Pojem "dohoda" v §15/1 = "hlasování"....

Vložil rivr, 19. Březen 2011 - 0:23 ::

Co obsahuje zde zmíněný judikát 22-Cdo-3651–2009?:

  • 1. SVJ odsouhlasilo 88% změnu Stanov tak, že náklady na společnou ELE, ELE pro výtah a úklid budou nově placeny dle „počtu jednotek – bez ohledu na velikost jednotky“ – ne tedy dle §13/1 ZoVB
  • 2. Vlastník podal žalobu na SVJ na zrušení uvedeného usnesení
  • 3. OS rozhodl, že hlasování „není nespravedlivé“ a žalobu zamítl
  • 4. žalobci se odvolali → VS jim dal žalobcům zapravdu, vyškrtl uvedenou změnu ze Stanov, zbytek rozsudku OS zrušil a řízení zastavil
  • 5. odpůrve (SVJ) se odvolal → NS zvrátil rozsudek VS (dal tedy zapravdu SVJ a to, že má právo hlasováním změnit způsob příspívání dle §13/1 a §15/1 – malometrážním bytům tedy zdražit) výsledek od NS: cit:
    „Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu, od níž se dovolací nehodlá odchýlit ani v souzené věci, je za „dohodu“ předpokládanou § 15 odst. 1 ZVB třeba považovat i usnesení shromáždění společenství vlastníků, přijaté na základě zákonem upraveného a řádně použitého mechanismu hlasování (k hlasu vlastníka jednotky viz zejména § 11 odst.3 cito­vaného zákona). Jiný (zvlášť vyjádřený) projev shody vůle vlastníků jednotek není při spoluvlastnickém vztahu nezbytný. Tomuto výkladu odpovídá i závěr Ústavního soudu České republiky (srovnej jeho nález ze dne 8. března 2005, sp. zn. I. ÚS 646/04, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, C. H. Beck, svazek 36, pod pořadovým č. 49), podle něhož je hlasování vlastníků jednotek podle § 11 odst. 3 ZVB projevem vzájemného vztahu mezi spoluvlastníky. Dohodou vlastníků jednotek o jiném rozsahu podílu na správě domu, než odpovídá jejich spoluvlastnickému podílu na společných částech domu, tak může být též usnesení shromáždění společenství vlastníků jednotek, bylo-li přijato postupem odpovídajícím zákonné úpravě přijetí takového rozhodnutí (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. března 2007, sp. zn. 28 Cdo 1253/2006, uveřejněný v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck, pod pořadovým č. C 5090). Proti uvedenému rozsudku byla podána ústavní stížnost, kterou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 27. září 2007, sp. zn. II. ÚS 1501/07 (uveřejněným na internetových stránkách Ústavního soudu České republiky – http://nalus.usoud.cz) pro zjevnou neopodstatněnost, když se výslovně ztotožnil s právními závěry vyslovenými v uvedeném rozhodnutí, k nimž se následně dovolací soud přihlásil např. v usnesení ze dne 25. listopadu 2010, sp. zn. 22 Cdo 796/2009, uveřejněném na internetových stránkách Nejvyššího soudu České republiky – www.nsoud.cz. Ve světle shora uvedených závěrů je tedy třeba v daném případě považovat přijetí změny části stanov, upravující způsob rozúčtování nákladů spojených s provozem a údržbou společných částí domu, společenstvím vlastníků jednotek odchylně od způsobu stanoveného ve smyslu § 15 odst. 1 ZVB (poměrně podle velikosti spoluvlastnických podílů), a to na základě usnesení usnášeníschopného shromáždění vlastníků jednotek přijatého ve smyslu § 11 odst. 4 ZVB více než tříčtvrtinovou většinou přítomných hlasů, za souladné se zákonem. Vychází-li tedy odvolací soud ve svém rozhodnutí ze závěru, že ke změně příslušného ustanovení bylo ve smyslu § 15 odst. 1 ZVB zapotřebí uzavření samostatné dohody, s níž by projevili“

2 otázky:

  • dle zmíněných judikátů pojem „dohoda“ = „hlasování“ (a pojem „dohoda“ vyžadující 100% v ZoVB zjěvně není). Ano?
  • může SVJ (dle §9a/2) rozhodnout vetšinou >75% že zbylých <25% bude platit nepoměrně více než ostatní Vlastníci ?? (resp. lze si takto odsouhlasit nějaký obskurní způsob rozúčtování – tedy alespoň na to co neurčují jiné předpisy)

díky za názory k oběma bodům

rivr
 
OS – soud 1.ho stupně
VS – Vrchní soud ( odvolací )
NS – nejvyšší soud ( dovolací )

    Štítky (beta): Přidejte nový štítek vepsáním, smažte kliknutím na křížek (pouze pro přihlášené). Zobrazte další diskuse s daným štítkem kliknutím na štítek. Seznam štítků.

