polohové koeficienty

Omlouvám se, nepopsala jsem přesně všechny skutečnosti. Tak tedy v garážích jsou radiátory, které ale nejsou osazeny žádnými měřiči tepla a garáže jsou umístěny pod byty – tedy stropem sousedí s vytápěnou místností. Náklady na teplo jsou počítány pouze dle podlahové plochy – tedy spíše než o polohový koeficient mi šlo o to, jak se má správně přepočítat podlahová plocha. Byl proveden znalecký posudek, který zjistil, že teplota v garážích je v zimě průměrně 14 °C. Přesto pro výpočet spotřeby tepla byla použita teplota 5°C – tedy přepočet plocha krát 0,0625. To, že jsou garáže umístěny přímo pod byty nebylo zohledněno vůbec. Je toto rozúčtování v pořádku? Anna

Na co se ptáte nejsou polohové koeficienty, nýbrž započitatelné podlahové plochy. Výpočet je přesně popsán ve vyhlášce č. 372/2001 Sb., příloha A. Do výpočtu se dosazují výpočtové vnitřní teploty jednotlivých místností. Ty se zjistí z projektu budovy.

Pokud snad výpočtová vnitřní teplota Ti pro garáže je projektem budovy stanovena na 5°C, pak se tato teplota správně použila k výpočtu započitatelné plochy garáže (*).

Považuji ale za naprostý nesmysl, že v garážích se po většinu topného období prokazatelně přetápí, a zároveň se pro účely úhrady počítá s teoretickou teplotou "jakoby" 5°C.

Pokud se garáže ve skutečnosti vytápějí na jiné než výpočtové teploty, je to chyba, která znamená únik tepla. V garážích je možné k dosažení projektové teploty osadit termostatické ventily zablokované proti neoprávněné manipulaci. Za vytápění a dodržování vnitřních výpočtových teplot odpovídá vlastník budovy, nebo společenství vlastníků jednotek.

* Poznámka: Nepíšete ovšem, zda byty nad garážemi mají dostatečnou tepelnou izolaci podlah. Možná jsou garáže přetápěny záměrně. Při tak vysokém projektovém teplotním spádu (5°C v garážích a 20°C v bytech) musí být izolace mezi byty a garážemi prakticky stejná jako izolace vnější stěny domu. Není-li dostatečná izolace, pak teplota 5°C v projektu je stanovena chybně a neumožňuje dosáhnout v bytech tepelnou pohodu (studené podlahy).

lake

Děkuji za upřesnění. Bohužel projektová dokumentace domu není. Teploty v garážích 5°C by se docílilo i tím, že je jsou tam po celé délce vedeny rozvody tepla (teplota 14 °C byla naměřena i v garáži při vypnutém radiátoru), nicméně jsou tam i radiátory, tedy v některých garážích je teplota ještě vyšší. A nějaký další přepočet, který by i zohlednil to, že jsou garáže umístěny pod vytápěným bytem (tj. jednou stěnou sousedí s vytápěnou místností – tedy koeficient 0,1 pro výpočet započitatelné plochy) použít nelze? A znalecký posudek použít také nelze pro použití ve výpočtu jiné, tedy skutečné teploty? Anna

1. Už jsem psal že veškeré výpočty pro místnosti s radiátorem i bez něj jsou obsaženy ve vyhlášce. K tomu není co dodat.

2. Před dosazením výpočtové vnitřní teploty do vzorce musíte tuto teplotu prokazatelně určit. Nejlépe z projektu. Stavební úřad by jej mohl měl mít spolu s další dokumentací budovy.

3. Není-li projekt, určí se požadovaná minimální teplota kvalifikovaným odhadem nebo výpočtem. Nelze v žádném případě vycházet slepě pouze z obecných požadavků normy na minimální teplotu v garážích. To není jediné hledisko. Je nutno vyjít ze stavebně technického stavu celé budovy a brát do úvahy zejména tepelné toky mezi sousedícími místnostmi. Tedy nelze jenom hádat z křišťálové koule stylem "pět stupňů v garážích, a v bytech nad nimi ať klidně mrznou od podlahy".

lake

Tedy pokud to chápu dobře, pokud jsou v garážích (které jsou umístěny pod vytápěnou místností) tepelná tělesa, koeficient pro výpočet plochy je 0,0625, pokud v garážích tepelná tělesa nejsou, je koeficient 0,1 ? Anna