Probuďte ty dosud spící na svých právech ....

Dne 1. května tomu bylo přesně 15 let, co nabyl účinnosti zákon č. 72/94 Sb., jehož prostřednictvím měly být převedeny, tedy privatizovány, byty socialistických bytových družstev do vlastnictví družstevníků. Ti byli za socialismu znevýhodněni proti spoluobčanům bydlícím v tzv. státních bytech. Zejména tím, že si vždy a vše kolem bytu zaplatili ze svého. Pokud již uhradili či jednorázově doplatí také tzv. anuitu (úvěr poskytnutý bankou družstvu na dům v němž je jejich byt) pak zaplatili také veškeré náklady na byt, avšak jsou dále jen nájemníky bytového družstva. Navíc, a to měl zřejmě zákonodárný sbor v roce 1994 na mysli, vznikla za socialismu řada velkých družstev, která s původní družstevní myšlenkou již neměla pranic společného a byla pouze platformou pro ovládání občanů také přes bydlení. Smyslem této „3. vlny privatizace“ tedy nesporně bylo a stále ještě je, aby o svých věcech a penězích opět rozhodovali Ti, kterých se to bezprostředně týká a kteří náklady také sami platí. V neposlední řadě bylo důvodem i to, že pokud se do problémů spojených se správou do-stane jeden dům, zasáhne to mnohem méně občanů a je to lépe řešitelný problém, než kdy-by se do problémů dostalo velké bytové družstvo s tisíci bytů. Na převody – privatizaci družstevních bytů však zbývá již jen něco přes rok ! Lhůta ze zákona č. 72/94 Sb. skončí 30.6.2010. De­finitivně a nenávratně ! Podle nyní platného právního stavu. Dosud je však převedena do vlastnictví družstevníků pouze menšina bytů. Pokud to-mu tak bude i za 14 měsíců, bude to zřejmý krach „3. vlny privatizace“ soc. majetku v ČR ! Proč je tomu tak ? Zákon č. 72/94. Sb. se napoprvé úplně nepovedl a nebyl zcela kompatibilní s obecnými právními přepisy. Sdružení, která podle něj z vlastníků bytů vznikala byla tzv. „nonsubjekty“, neměla právní subjektivitu a nemohla proto ani svým jménem jednat navenek; s osobami právnickými ani fyzickými. Vznik právnických osob z vlastníků bytů byl jen nepovinnou možností, téměř v praxi nevyužívanou. Též z toho důvodu nabyla dne 1.7.2000 účinnosti novela zák. č. 72/94 Sb. zákonem č. 103/2000 Sb., jehož nejdůležitější změnou byl přechod od původních Společenství vlastníků jednotek – sdružení bez právní subjektivity ke Společenství vlastníků jednotek s právní subjektivitou, vznikající přímo ze zákona, na základě splnění zákonem definovaných podmínek. Zákonodárci však ponechali původní název Společenství vlastníků jednotek (dále jen SVJ) i pro tyto nové, ze zákona vznikající, právnické osoby. To slouží pro matení družstevníků a aparáty bytových družstev to dlouho-době činí a zdá se, že jim to zatím vychází. Pro laiky značně nepřehledný zákon č. 72/94 Sb. postsocialistická bytová družstva dezinterpretují a mlží tak dobře, že necelých 14 měsíců před koncem zákonem dané lhůty, v níž je možno družstevní byty převádět do vlastnictví, je převedeno cca 35 % bytů ! Družstevníci jsou dlouhodobě „dezinformováni“ a cíleně „vedeni k názoru", že je lépe být družstevníkem a nájemníkem v bytě družstva, než vlastníkem bytu. Ne každý družstevník si totiž uvědomuje, že si jej do poslední koruny sám zaplatil. Nikdo mu fakticky převo-dem nic nedaruje, dostává jen to, co bylo za socialismu družstevní, tedy jakoby všech. Soukromé vlastnictví bylo sprosté slovo a přežitek buržoazní i kapitalismu. Proto se přece uskutečnily dvě vlny privatizace ostatního socialistického majetku. Privatizovala se i zemědělská družstva. Bytoví družstevníci však mají proti zemědělským nespornou výhodu, neboť oni privatizovaný majetek sami užívají a nikdo jim jej nemůže zapřít, jak se to stávalo zemědělským družstevníkům. Některá bytová družstva přímo diskriminují vlastníky bytů vůči družstevníkům – nájemníkům, které tak odrazují od převodů bytů do jejich vlastnictví. Po vlastnících bytů vyžadují plnění povinností, které nemají a současně družstva sama odmítají plnit to, co jim zákon č. 72/94 Sb. přímo ukládá. Vnucují vlastníkům nemravné smlouvy o správě atd. atp. Tato za socializmu vytvořená družstva však jednají zcela pragmaticky. Jsou nyní