NS 26 Cdo 140/2022 a neplatnost usnesení shromáždění je u ÚS

Rozhodnutí NS

26 Cdo 140/2022

Soud: Nejvyšší soud

Datum rozhodnutí: 23.03.2022

Spisová značka: 26 Cdo 140/2022

Typ rozhodnutí: USNESENÍ

Heslo: Společenství vlastníků jednotek

Dotčené předpisy: § 1209 odst. 1 o. z.

Kategorie rozhodnutí: E

Zveřejněno na webu: 24.05.2022

Podána ústavní stížnost III.ÚS 1374/22

26 Cdo 140/2022–140

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Michaely Janouškové v právní věci navrhovatelky A. D., narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Tomášem Hlaváčkem, advokátem se sídlem v Praze 5, Kořenského 1107/15, za účasti Společenství vlastníků XY, se sídlem v XY, zastoupeného JUDr. Dušanem Hebortem, Ph.D., advokátem se sídlem v Mostě, Marie Pujmanové 2447/9, o vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění společenství vlastníků, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 24 Cm 8/2019, o dovolání navrhovatelky proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21. září 2021, č. j. 6 Cmo 105/2020–114, takto:

1. Dovolání se odmítá.
2. Navrhovatelka je povinna zaplatit účastníkovi na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 3 400 Kč k rukám JUDr. Dušana Heborta, Ph.D., advokáta se sídlem v Mostě, Marie Pujmanové 2447/9, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem (soud prvního stupně) usnesením ze dne 12. 2. 2020, č. j. 24 Cm 8/2019–65, ve výroku I. zamítl návrh, jímž se navrhovatelka domáhala vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění Společenství vlastníků XY, se sídlem XY (dále jen „Společenství“) ze dne 10. 12. 2018, a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).

K odvolání navrhovatelky Vrchní soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 21. 9. 2021, č. j. 6 Cmo 105/2020–114, usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. v jeho správném znění potvrdil (výrok I.) a ve výroku II. ohledně nákladů řízení jej změnil (výrok II.);

současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok III.).

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací dospěl k závěru, že dovolání navrhovatelky (dovolatelky) proti citovanému usnesení odvolacího soudu, k němuž se Společenství prostřednictvím svého advokáta písemně vyjádřilo, není z posléze uvedených důvodů přípustné podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád – dále jen „o. s. ř.“ Otázka nastolená k dovolacímu přezkumu [výklad pojmu důležitý důvod dle § 1209 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“)], byla totiž v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu již vyřešena a od ustáleného řešení této otázky se dovolací soud neodklání ani v posuzované věci; přitom rozhodnutí odvolacího soudu je s tímto výkladem v souladu.

Ustanovení § 1209 odst. 1 o. z. upravuje podmínky, za nichž může být usnesení přijaté shromážděním společenství vlastníků přezkoumáno soudem. Soud se může zabývat (ne)platností usnesení shromáždění jen v případě, že jde o přehlasovaného vlastníka (hledisko osobní), je-li pro to důležitý důvod (hledisko věcné) a je-li návrh podán do uplynutí prekluzivní lhůty tří měsíců počítané ode dne, kdy se vlastník o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl (hledisko časové).

Důležitý důvod pro přezkoumání usnesení přijatého shromážděním je dán tehdy, jestliže dotčeným usnesením bylo rozhodnuto o záležitosti, která přímo zasahuje buď do samotného právního postavení vlastníků jednotek, nebo do podstaty předmětu jejich vlastnictví z hlediska účelu jeho využití. Takovým usnesením zásadně není rozhodnutí o zvýšení plateb do fondu oprav (příspěvků na správu domu a pozemku), nejde-li o zvýšení extrémní (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 3. 2017, sp. zn. 26 Cdo 4567/2016, či ze dne 10. 9. 2019, sp. zn. 26 Cdo 1241/2019). O takovou situaci však v projednávané věci nejedná. Napadeným usnesením bylo rozhodnuto toliko o ponechání dosavadní výše příspěvku do fondu oprav (označovaného jako ,,DZOM“ – dlouhodobé zhodnocení a opravy majetku) ve výši 70 Kč měsíčně za m2 podlahové plochy. Usnesení týkající se zachování výše příspěvku do fondu oprav sice zasahuje do majetkové sféry vlastníků jednotek v tom smyslu, že vlastníci budou z tohoto titulu platit určitou částku, nelze však přehlédnout, že jde o stejnou částku, která byla vybírána doposud. Byť se tedy dané usnesení dotýká finanční sféry vlastníků jednotek, jde ve své podstatě jen o usnesení související s obvyklou správou domu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 7.2016, sp. zn. 26 Cdo 5024/2015). Na tomto závěru nemůže nic změnit rozložení vlastnických vztahů ve společenství vlastníků jednotek ani skutečnost, že osoba odpovědná za správu domu neplní řádně své povinnosti.

Dospěl-li tedy odvolací soud k závěru, že v daném případě nebyl dán důležitý důvod dle § 1209 odst. 1 o. z., pro přezkum (ne)platnosti napadeného usnesení, neodchýlil se od citované judikatury; jeho rozhodnutí je naopak výrazem standardní soudní praxe, od níž se dovolací soud ani nyní neodchyluje.

Dovolací soud nepřehlédl ani sdělení dovolatelky, že dovoláním napadá unesení „v celém rozsahu“. Zastává však – s přihlédnutím k obsahu dovolání (§ 41 odst. 2 o. s. ř.) – názor, že proti nákladovému výroku napadeného usnesení dovolání ve skutečnosti nesměřuje, neboť ve vztahu k uvedenému výroku postrádá dovolání jakékoli odůvodnění. Ostatně by nebylo ve smyslu § 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř. v této části ani přípustné.

Protože není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak, Nejvyšší soud dovolání navrhovatelky proti rozhodnutí odvolacího soudu podle ustanovení § 243c odst. 1 o. s. ř. jako nepřípustné odmítl.

Bylo-li dovolací řízení zastaveno nebo bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 23. 3. 2022

JUDr. Jitka Dýšková předsedkyně senátu