši,

o problému se zde diskutovalo vícekrát, zadejte hledat ‚zápis nevlastníka‘, nebo ‚nevlastník ve výboru‘. Již v červnu 2009 bylo konstatováno, že krajské soudy běžně zapisují nevlastníky ve výboru – kromě KS Hradec Králové, kde paní soudkyně (Hrdličková) má na tuto věc jakýsi svůj vlastní odlišný názor.

Soudkyně KS jako důvod odmítnutí ve vašem případě uvádí tři argumenty:

• Členy SVJ mohou být pouze vlastníci jednotek:
  To je jistě pravda, ale ZoVB nestanoví podmínku, že by členové výboru museli být i členy SVJ.
• rovnost funkce pověřeného vlastníka a výboru:
  ZoVB je soukromoprávním předpisem a členství nevlastníka ve výboru výslovně nezakazuje; tedy platí, že je to beze všeho možné. Mimochodem, žádná „rovnost funkce“ v ZoVB není, právě naopak. Zatímco PV rozhoduje a podepisuje sám, výbor rozhoduje kolektivně a podepisují vždy dva.
• funkce a účel společenství, jímž je především správa domu:
  Nevidím zde (ani s velkou lupou) žádnou spojitost s otázkou zda ve výboru může být nevlastník.

Vaše stanovy tedy nejsou v rozporu se zákonem, takže názor soudkyně bude třeba zkorigovat. Když to vyřešíte, přispějete ke sjednocení výkladu práva v tomto státě.

lake

Slíbil jsem, že budu referovat o problematice vlastníků a nevlastníků ve statutárních orgánech.Zde přikládám část reakce nejvyššího správního soudu:„Jak však vyplývá z Vašeho dopisu, Vaše věc nespadá do pravomoci soudů rozhodujících ve správním soudnictví v řízení podle soudního řádu správního. Ve Vaší věci bylo naopak rozhodováno soudem v občanském soudním řízení, a to podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „občanský soudní řád“). Pokud máte zato, že soud ve Vaší věci zaujal nesprávný právní názor, můžete se proti soudnímu rozhodnutí bránit, ovšem musíte k tomu užít pouze prostředky, které k tomu nabízí příslušné řízení. Rozhodnutí vydané okresním či krajským soudem v prvním stupni může zpravidla účastník řízení napadnout odvoláním, a to do patnácti dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí, u soudu, proti jehož rozhodnutí odvolání směřuje (§ 201 a násl. občanského soudního řádu).“ Tak to mi hlava nebere.Řízení u rejstříkového soudu ve věci SVJ je snad správní řízení.Nebo asi ne. Ale budu pokračovat. Tomáš

Doplním ještě jednu maličkost.Než jsem na rejstříkový soud šel, tak jsem se Vámi doporučenými diskusemi a k tomuto tématu řečenými argumenty vybavil.Paní samosoudkyně Nováková ale v tu chvíli vypadala, že na mne zavolá justiční stráž. Máme to tady v našem státě doopravdy dobře ošetřené.Ale slibuji Vám, že to nevzdám a i kdyby jen z principu do toho půjdu.Průběh a výsledky budu zvřejňovat zde. Tomáš K.

Pane Tomáši, držím Vám palce.
Samotná skutečnost, že bylo přijato překvapivé rozhodnutí (např. jeden rejstříkový soud koná v obdobných případech odlišně od jiných RS) je Nejvyšším soudem považována za vadu řízení, která je důvodem pro zrušení takového rozhodnutí (rozsudek Nejvyššího soudu 28 Cdo 3256/2006).
Pro zájemce o úvod do této problematiky připojuji odkaz na článek Jiřího Štancla „Legitimní očekávání aneb předvídatelnost rozhodování“ [online], dostupné na http://www.akstancl.cz/…hodovani.php .

lake

„proti tomuto rozhodnutí n e n í odvolání přípustné“

To píšou soudy rády a často. Odvolání naštěstí není jediným opravným prostředkem, o ostatních nejsou soudy povinny účastníky řízení v rozhodnutí poučit.