podnikatelskými a kapitalistickými subjekty a chtějí si udržet miliardové majetky v nemovitostech. Tyto nemovitosti mohly již mít ve vlastnictví jejich uživatelé a bytová družstva, ta která jsou schopna dobré správy, by jim tyto nemovitosti měla nyní pouze spravovat. Společenství vlastníků jednotek s právní subjektivitou musí vzniknout v každém domě bytového družstva v němž je nejméně 5 bytů (jednotek) z nichž jsou alespoň 3 ve vlastnictví tří různých vlastníků (mezi ně patří i byt. družstvo). Ustavující schůzi SVJ musí svolat bytové družstvo do 2 měsíců (v některých případech do 3 měsíců) po té, kdy zákonem předpokládaná skutečnost nastala. Za účasti notáře jsou na prvním shromáždění SVJ přijaty Stanovy SVJ a zvoleny orgány SVJ, které se pak zapíší do zvláštního rejstříku u soudu. Družstva tuto svou zákonnou povinnost svévolně neplní, vymlouvají se na nejasnost zákona a výklady různých vykladačů. Je třeba se vždy ptát“ Komu tyto výklady prospívají ? Komu nahrávají ? On totiž ani Svaz Českých a Moravských bytových družstev není nezávislým a nestranným rádcem. I jemu jde o to, aby si družstva udržela majetky v co největším rozsahu. Družstva naopak svolávají různé, právními předpisy nespecifikované, „sešlosti“ vlastníků a družstevníků, často dohromady, aby na nich dále mohla mlžit, dezinformovat a „hrát o čas“. Jde jim o jediné. Dočkat se v této podobě dne 1.7.2010. Pak již družstva zřejmě nepřevedou ani „špajz“ a začnou následující demokratické, ale neúprosné počty. Na shromážděních SVJ se hlasuje „silou“ metrů čtverečních bytů jejich vlastníků. Kdo má více metrů, přehlasuje toho, kdo jich má méně. To je demokratické. Zákon také pro některá hlasování a rozhodování SVJ dává vyšší kvóra – počty nutných hlasů pro schválení návrhu. A nyní prosím čtěte velmi, ale velmi pozorně ! Týká se to totiž nejenom družstevníků ale také těch, kteří si byty již převedli do vlastnictví a mají často za to, že „jsou za vodou“. Bohužel nejsou. Pokud má bytové družstvo nadpoloviční většinu metrů čtverečních v domě, kde mají koupen byt, pak je přehlasuje, zpravidla jediný člověk, který se na shromáždění SVJ dostaví za družstvo a zvedne ruku. Budou-li chtít takové rozhodnutí Shromáždění SVJ napadnout, mohou pouze žalovat u soudu, a to jen do 6 měsíců po konání shromáždění SVJ. Stav justice v ČR je většině občanů poměrně dobře znám. Vlastníci tak budou v situaci kdy družstvo, jako většinový spoluvlastník, bude už navždy spravovat jejich dům, neboť samo sobě výpověď nikdy nedá. To je nepříjemné, ale co teprve při jednání o milionové investici do domu (revitalizaci atp.). Rozhodovat bude ten kdo sám nezaplatí ani korunu či EURO ! Bytové družstvo. Část z družstvem odhlasované částky za-platí družstevníci, kteří jsou nájemníky a nemají reálnou možnost (zejména ve velkých post-socialistických družstvech se systémem delegátů) cokoliv skutečně ovlivnit. Část z milionů, připadající na vlastníka bytu podle jeho velikosti mu bude rozúčtována družstvem, neodvolatelným správcem domu z titulu většinového spoluvlastníka !!! A o penězích jiných se rozhoduje přece tak dobře. Čím vyšší částky, tím vyšší možné provize … atd. To není poplašná zpráva, to je pravda, logicky dovozená ze současného stavu a konkrétní situace, kterou mohu věrohodně doložit. Jaké vidím řešení ? Družstevníci „spící na svých právech“ se musejí konečně vzbudit. Sami či za přispění spolubydlících vlastníků bytů, kteří si včas uvědomí svoji situaci. Za 15 měsíců již bude pozdě „bycha“ honit. Nepřevedené byty družstevníci fakticky věnují družstvu a odmítnou tak účast ve 3. vlně privatizace v ČR. To je jejich právo. Pokud však jejich vinou zůstane většinový podíl v domě družstvu, pak tímto svým jednáním poškodí zájmy těch, kteří byty do vlastnictví převedli. Zejména tím však zmaří smysl privatizace socialistického družstevního majetku. Můj závěr: Kdo si včas nepřevede družstevní byt do vlastnictví je zřejmě bez pudu sebezáchovy. Možné nevýhody jsou vždy převáženy výhodami, mezi něž patří i jistota zápisu bytu v Katastru nemovitostí na jméno vlastníka.

Martin Kořistka,Brno, v.r. 5. květen 2009