Nesprávná účetní závěrka ve veřejném rejstříku
V jiném vláknu zazněl dotaz k nesprávné účetní závěrce. Link neposílám, protože nastavení webu mou maličkost potom označí za spamera.
1)Nesprávná „účetní závěrka“
Dotaz:
Sankce za neuložení účetní závěrky
Vložil Správa (bez ověření), 2. Leden 2022 – 22:38
Pane Pavle,
sankce jsou za neuložení listiny označené jako účetní závěrka, nebo za neuložení řádné účetní závěrky? Nikoli výjimečně se dá najít uložené cosi, co je jako účetní závěrka sice označené, ale účetní závěrkou to není.
Podnět k pokutaci podle uvedených §§ může dát kdokoliv.
Odpověď:
Do veřejného rejstříku se mají ukládat účetní závěrky, které odpovídají zákonu o účetnictví (ZoÚ).
Např.
a)podle § 18/1 ZoÚ účetní závěrku tvoří rozvaha, výkaz zisku a ztráty, příloha. SVJ jsou mikro nebo malé účetní jednotky a tak podle § 21a/9 ZoÚ nemusí zveřejňovat výkaz zisku a ztráty
b)podle § 18/3 ZoÚ musí být k účetní závěrce připojen podpisový záznam statutárního orgánu účetní jednotky.
Pokud se tedy do sbírky listin veřejného rejstříku uloží cosi co nesplňuje náležitosti ZoÚ, nedošlo ke zveřejnění účetní závěrky. Časté jsou chybějící podpisy a chybějící přílohy.
2)Sankce za neuložení účetní závěrky jsou minimálně v těchto předpisech
2.1)zákon č. 304/2013 Sb., § 104, § 105. „Výhodou“ této sankce je, že soud musí nejdříve vyzvat k uložení a teprve potom může udělit sankci. Stává se, že subjekt nevyzvedá doručenou poštu do datové schránky nebo na poště a pak soud sankci udělí vlastně bez toho, že se subjekt o výzvě dozvěděl
2.2)zákon č. 563/1991 Sb., § 37/1/j. Finanční úřad nemusí vyzývat, ale rovnou uděluje pokutu. Poznat, že není účetní závěrka zveřejněna dokáže i řadová úřední osoba. Zatím tato sankce není masově využívána, zatím.....
2.3)zákon č. 40/2009 Sb., § 254/1. Ještě jsem nečetl, že by se v případě SVJ postupovalo podle trestního zákona, ale právně tomu nic nebrání.
Hezký den!
Pavel
- Pan Pavel napsal: „Pokud se tedy do sbírky listin veřejného rejstříku uloží cosi co nesplňuje náležitosti ZoÚ, nedošlo ke zveřejnění účetní závěrky. Časté jsou chybějící podpisy a chybějící přílohy.“
☀ Pan Pavel má pravdu, pokud jde o přílohy.
Podle § 4 odst. 11 zákona o účetnictví platí, že jednotlivé účetní záznamy mohou být seskupovány do souhrnných účetních záznamů; takovými účetními záznamy jsou zejména účetní doklady, účetní zápisy, účetní knihy, odpisový plán, inventurní soupisy, účtový rozvrh, účetní závěrka a výroční zpráva.
Z uvedeného plyne, že podle zákona o účetnictví je účetní závěrka (jediným a nedělitelným) souhrnným účetním záznamem. Není vůbec myslitelné oddělit účetní závěrku od jejích příloh: ty jsou nepochybně nedílnou součástí tohoto souhrnného účetního záznamu. Jestliže některá příloha chybí, nejedná se o účetní závěrku, nýbrž o souhrnný účetní záznam, který účetní závěrkou není.
☀ Pan Pavel však nemá pravdu, pokud jde o podpisy.
Samotná účetní závěrka totiž neobsahuje podpisový záznam. Ten se k účetní závěrce přidává navíc podle potřeby až po jejím sestavení – není tedy součástí účetní závěrky! Je to zřejmé ze znění zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví. Podle § 37 písm. (g) zákona platí, že účetní jednotka, která není podnikatelem, se dopustí přestupku tím, že jí sestavená účetní závěrka neobsahuje všechny povinné součásti uvedené v § 18 odst. 1 nebo 2. Shodná právní úprava přestupků je v § 37a. Podpisový záznam osoby však není uveden jako povinná součást účetní závěrky – ani v § 18 odst. 1, ani v § 18 odst. 2. Neni uveden ani ve výčtu povinného obsahu ÚZ v § 18 odst. 3 písm. (a) až (f).
