Plénum ÚS zrušilo § 72/1 DŘ pro neústavnost

Nedávno tu zazněly výhrady k soudům.

Někdy ale soudy soudí podle práva, viz např. dnešní tisková zpráva:

https://www.usoud.cz/…noveho-radu/

"Ústavní soud zrušil ustanovení daňového řádu 27.11.2019 Ústavní soud, Brno, TZ 137/2019

Plénum Ústavního soudu (soudce zpravodaj David Uhlíř) částečně vyhovělo návrhu skupiny senátorů Senátu České republiky a zrušilo § 72 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, a to uplynutím dne 31. prosince 2020. Ve zbytku byl návrh odmítnut.

Skupina 19 senátorů Senátu Parlamentu České republiky (navrhla) Ústavnímu soudu zrušení ustanovení § 72 odst. 1 a odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů.

Napadené ustanovení § 72 odst. 1 daňového řádu zavazuje daňový subjekt podat přihlášku k registraci a oznámení o změně registračních údajů a dále též řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení na tiskopise vydaném Ministerstvem financí. Daňový řád nestanovuje přímo obsah podání na tiskopisech, pouze v § 72 odst. 2 stanoví, že v tiskopisech lze požadovat pouze údaje nezbytné pro správu daní.

Navrhovatelka je přesvědčena, že rozsah povinně sdělovaných údajů v tiskopisech vydávaných Ministerstvem financí podle § 72 daňového řádu musí alespoň obecnými pojmy stanovit přímo zákon, nikoliv jen tiskopis Ministerstva financí, přičemž tiskopisy, respektive jejich vzory, by měly být vydány formou podzákonného právního předpisu. Navrhovatelka napadá § 72 odst. 1 a odst. 2 daňového řádu i z toho důvodu, že na daňových tiskopisech (formulářích) podává daňový subjekt obecně údaje o sobě, případně o blízkých osobách (děti, manželka v případě uplatnění daňových výhod), zatím co v případě kontrolního hlášení jsou to i údaje o jiných, z hlediska daňového subjektu zcela cizích, osobách. Navrhovatelka v této souvislosti rovněž odkázala na nález pléna Ústavního soudu ze dne 6. prosince 2016 sp. zn. Pl. ÚS 32/15 ve věci ústavnosti právní úpravy náležitostí kontrolního hlášení v zákoně č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (tisková zpráva a text nálezu jsou dostupné zde: https://bit.ly/2rdcATH ).

Ústavní soud k tomu konstatuje, že se problematikou ústavnosti právní úpravy náležitostí kontrolního hlášení v zákoně o DPH podrobně zabýval ve výše zmíněném nálezu sp. zn. Pl. ÚS 32/15. Daňový řád v § 126 obsah přihlášky k registraci a oznámení o změně registračních údajů, tj. „předepsané údaje potřebné pro správu daní“, nestanoví, a jejich stanovení ponechává na úvaze Ministerstva financí. Neposkytnutí těchto předepsaných údajů však podrobuje poměrně citelné sankci v § 247a daňového řádu. Tato zákonná úprava je stejná jako (dřívější) zákonná úprava náležitostí a způsobu podání kontrolního hlášení v § 101d odst. 1 zákona o DPH, která byla dnem 31. prosince 2017 zrušena nálezem sp. zn. Pl. ÚS 32/15. Závěty tohoto nálezu lze tak vztáhnout i na návrh na zrušení § 72 odst. 1 daňového řádu.

Ústavní soud má za to, že vůči institutu předepsaného tiskopisu nelze z hlediska ústavnosti nic namítat, jestliže však je vyplnění tiskopisu ukládáno jako povinnost, je třeba, aby jeho obsah byl stanoven právním předpisem. V případě tiskopisu, jehož forma není dána zákonem ani podzákonným právním předpisem, abstraktní kontrola ústavnosti ukládaných povinností možná není.

Ústavnímu soudu tudíž nezbylo než konstatovat, že napadené ustanovení § 72 odst. 1 daňového řádu nesplňuje podmínky stanovené ústavním pořádkem pro uložení povinnosti daňovému subjektu sdělovat v přihlášce k daňové registraci, resp. v oznámení o změně registračních údajů a v řádném nebo dodatečném daňovém tvrzení, údaje nezbytné pro správu daní; to nevylučuje případné zákonné zmocnění ministerstva financí podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky.

Jde-li o posouzení neústavnosti § 72 odst. 2 daňového řádu, podle jehož dikce lze požadovat v tiskopisech a v nich vyznačených přílohách, které jsou součástí podání, pouze údaje nezbytné pro správu daní, ani z argumentace navrhovatelky, ani ze samotného znění § 72 odst. 2 daňového řádu nelze jakoukoliv jeho neústavnost dovodit. Toto ustanovení je naopak zárukou, že do takového tiskopisu nemůže být zahrnuto něco, co není nezbytné pro správu daní. Proto v této části návrh navrhovatelky Ústavní soud odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný.

Text nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 19/17 je dostupný PDF zde (199 KB, PDF).

Miroslava Sedláčková, tisková mluvčí Ústavního soudu"

Hezký den!