Odpojení od teplárny když je jeden z vlastníku proti 2.)
Dobrý den. Nedávno jsem se tu radila, jak se odpojit od teplárny, když jeden nesouhlasí. Podotýkám, že si každý chceme koupit svůj plynový kotel do bytu. Je nás 5 BJ + 6.vlastníkem je teplárna, která má ve slepě výměník, na který jsou napojeny i další BJ z protějšího domu. Radili jsme se u advokáta. Dle jeho názoru je smlouva s teplárnou vypověditelná nadpoloviční většinou jako každá jiná, tj. každý rok před ukončením topné sezony (smlouvu máme na dobu neurčitou). Vlastník, který nesouhlasí, si následně může uzavřít smlouvu sám za sebe a může zůstat připojen (bydlí v přízemí). Věříme, pokud je tento způsob realizovatelný, že vlastník, který je nyní proti by ho odsouhlasil, včetně změny prohlášení vlastníka. Prosím o Vaše názory a pokud by řešení bylo v rozporu s některými částmi občanského zákoníka, jestli byste mohli konkrétně uvést se kterými, abych mohla věc následně konzultovat s advokátem. Děkuji, pěkný den :-)
Milé Vejce, Váš dotaz je hodně nejasný (také proto jej někteří diskutující zřejmě nepochopili). Směšujete dohromady hned pět různých věcí, které spolu nesouvisejí buď vůbec, nebo jen okrajově:
- vlastnictví nebytového prostoru (místnosti označené „výměníková stanice“)
- vlastnictví technologického zařízení uvnitř místnosti výměníkové stanice
- provozování technologického zařízení v místnosti výměníkové stanice
- dodávka tepla pro vaše SVJ a výpověď dodavatelské smlouvy
- změna způsobu vytápění domu z „centrálního“ na „individuální etážové“.
Takže se napřed zamyslete a označte nám laskavě který z uvedených
problémů chcete řešit.
------------------------------------------------------------
K bodu č. 1 Vám mohu rovnou sdělit, že podle usnesení Ústavního soudu III.ÚS 23/04 ze dne 8. 12. 2004 je vyloučeno, aby nebytový prostor (výměníková stanice) sloužící všem vlastníkům jednotek v domě byla ve vlastnictví jednoho z nich. Jedná se vždy o společnou část domu. Cituji:
| Ústavní soud III.ÚS 23/04 ze dne 8. 12. 2004 „[Městský soud] [r]ovněž konstatoval, že funkční výměníková stanice, jež spolu s kotelnou zabezpečuje vytápění, nemůže být ničím jiným než společnou částí domu. V případě společných částí domu, které objektivně slouží společnému užívání, jako je střecha či schodiště, nemůže být jejich určení rozhodnutím vlastníka změněno, přičemž kotelna a výměníková stanice mezi takové části domu nepochybně patří. Závěrům Městského soudu v Praze plně přisvědčil Nejvyšší soud, který opětovně konstatoval, že pokud vlastník domu vyčleňuje jednotky dle § 5 odst. 1 zákona o vlastnictví bytů, nemůže jako nebytové prostory určit společné části domu, jejichž příkladmý výčet je uveden v § 2 písm. e) citovaného zákona, v tehdy platném znění, neboť by to bylo v přímém rozporu s kogentním ustanovením § 2 písm. c), e) ve spojení s § 4 citovaného zákona, v tehdy platném znění.“ http://kraken.slv.cz/III.US23/04 |
lake
Vážený pane lake, děkuji za Váš příspěvek. Odpověď na body 1, 2 , 3, 4 je výtopna. výtopna je vlastníkem prostoru, kde je výměník, je vlastníkem a provozovatelem výměníku a máme s nimi smlouvu jako s dodavatelem. Možná je to v rozporu se zákonem, ale to já těžko vyřeším. Smlouvu vypovíme na základě odhlasování nadpoloviční většinou vlastníků. ráda bych se Vás zeptala, na základě jakého zákona musí být na změnu vytápění z dálkového na etážové 100%vlastníků? má to souvislost se změnou prohlášení vlastníka? moc děkuji :-)
znamená to tedy: oslovit projektanta, nechat vypracovat projekt, ten nechat schválit na stavebním úřadě a teprve poté vypovědět smlouvu s teplárnou?