Generální finanční ředitelství potvrdilo v „464/18.11.15 Účetní závěrka“, že pokutu podle ZoÚ je možné uložit pouze za chybějící náležitosti ÚZ uvedené v § 18 odst. 1 a 2..
Z uvedeného plyne, že nelze účetní jednotce uložit pokutu podle § 37 (ani podle § 37a) za to, že účetní závěrka neobsahuje „podpisový záznam“. Podle znění § 18 odst. 3 je zjevné, že podpisový záznam se připojí dodatečně k již vyhotovené účetní závěrce. Tato povinnost ovšem platí pouze pro účely zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví.
Naopak pro účely zákona o daních z příjmů, ani pro účely zákona o veřejných rejstřících, nemusí být účetní závěrka opatřena žádným „podpisovým záznamem“. Není tedy správný názor pana Pavla, že by ÚZ bez podpisového záznamu snad byla „nesprávná“.
- Pro účely zveřejnění v rejstříku nemusí být k ÚZ připojen podpisový záznam, protože zákon o veřejných rejstřících to nepožaduje. (Za shodnost listiny s obsahem účetní závěrky odpovídá statutár, který listinu odesílá rejstříkovému soudu k uložení).
- Totéž platí pro zaslání ÚZ finančnímu úřadu pro účely daňové.
- Pro účely zákona o účetnictví musí být k ÚZ připojen podpisový záznam podle § 18 odst. 3 zákona, avšak tento nedostatek není přestupkem a nelze jej pokutovat.
| Připomínám, že obdobně je tomu např. při zveřejnění stanov SVJ v rejstříku: Jestliže stanovy byly přijaty za účasti notáře, pak originál notářského zápisu je veřejnou listinou, která osvědčuje znění stanov. Do rejstříku se však zakládá pouze skenovaná podoba tohoto originálu! Neexistuje právní důvod, aby při založení účetní závěrky do sbírky listin rejstříkového soudu mělo být postupováno nějak jinak. |
Pokud se někdo domnívá něco jiného, ať cituje právní předpis.
Justitianus
Už se řešilo v roce 2015. Na tehdejším stanovisku Generálního finančního ředitelství se od té doby nic nezměnilo, pokud vím.
464/18.11.15 Účetní závěrka – problematika jejího
zveřejňování a přikládání k přiznání k dani z příjmů.
Zápis z jednání Koordinačního výboru s Komorou daňových poradců ČR
ze dne 16.12.2015.
|
Stanovisko GFŘ: Formu podpisového záznamu pro účely účetnictví stanoví § 33a zákona o účetnictví, a to jako vlastnoruční podpis, nebo uznávaný elektronický podpis anebo obdobný průkazný účetní záznam v technické formě, který zaručuje průkaznou a jednoznačnou původnost, kdy na obě formy podpisového záznamu se přitom pohlíží stejně a obě mohou být použity v případech, kdy je vyžadován vlastnoruční podpis. (…) Tedy zde lze aplikovat ustanovení o obdobném průkazném účetním záznamu v technické formě, který zaručuje průkaznou a jednoznačnou původnost. Budou-li tedy splněny podmínky stanovené pro formu podpisu, potom ale pouze pro účely účetnictví lze jednu z uvedených forem použít. Toto však nelze vztahovat i k problematice podpisu pro daňové účely. Nelze upustit od správního trestání v případě, že účetní závěrka neobsahuje veškeré náležitosti stanovené v § 18 odst. 1 a 2 zákona o účetnictví, neboť za tento správní delikt se ve smyslu § 37a odst. 1 písm. e) zákona o účetnictví pokuta uloží vždy ve smyslu § 37a odst. 3. |
Podotýkám, že k účetní závěrce musí být připojen podpisový záznam podle § 18 odst. 3 zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví. Jde o podpis osoby, která vykonávala funkci statutárního orgánu k rozvahovému dni, neurčí-li nejvyšší orgán účetní jednotky jinak.
Podpis pro daňové účely je něco jiného – ten nemá s podpisem účetní závěrky žádnou spojitost. Ani časovou, ani personální.
Justitianus
Poslední komentáře