Pořadí hlasování o protinávrhu: 7 Cmo 61/2014
Body k projednání jsou součástí pozvánky na shromáždění. Formulace
usnesení může být buď přímo v pozvánce, nebo v podkladech pro
jednání, nebo je vyhlášena předkladatelem přímo na shromáždění.
Ovšem časté jsou případy, kdy některý vlastník jednotky navrhne hlasovat o odlišném usnesení v téže věci. Nebo se přímo na shromáždění (při diskusi) objeví další odchylné návrhy na změnu textu usnesení.
V jakém pořadí se má o všech těchto návrzích hlasovat?
Tuto otázku má vyřešenu parlament, mají ji většinou nějak vyřešenu i korporace (ve svých stanovách), akademické senáty vysokých škol a jejich fakult (ve svých jednacích řádech), – zkrátka většinou se předem ví jak na to.
- Je možno hlasovat napřed o pozměňovacích návrzích v opačném pořadí, než v kterém byly předloženy. Je-li některý z nich přijat potřebnou většinou, dále se už nehlasuje.
- Je možno jít na to z opačného konce – hlasovat napřed o původním návrhu, a není-li přijat, přijdou na řadu pozměňovací návrhy v pořadí v jakém byly předloženy.
Šalamounským řešením je dohodovací řízení, při kterém se přítomní navzájem seznámí se svými názory a mohou si „na nečisto“ zjistit který z návrhů by měl největší podporu a za jakých podmínek. Teprve pak se bude hlasovat, třebas i o nějakém kompromisním návrhu, který vzejde z diskuse a je přijatelný pro většinu.
Ale co dělat, pokud ve stanovách SVJ není uvedeno nic o postupu hlasování o protinávrzích?
Tuto otázku řešil před časem Vrchní soud v Praze. Soud dospěl k předvídatelnému závěru, že neexistuje žádný „předepsaný“ či „správný“ postup v těchto případech.
| „Vzhledem k tomu, že ani zákon, ani stanovy [konkrétního] SVJ
nemají výslovnou klauzuli v tom směru, má-li se hlasovat nejprve
o předloženém návrhu svolavatele, nebo o protinávrhu (“žádosti")
vlastníka jednotky, záleží jen na vlastnících jednotek přítomných na
shromáždění, jaký postup zvolí." Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 1. 2016, sp. zn. 7 Cmo 61/2014 |
Justitianus
To je zase úlet Vrchního soudu.
Vrchnímu soudu patrně uniklo, jak probíhá zasedání shromáždění vlastníků jednotek a kdo předkládá návrhy k hlasování: Vlastník sedí a zvedá ruku / mačká hlasovací tlačítko (v době kovidu při dálkovém rozhodování sedí doma před kamerou).
O pořadí návrhů, o nichž se hlasuje, rohoduje předsedající. Vlastník toto pořadí nemůže ovlivnit. Ostatně ani Vrchní soud neuvádí, jakým způsobem by snad vlastník mohl ovlivnit pořadí návrhů předkládaných k rozhodnutí.
Štefanie se mýlí a píše nesmysly. Asi nikdy nebyla na shromáždění.
Nejvyšším orgánem SVJ je shromáždění, nikoliv předsedající!!! Předsedající je pouze osoba pověřená shromážděním aby řídila jeho průběh.
Vlastníci přítomní na shromáždění mohou kdykoliv předsedajícímu určit o čem se bude hlasovat a v jakém pořadí se bude hlasovat. Přítomní vlastníci mohou kdykoliv předsedajícího „vykopnout“ a zvolit si v průběhu shromáždění jiného předsedajícího.
Justitianus
Výše uvedeným tvrzím nejem si jistý. Program shromáždění je daný pozvánkou a měnit program během zasednání není možné. Stejně tak vykopávat předsedajícho. To je pak anarchie a ta bohužel nabývá stále závažnějších rozměrů. Hlasovat o protinávrhu možné je, neumím si ovšem vybavit žádný příklad, čeho by se tom mohlo týkat.
Pane cyt, nežvaňte zde. Není pravda že by nebylo možné měnit program shromáždění během zasedání. Tuto pitomost jste si vymyslel Vy sám (a neumíte k tomu citovat žádný celostátně účinný právní předpis).
Stejné je to s osobou předsedajícího: opět fantazírujete a vymýšlíte si neexistující zákaz. Asi jste nepochopil, že nejvyšším orgánem SVJ je shromáždění. Nikoliv předsedající. Nikoliv statutární orgán, který sesatvil pozvánku.
Justitianus
Ano, justitiáne, společentví bude nejlépe fungovat, když se na každém shromáždění vše zvrátí vzhůru nohama, odvolají se členové stat. orgánu, zvolí se noví, bude se hlasovat o něčem jiném než se původně mělo,změní se program shromáždění,… Domníváte se, že v to někdo bude chtít žít, domníváte se, že někdo bude chtít dělat ve výboru? To je stejný rozklad, v jakém je nyní současná společnost. Vám to asi vyhovuje, mě ne a nebudu sám. To není zákon, to je bordel. To nedělají ani zvířata.