    Vložil Ann (bez ověření), 19. Březen 2011 - 2:34

    Ano, mne zmíněné usnesení NS a také ÚS velmi překvapil. Proč v „normálním“ právu to tak je (dohoda= 100% shoda) a v SVJ ne… to jsme fakt takový hybrid?! A navíc… (!) Nedávno jsme zakoupili publikaci vydanou letos v únoru v C.H. Beck (mimochodem za 900,– Kč), napsanou nejvyššími odborníky v tomto oboru (Zákon o vlastnictví bytů – Komantář – Novotný, Fiala, Horák, Oehm, Holejšovský), kde podávají i k této problematice výklad a i zde uvádějí, že dohoda= shoda všech. Jak to, že pánové neznají judikaturu? Mimochodem i u nás v domě je to tak, že ze všech vlastníků má 3/4 z počtu i větší byty (3+1), než zbylá 1/4 (1+1). Tedy tito majitelé bytů jsou jednoznačně motivováni k tomu, aby hlasovali ve prospěch platby za jednotku místo podílů (a prostě si to odhlasují)a byť je to vůči malým bytům nespravedlivé, nemají šanci na obranu. Výrazně nespravedlivější způsob mne nanapadl, hlavně by se měl moci odhlasovat pouze způsob pro všechny stejný, ne např. podle polohy bytů apod… nebo snad ne…? No je to binec, ZoVB i VZ stanovy jsou zmatečné, bokukeme s tím stále, co vlastně platí a co ne.

    Vložil Clever (bez ověření), 4. Srpen 2011 - 16:52

    Mně by zajímalo, jak by to u soudů dopadlo, kdyby vlastníci malých bytů potřebnou většinou odhlasovali, že výše příspěvků na správu domu poroste progresivně (např. kvadraticky) s velikostí podílu na společnych částech domu. Potvrdil by i v tomto případě soudce Králík, že se nehodlá odchýlit od ustálené judikatury NS?

    Podle mého názoru soudci zapomněli, že z bytů jsou také výnosy. Nikdo dosud neprokázal, že ve stejném domě je z každého bytu stejný výnos bez ohledu na jeho velikost. Mají-li výnosy z bytů poměr daný velikostí bytů, musejí být ve stejném poměru i příspěvky na správu. Odhlasovat jakýkoliv jiný poměr je nemravné. Za určitých okolností by tak vlastnictví garsonky v domě s velkými byty mohlo být ztrátové, zatímco vlastníci velkých bytů by realizovali zisk.

    Domnívám se, že neúspěšní stěžovatelé u ÚS měli šanci uspět. Bohužel však chybně argumentovali nárokem na spravedlivý proces. Měli argumentovat tím, že společenství bezdůvodně a protiústavně (čl. 11 Listiny) změnou poměru příspěvků na správu přerozdělilo zisk ve prospěch majitelů velkých bytů.

    Vložil lake, 4. Srpen 2011 - 21:19

    Pane Clever,

    zcela s Vámi souhlasím. Je to vidět v prvním případě, kdy věc se dostala až k Ústravnímu soudu ( II. ÚS 1501/07) a byla „zaříznuta“ z absurdního důvodu – pro údajnou konstantnost judikatury. Konstantnost spatřoval Ústavní soud v tom, že v jedné kauze soud nalézací, odvolací i Nejvyšší posoudily věc jednotně špatně, v zřejmém rozporu s ústavou.

    Na neúspěchu u ÚS se podílel stěžovatel tím, že nevhodně argumentoval a předestřel Ústavnímu soudu věcné námitky, které řešily (arci nesprávně) soudy nižších stupňů. Namísto toho se měl soustředit na zjevné porušení svých Ústavou daných práv. Holt těžko dodatečně radit …

    Této problematice se podrobně věnuje FAQ „Výklad pojmu dohoda“ http://www.portalsvj.cz/…pojmu-dohoda . Bylo by vhodnější všechny příspěvky k věci směrovat tam.

    lake

    Vložil Anonymouss (bez ověření), 19. Březen 2011 - 15:37

    No ještě zbývá soud pro lidská práva. Ten binec je udělaný záměrně. Česká republika není právní stát, tento můj názor zůstává nezměněný.

    Volby prohlížení komentářů

    Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".