a ještě bych se ráda zeptala, zda máte nějaký návrh řešení ohledně toho, že bychom měli být spoluvlastníci sklepního prostoru s výměníkem? měli bychom oslovit teplárnu a chtít prostory odkoupit? případně začít na městě- zjistit, proč prostory odprodali teplárně a ne vlastníkům BJ? myslíte, že by se dala smlouva zpětně prohlásit za neplatnou nebo tak něco? :-) máme nárok chtít koupit prostory za cenu, za jakou se nebytové protory prodávaly v roce, kdy vzniklo společenství?
předem děkuji za Váš příspěvek…
Ohledně projektu: jste povinni ve stavebním řízení Stavebnímu úřadu prokázat, že jednotlivé místnosti budou vytápěny na projektové teploty. To se týká jak místností bytů, tak i všech společných místností a prostorů domu.
Podle mne je vyloučeno dosáhnout projektových teplot po zrušení společného vytápění ve společných prostorách. Pouze etážové okruhy uvnitř bytů nemohou splnit požadavek vnitřních projektových teplot v celé budově. Ale ať to projektant spočítá, uvidíte sami.
Ohledně vlastnictví společné místnosti: netuším, jak by soud rozhodl dnes, více let po tom, co jste mohli napadnout obsah prohlášení vlastníka. Navíc se hodláte odpojit od odběru tepla, takže odpadne důvod, pro který měla tato místnost být prohlášena za společnou: přestane sloužit všem vlastníkům jednotek.
lake
Myslím, že je v této chvíli pro nás výhodou, že jsou na náš výměník napojeny 2 BJ z protějšího domu. Znamenalo by to, že i kdybychom změnili způsob vytápění, výměník by zůstal a „vytápěl sklepní prostory“. Myslím, že odpojení od teplárny odložíme a nejdříve budeme řešit koupi sklepního prostoru. Jak to funguje jinde? Teplárny mívají nájemní smlouvy s vlastníky BJ, když mají ve sklepních prostorech výměníky? Děkuji :-)
Jak může ve vašem domě teplárna něco „vlastnit“? Máme také výměník od teplárny v domě, ale současně máme exaktně řečeno, že je to skutečně prostor výhradně pro potřeby teplárny, avšak plně ve vlastnictví společenství.
Pokud by byla teplárna vlastníkem části domu (pokud je tedy pravda co píšete), hned bych se vás jako správný šťoural zeptal: platí také teplárna poplatky za správu a údržbu domu? Podílí se na platbách za daň z pozemku a daň z nemovitosti?
Bývá a je někdy s podivem, co všechno lidé nejrůznějším „organizacím“ zdarma věnují, z čehož plynou následně jen další a další problémy.
dům byl původně města a teplárna také. když v minulosti nabídli nájemníkům byty odkoupit, část sklepa s výměníkem si automaticky ponechali ve svém vlastnictví a k odkupu tyto prostory vzniklému společenství nenabídli. od té doby se tu již většina vlastníků BJ vystřídala, starousedlík je tu jen jeden. platí do fondu oprav jako všichni ostatní vlastníci, dle plochy.
Aha, už je to zřejmé o trochu více. A ještě bych se zeptal: komu teď patří inkriminovaná část domu? Teplárně nebo městu? A podílí se tento vlastník na nákladech, jak píši výše? ANO nebo NE? Nelze totiž něco „vlastnit“ a nestarat se. I ´vlastnění něco stojí. Ad k „odpojení“ – osobně jsem přesvědčen, že se tomu nesouhlasícímu vlastníkovi podle NOZ NESMÍ zhoršit stávající stav. Podle mě se tedy odpojit můžete (procesní úkon shromáždění, odhlasování většinou), ale jemu musíte zařídit, aby nebyl díky vaší nové aktivitě jakkoliv škodný. Ideálně ho přesvědčit, že je to pro něj výhodnější po novu. Pokud by přesto nesouhlasil, má možnost obrátit se na soud, který rozhodne. Ale to musí udělat on sám.
Poslední komentáře