Neusnasenischopnost shromazdeni

Vložil Anonymous, 20. Únor 2009 - 15:04 ::

Prosim poradte jak resit situaci, kdyz je shromazdeni vlastniku neusnasenischopne. Ve stanovach nemame bohuzel tuto situaci osetrenou. Predpokladam, ze by se melo svolat opakovanme shromazdeni do nejakeho terminu. Co kdyz ale i toto nebude usnasenischopne? Je nekde v zakone, nebo ve vykladu zakona, zmineno jak postupovat. Nepodarilo se mi to nikde najit. Staci na opakobvanem shromazdeni pro usnasenischopnost mensi nez nadpolovicni vetsina?

Diky za radu Martin M.

    Štítky (beta): Přidejte nový štítek vepsáním, smažte kliknutím na křížek (pouze pro přihlášené). Zobrazte další diskuse s daným štítkem kliknutím na štítek. Seznam štítků.

    Vložil Pavel, 20. Únor 2009 - 16:00

    Bohužel, institut „náhradního shromáždění“ je v ObchZ, nikoliv v ZoVB. Ani se s ním nepočítá, autoři ZoVB o skutečném životě moc neví. :-))

    Shromáždění můžete svolávat opakovaně, ale vždy je nutnost většiny hlasů.

    Zkoušel jste plné moci? Raději obejít notorické neúčastníky, než opakovaným svoláváním neusnášeníschopných shromáždění odradit i ty, kteří zatím chodí.

    Zájemcům co mají email posíláme materiály se žádostí o účast a když nemohou přijít, tak alespoň o zaslání plné moci.

    Také pořádáme informativní schůzky před shromážděním, kde informujeme o tom, co bude na shromáždění a ti, kteří mají alespoň nějaký zájem o SVJ a z nějakého důvodu přijít nemohou, pak udělí plnou moc, když ví o čem se bude hlasovat. Je to náročné na čas, ale při znění ZoVB tak jak je, se toho moc udělat nedá.

    Samozřejmě kdyby se přijal model ObchZ „náhradních shromáždění“ tak je to jiná. Ale existují jedinci, kteří si myslí, že vlastnictví jednotky je něco víc než vlastnictví podílu v družstvu, s.r.o. či a.s. a z neinformovanosti uzákonili nadpoloviční účast. Přitom a.s., která má hodnotu i v miliardách Kč, má pro usnášeníschopnost VH 30% kvórum a u náhradní VH stačí libovolná účast.

    Hezký den!

    Pavel

    Vložil Václav (bez ověření), 23. Únor 2009 - 11:40

    Pan Pavel správně uvádí, že vlastníci „udělí plnou moc, když ví o čem se bude hlasovat“. V plné moci si totiž mohou přímo vymínit, jak má zmocněnec hlasovat (zastupuje-li „profesionální zmocněnec“ více vlastníků, může pochopitelně za každného z nich v dané věci hlasovat jinak).

    Jenže to je právě problém: Ze ZoVB se dá pouze s obtížemi (pokud vůbec) dovodit, že na shromáždění nelze rozhodovat ve věcech, které nebyly dopředu oznámeny. Takže se vůbec nedivím těm, kdo za dané situace odmítají plné moci poskytovat, nic jiného jim totiž nezbývá. Pokud by plné moci udělili, mohlo by být platně rozhodováno o věcech, k nimž neměli možnost se vyjádřit.

    Vložil Petr, 21. Únor 2009 - 15:39

    Okazuji na vlákna Hlasování přes email, Opakované hlasování, Právní výklad hlasování

    Volby prohlížení komentářů

    Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".