Cyte, žvaníte opět. Nejvyšším orgánem SVJ je shromáždění. Nikoliv nějaký pošuk předsedající. Vy na tom stále něčemu nerozumíte?
Justitianus
Nejvyšším orgánem SVJ je shromáždění vlastníků a proto vše, co uvedl „Justitianus“ lze samozřejmě na shromáždění vlastníků učinit za předpokladu, že to není v rozporu se stanovami. Jsou-li přítomní všichni (100 %) vlastníci jednotek, je možné i změnit pořadí nebo přidat body jež nejsou uvedené na pozvánce a také způsob hlasování o nich.
Přeji hezký den.JaVa
JaVa, máte částečně pravdu, částečně se však mýlíte.
Není pravdou, že by změnit pořadí nebo přidat body bylo snad možné jedině za přítomnosti 100% vlastníků jednotek. To je naprostá pitomost. Během shromáždění rozhodují přítomní vlastníci jednotek!
Neexistuje tedy nutnost schvalovat každou změnu programu 100% hlasů – zjevně jste si to vymyslel. Přidat k projednání body neuvedené v pozvánce je samozřejmě také možné. Váš opačný názor jste si také vymyslel.
O záležitostech neuvedených v pozvánce platí pouze to, že o nich není možné platně hlasovat, nejsou-li přítomni všichni vlastníci jednotek. Nic však nebrání jejich zařazení a projednání. I kdyby se hlasovalo o záležitosti neuvedené v pozvánce, soud nemusí toto hlasování zneplatnit a potvrdí jeho platnost; k tomu viz § 260 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb..
Divím se kde se ty popletené a nesmyslné fantazie berou. Stačí číst zákon a nevymýšlet si, sokolíci.
Justitianus
Zřejmě jako laik, jinak chápu tento §
§ 253/89/2012 Sb.,
(1) Kdo zasedání zahájí, ověří, zda je členská schůze schopna se usnášet. Poté zajistí volbu předsedy zasedání a případně i dalších činovníků, vyžadují-li jejich volbu stanovy.
(2) Předseda vede zasedání tak, jak byl jeho pořad ohlášen, ledaže se členská schůze usnese na předčasném ukončení zasedání.
(3) Záležitost, která nebyla zařazena na pořad zasedání při jeho ohlášení, lze rozhodnout jen za účasti a se souhlasem všech členů spolku oprávněných o ní hlasovat.
Přeji hezký den.JaVa
- JaVa napsal: „Zřejmě jako laik, jinak chápu tento § …“.
Jak „jinak“ jej chápete jste ovšem neobjasnil, takže jej nejspíš chápete stejně jako já: gramaticky, v jeho doslovném znění.
Z § 253 odst. 1 plyne, že vlastníci jednotek mohou kdykoliv i během zasedání svou volbou změnit předsedajícího („předsedu zasedání“). Ale toto jsem už napsal v minulém příspěvku, že nejvyšším orgánem je shromáždění. Máte k tomu něco, či to chápete nějak jinak? Jak?
Pokud tedy předsedající odmítne zařařadit na pořad jednání bod, který zajímá většinu přítomných, bude odvolán a nahrazen někým jiným. To už jsem zde napsal. Máte k tomu něco, či to chápete nějak jinak? Jak?
Z § 253 odst. 3 plyne pouze to, co už jsem zde napsal v minulém příspěvku: projednat je možno cokoliv pokud tak rozhodne shromáždění (které je nejvyšším orgánem). Máte k tomu něco, či to chápete nějak jinak? Jak?
Budu rád pokračovat v diskusi s Vámi, ale muselo by být o čem diskutovat.
Justitianus
No jo, JaVa. Kdyby společenství bylo spolkem tak nenexistuje v NOZ část Bytové spoluvlastnictví. Stačila by část spolek. Co je společenství, zda je spolek nebo nespolek, to neví ani zákonodárce a tak se sychruje. Ono to nějak dopadne. Když to není jednoznačně společenství, tak je to taky spolek.
Ale přece § 1221 je jasný, nevím co je vám na něm nejasné.
㤠1221
(1)Nevyplývá-li z ustanovení o společenství vlastníků něco jiného,
použijí se přiměřeně ustanovení o spolku, zejména ustanovení
o svolání, zasedání a rozhodování kolektivních orgánů, o neplatnosti
rozhodnutí nebo o následcích jeho rozporu s dobrými mravy. Nepoužijí se
však ustanovení o shromáždění delegátů ani o dílčích členských
schůzích.“
Poslední komentáře