NOZ perličky: § 4
NOZ stanoví autoritativně a jednoznačně jako základní předpoklad:
| 89/2012 Sb. § 4 (1) Má se za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. |
Tento naivní předpoklad tvůrců zákona je nesprávný od samého počátku. Matematicky (statisticky) i z empirických dat lze prokázat, že distribuce rozumu v populaci odpovídá tzv. Gaussově křivce [1] [2]. Přibližně polovina populace má rozum průměrného člověka nebo vyšší, druhá polovina má rozum podprůměrný [3]. Statistika je neúprosná …
Je-li tedy NOZ nastaven na rozum průměrného člověka, není divu, že mu tolik publikujících právníků stále nerozumí.
lake
Pokud NOZ je určen pro osoby s rozumem průměrného člověka (a vyšším), jde o 50% populace ČR. To plyne ze symetrie normálního Gaussova rozložení a z umístění aritmetického průměru na mediánu hodnot u velkých souborů. Směrodatné odchylky ani strmost křivky s tím nemají naprosto žádnou souvislost.
Známý psychiatr profesor Cyril Höschl pravil v září roku 1991 na půdě Karlovy univerzity v Praze, při slavnostním shromáždění v Karolinu:
| „Tato země v této době prochází rozumovou, mravní i citovou
krizí. Zamýšlíme-li se hlouběji nad tím, jak k této krizi došlo, proč
právě teď, musíme si připustit některá velice nepříjemná, ale bohužel
pravdivá fakta. To, co nyní řeknu, není projevem univerzitní povýšenosti
ani sarkasmu. Je to suché konstatování skutečnosti. Třetina obyvatel této země je slabá duchem. Každý sedmý občan je debilní nebo dementní nebo alkoholik. Zhruba polovina obyvatel této země má podprůměrný intelekt.“ |
Citováno z http://www.psp.cz/…/s020006.htm
lake
§ 4 (1) Má se za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat.
Vyvratitelnou domněnku uvedenou v § 4 nechápu tak, že je NOZ určen jen pro osoby s rozumem průměrného člověka (a vyšším), ale tak, že není možné z důvodů ochrany takového jednotlivce podlamovat nezbytnou ochranu třetích osob zpochybňováním právního jednání této osoby z důvodu, že nelze od takové osoby v právním styku důvodně očekávat schopnost užívat svého rozumu s běžnou péčí a opatrností.
Mistře,
napište nám, zda § 4 NOZ dopadá rovněž na osoby s nebezpečnými vlastnostmi podle § 2923.
Svéprávná osoba s nebezpečnými vlastnostmi s rozumem průměrného člověka
Dosti ale záleží na hodnotě směrodatné odchylky. Laicky řečeno jak je křivka štíhlá. V pásmu plus/minus 1 směrodatná odchylka od střední hodnoty leží 68% případů, pásmu +/- 2 směrodatné odchylky od střední hodnoty leží již 95% případů.
Je-li křivka hodně štíhlá (tj. malá směr. odchylka), má drtivá většina plus minus „rozum průměrného člověka“. Je-li ale křivka „placatá“, pak Bůh s námi (volby jsou za dveřmi).
Pane X,
rozum průměrného člověka má 50 % lidí, jak píšete.
Zajímavější je otázka, kolik procent lidí má nebezpečné vlastnosti (podle NOZ). Až toto vyřešíme, položme si otázku, zda tato rozdělení osob podle NOZ je nezávislé.
Ing. Palička
Jenže 89/2012 Sb. § 4 netvrdí, že „každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka“.
Lake tak polemizuje s něčím, co 89/2012 Sb. § 4 netvrdí.
Ing. Palička
§ 4 (1) Má se za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. (2) Činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé. To platí obdobně, pokud právní řád spojuje určitý následek s existencí pochybnosti.
O rozdílnosti náhledu na využití rozumu průměrného člověka i schopnosti jej rozumně užívat nás s velkými odchylkami neustále přesvědčuje lake se svými nekonečnými polemikami a vulgárními urážkami, čímž podle §1 a §2 v rozporu s dobrými mravy se dopouští krutosti a bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění☻
Poslední komentáře