NOZ § 1209/2 podle MS

Dotaz na MS:

„Podle § 1209/2 „Je-li pro to důležitý důvod, může každý vlastník jednotky navrhnout soudu, aby rozhodl o záležitosti, která byla shromáždění řádně předložena k rozhodnutí, ale o které nebylo rozhodnuto pro nezpůsobilost shromáždění usnášet se.“

Předpokládám, že záležitost může shromáždění řádně předložit pouze výbor (pomíjím § 1 207/1). Pokud se výbor rozhodne nepředložit shromáždění podnět člena SVJ není o věci rozhodnuto, avšak z jiného důvodu než „pro nezpůsobilost shromáždění usnášet se“.

V současné době popsanou situaci řeší rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 28 Cdo 5216/2007, ze dne 14.5.2008. Ten judikoval, že i pouhé neprojednání na shromáždění opravňuje vlastníka k tomu, aby se obrátil na soud jako přehlasovaný vlastník. Bude i za účinnosti NOZ možné se obrátit na soud v případě „pouhého neprojednání“?“

Odpověď z MS:

Vážený pane,

děkujeme za Váš e-mailový dotaz.

Svolání shromáždění je jak podle ZoVB (§ 11 odst. 1), tak dle úpravy NOZ (§ 1207 odst. 1) v pravomoci výboru nebo předsedy společenství vlastníků (dle ZoVB pověřeného vlastníka).

Výbor nebo předseda společenství vlastníků má povinnost svolat shromáždění i z podnětu vlastníků jednotek, kteří mají alespoň čtvrtinu všech hlasů (podle NOZ musí být tito vlastníci minimálně dva). Nově podle úpravy NOZ (§ 1207 odst. 1) pokud výbor nebo předseda společenství vlastníků shromáždění z podnětu vlastníků jednotek nesvolá, pak jej svolají tito vlastníci sami na náklad společenství vlastníků. NOZ tak napravuje situaci, kdy nedocházelo k svolání shromáždění z podnětu vlastníků jednotek.

Pokud však bude mít podnět jen jeden vlastník jednotky nebo méně než čtvrtina vlastníků jednotek a statutární orgán shromáždění nesvolá samo z vlastního podnětu, pak bude možné po účinnosti NOZ zřejmě postupovat podle ustanovení § 1209 odst. 1 NOZ. Toto ustanovení sice hovoří o přehlasovaném vlastníkovi, ale s tímto si již poradila soudní praxe, a to ve Vámi zmiňovaném rozsudku Nejvyššího soudu. Nejvyšší soud (sp. zn. 28 Cdo 5216/2007 ze dne 14. května 2008) se zabýval tím, zda je vlastník jednotky aktivně legitimován k podání žaloby na náhradu projevu vůle podle § 11 odst. 3 ZoVB, i když se shromáždění nesešlo, neboť nebylo statutárním orgánem svoláno. Ustanovení § 11 odst. 3 ZoVB stanoví, že: „…může přehlasovaný vlastník jednotky požádat soud, aby o ní rozhodl. Právo je nutno uplatnit u soudu do 6 měsíců ode dne přijetí rozhodnutí, jinak právo zanikne.“

Nejvyšší soud si tak položil otázku, zda vlastník jednotky mohl být přehlasovaným vlastníkem. Dospěl k závěru, že vlastník jednotky je aktivně legitimován k podání žaloby a že pasivně legitimováno je společenství vlastníků a to jak v případě, kdy se shromáždění sejde, tak i v případě, kdy se shromáždění nesejde. Tento vlastník tak může v tříměsíční prekluzivní lhůtě navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl. Podle § 11 odst. 3 ZoVB byla tato lhůta šestiměsíční.

Je však třeba podotknout, že bude teprve na zvážení soudů, zda budou po účinnosti NOZ aplikovat tento rozsudek i na výše nastíněný obdobný případ.

Citovaný rozsudek neřeší situaci, kdy shromáždění bylo řádně svoláno, ale nebylo způsobilé usnášet se dle § 1209 odst. 2 NOZ, neboť nebyli dle § 1206 odst. 2 NOZ přítomni vlastníci jednotek, kteří mají většinu všech hlasů.

Na závěr si dovoluji poznamenat, že Ministerstvo spravedlnosti je ústředním orgánem státní správy pro soudy, státní zastupitelství, vězeňství, probaci a mediaci a do jeho působnosti nespadá podávání závazného výkladu právních předpisů. K tomuto je věcně příslušný nezávislý soud, na jehož rozhodování nemůže mít Ministerstvo spravedlnosti žádný vliv.

Proto považujte výše uvedený právní názor pouze za informativní.

S pozdravem

Mgr. Filip Glotzmann

vedoucí Komise pro aplikaci nové civilní legislativy

Pozn.:

odpověď dlouhá, ale mám stejnou pochybnost, jako před položením otázky. Možná se ale alespoň seznámili s citovaným judikátem. :-))