Převzetí účetnictví od BD
Dobrý den. Některé byty Bytového družstva byly převedeny do OV, čímž letos vzniklo SVJ. Chci se zeptat, jak je to s převodem financí od BD na SVJ… SVJ již převzalo veškerou agendu, ale BD stále nevypořádalo finance, čímž dochází k tomu, že SVJ nemá na placení záloh… Prý existuje jakási „zápůjčka“ sepsaná mezi BD a SVJ, která se týká převodu peněz na zálohy… Najdu někde nějaký vzor? Jak v tomto případě postupovat??? Děkuji za odpověď. L.
Nejde o „převzetí účetnictví“. Nejde ani o vyrovnání mezi BD a SVJ, jak se domnívá pan Asitak. Ve skutečnosti jde o vyrovnání mezi BD a bývalým členem podle § 24 ZoVB:
72/1994 Sb. § 24 (7) Součástí smlouvy o převodu vlastnictví jednotky z vlastnictví družstva je vzájemné vypořádání prostředků z nájemného určených na financování oprav a údržby budovy, popřípadě domu a jednotky a dále kladných zůstatků prostředků tvořených ze zisku bytového hospodářství (dále jen „prostředky určené k vypořádání“), připadajících na převáděnou jednotku. Vzájemným vypořádáním se přitom rozumí vyrovnání jak nevyčerpaných zůstatků, tak vyrovnání nedoplatků ze strany nabyvatele. Nevyčerpané prostředky určené k vypořádání převede družstvo právnické osobě zabezpečující správu domu (§ 9 až 11). Pro použití převedených prostředků platí ustanovení § 15 obdobně. V případě, že správa domu není zajišťována právnickou osobou, převede družstvo nevyčerpané prostředky určené k vypořádání vlastníku jednotky. |
Ze znění ZoVB tedy plyne, že jde vždy o vyrovnání mezi BD a vlastníkem jednotky. Jestliže prostředky jsou převáděny přímo na SVJ, vzniká tím právnické osobě závazek vůči vlastníkovi jednotky, stejně jako by on sám složil tyto prostředky jako zálohy na budoucí náklady správy domu (§ 15 odst. 4 ZoVB).
Problém nastává s určením výše všech částek, které jsou předmětem vzájemného vypořádání mezi BD a bývalým členem. Tato výše je zjistitelná pouze zpětně, z účetnictví BD, a to teprve po skončení účetního roku.
Tyto částky mají vždy charakter záloh na správu domu a pozemku. Nelze je tedy u SVJ použít přímo k úhradě poskytovaných služeb, spojených s užíváním bytů. Zálohy na služby jsou jiná „hromádka“.
Tazateli L. lze poradit: pokud si SVJ potřebuje půjčit peníze k překování své finanční nedostatečnosti, může k tomu vybrat mimořádnou zálohu, nebo uzavře normální smlouvu o půjčce. Je bezvýznamné, zda s bankou, s některými členy SVJ, nebo s družstvem.
lake
Podstata problému není ve vyčlenění účetnictví ale ve stanovení stavu finančích prostředků SVJ ke dni vyčlenění, který bude převedem z BU (běžný účet)družstva na BU SVJ po zápočtu stavu pokladny v případě zápůjčky od BD. Pokud vyčleněné SVJ tvořilo hospodářské středisko, pak stavy rozvažných účtů tohoto střediska mimo finančního majetku (BU/POKL družstva je účtem/pokladnou společným pro celé BD) je i stavem pro SVJ a převede se do zahajovací rozvahy nového subjektu SVJ přibližně 1:1. Problém je právě s výpočtem podílu stavu BU SVJ na stavu BU BD. To se zjišťuje pomocí sestavení stavového "cash flow¨ ke dni vyčlenění, což je poměrně složitá operace a vyžaduje analýzu účetních dat SVJ v účetnictví BD. Jednoduché vzorce neexistují o metodách sestavení "cash flow¨ lze najít v knihách autorů Ryneš nebo Freiberg s obdobným názvem (možná i Ing. Klainová). Je třeba spoléhat na znalost účetních BD, že stav BU SVJ dobře spočetli, a že na konto BU SVJ převedli i odpovídající objem peněz. Po vyčlenění, veškeré finanční operace SVJ se realizují již jen z BU SVJ. O vypořádání vyčlenění fin. majetku mezi BD a SVJ by se měla sepsat dohoda, jaké stavy prostředků byly stanoveny a odsouhlaseny stranami pro vyčlenění.
Poslední komentáře