Průměrný rozum
ObčZ § 4 používá pojem rozum průměrného člověka jakožo odborný právní pojem. Průměr dělí populaci na dvě stejně velké části (platí pro symetrické rozdělení). Znamená to, že celá polovina populace (svéprávných lidí) rozum průměrného člověka nemá. Jaký je potom smysl uvedeného ustanovení?
Má se za to, že zákonodárce místo průměrný rozum měl napsal rozum obvyklý, rozum, který lze rozumně předpokládat, rozum člověka z většiny populace, rozum člověka, který netrpí nedostatkem rozumu ad. Takto se zjevně jedná o protiústavní ustanovení, které krátí práva poloviny populace. (Ustanovení trpí i další vadou, dává do souvislosti svéprávnost a rozum, což je nerozumné, jak snadno nahlédne každý svéprávný člověk, o němž se má za to, že má rozum průměrného člověka.)
K ustanovení § 4 NOZ a k pojmu „rozum průměrného člověka“:
Inspirací nepochybně byl monumentální Obecný zákoník občanský, Allgemeines bürgerliches Gesetzbuch (ABGB). Ten se ale nezmiňuje ani o průměrném člověku, ani o jeho rozumu.
| ABGB § 1297 Platí však také domněnka, že každý, kdo má užívání rozumu, je schopen takového stupně píle a pozornosti, jakého může býti použito při obyčejných schopnostech. Kdo tohoto stupně píle nebo pozornosti opomene, při činech, jimiž nastává zkrácení práv jiného, je vinen nedopatřením. |
Zkusím to volně přetlumočit do současné právničtiny: Způsobí-li osoba škodu kvůli své nepozornosti, či pro nezájem, odpovídá za způsobenou škodu. Pokud by přicházela v úvahu trestní odpovědnost, šlo by o nedbalostní trestný čin.
Škoda, že při tvorbě nového zákoníku nebyl prostě převzat ABGB. V roce 2011 jsme si připomněli dvousté výročí (1.6.1811). V Německu a Rakousku, Lichtenštejnsku a Chorvatsku se používá dosud a nikdo si nestěžuje. V ČR se používal do padesátých let. Namísto zákoníku máme teď pravý český – paskvil.
lake
Pokud by ustanovení o průměrném člověku snad zákonodárce myslel vážně, potom průměrný člověk by byl takový člověk, který má současně průměrné všechny vlastnosti a schopnosti, tj. je průměrného vzrůstu, průměrného věku, průměrné barvy vlasů, průměrného vzdělání, průměrného pohlaví, píše průměrně rychle na psacím stroji, ovládá v průměrné míře španělštinu, ad.
Další výkladová potíž spočívá v tom, zda snad zákonodárce použitou formulací nemínil, že se jedná o člověka s přinejmenším průměrnou měrou všech vlastností a schopností. Potom by průměrným člověkem byl člověk, který je přinejmenším průměrného vzrůstu, přinejmenším průměrného věku, přinejmenším průměrné barvy vlasů, přinejmenším průměrného vzdělání, přinejmenším průměrného pohlaví, píše přinejmenším průměrně rychle na psacím stroji, ovládá přinejmenším v průměrné míře španělštinu, ad.
Jistě poradí Český statistický úřad, průměrnou velikost nohy znají výrobci obuvi atd.
Člověk s obyčejnými schopnostmi usoudí, že ustanovené o průměrném člověku se do občanského zákoníku mohlo dostat snad jedině omylem.
Anonymousi! Prosím, kam patřím já? Doufám, že už mě znáš. Ta nejistota mě děsí.
„Prosím, kam patřím já?“
Člene orgánu požární ochrany,
prosím, upřesněte otázku. Jedná se Vám o to, zda
- jste průměrným člověkem,
- máte rozum průměrného člověka,
- se má za to, že máte rozum průměrného člověka?
Po upřesnění odpovím.
Mě pravda, nezajímá. Já mám o sobě vyšší mínění. Alespoň 96,5% ke genialitě. Z toho lze dovodit, že pouze filozofuji, asi podobně jako anonymous (ověřený). Zdravím laka.
I u rozumu průměrného člověka platí gausova křivka. Na tom nemůže nic změnit žádné ustanovení v zákoně.
Poslední komentáře