Nahlížení - možnosti 21. století
Jak na to:
a/ zajištěním přístupu k originálním dokumentům „v místě k tomu určeném“, s přítomností „odpovědného“ pracovníka
b/ pořízením pracovní kopie dokladů, s možnosti zapůjčení „zájemcům“ z řad spoluvlastníků pro možnost pořízení vlastní kopie, případně formou vývěsky
c/ pořízením elektronické kopie dokladů, s možností jejich poskytnutí „zájemcům“ z řad spoluvlastníků elektronickou cestou
d/ zajištěním kombinací přístupů a/, b/, c/
..... cesty mohou býti rozličné, jenom vůli mějme všichni rovnou
(Jan Kollár – Slávy dcera – L.P. 1824)
Domoct se informovanosti – snad jednou z cest je ovčanská neposlušnost
- Nebýt na zasedání shromáždění je špatně
- Jít tam a nevědět, o co tam vlastně půjde je špatně
- Jít tam, a v případě předběžné neinformovanosti z důvodu neposkytnutí podkladů, anebo za alibistického příslibu případného poskytnutí, jen za pro vlastníka-člena SVJ těžko dosažitelných podmínek – hlasovat proti
- třebas i dát zaprotokolovat důvod…
Předsedající není povinen nic zaprotokolovat, ze schůze se ani nemusí vést zápis, žádný zákon to SVJ přímo neukládá (ani analogická úprava spolků), provést zápis si vynucuje občasná praxe – banka při schvalování úvěru a krajský soud při zapisování členů výboru, pro tyto účely stačí předtištěný jednostránkový formulář, kde jen zatrhnete projednávané body a vedle to rámečku napíšete „100 % pro“. Fakt jsem takové „zápisy“ ve sbírce listin viděl.
Požádá-li o to vlastník-člen SVJ výslovně a zřetelně na zasedání shromáždění, nejlépe, když to má naformulované písemně – je povinnost uvést tot v zápise a žádost o zaprotokolování je jednou z příloh k zápisu
Samozřejmě je „blbé“, když toto vše má povinnost uschovávat u sebe předseda výboru, který nejednou nechce nechat nahlížet…
Ale toto už by měla být indicie, že něco není v pořádku, čili že je něco shnilého v…
Povinnost máte ze zákona, nebo ze smlouvy (stanov). Zákon neukládá povinnost zaprotokolovat odchylný názor člena na shromáždění. To si možná pletete s členem výboru (§ 157 NOZ).
Povinnost může být dána stanovami.
I když by povinnost stanovami dána byla, nemáte jak výbor donutit, aby cokoli udělal (leda ho odvolat) – v případě neslušných SVJ.
Ve slušných SVJ nepotřebujete žádné stanovy. Výbor i vlastníci se chovají slušně a vzájemně se respektují.
Má-li zápis ze zasedání shromáždění plnit svoji funkci – vždyť shromáždění je nejdůležitějším orgánem společenství – musí co nejobjektivněji obrážet průběh
Je-li dobře připraveno, vlastníci informováni a jako takoví se znalostí věcí a odpovědně rozhodují prostřednictvím přijetí usnesení, je vše v nejlepším pořádku.
Jsou-li nějaká pnutí, není-li shoda v důležitých věcech, musí mít každý organismus nástroje, jak příčiny pnutí a nesouhlasu konstruktivně vyřešit a znovunastolit alespoň relativní shodu a pokojný stav.
Tam, kde se vlastník nemůže domoct, aby jeho nesouhlasný názor nebo podnět, který se jaksi momentálně nehodí do krámu momentálnímu vedení, se dostaly do zápisu jiným způsobem, než žádostí o zaprotokolování, pak má právo tohoto institutu zaprotokolování, který dává jeho odlišnému názoru nebo vznášenému podnětu větší váhu, využít.
Ale jak správně právně postupovat (lze „reklamovat“ jen u soudu když výbor odmítá?), když na shromáždění námitku-požadavek na protokolaci důrazně zřetelně opakovaně vznesete a výbor-zapisovatel (zásadně u nás člen výboru, dtto ověřovatel, sčitatel, moderátor) odmítne, ignoruje všechny vaše žádosti o protokolaci tak, že se v zápise vůbec nezmíní.
Analogicky se domnívam, že pokud zápis neodpovídá skutečnostem (které se odehrály) tak „jednání zapisovatele je ve zjevném rozporu s dobrými mravy“ a lze napadnost jeho platnost v dotčených částech.
Domívám se, že je nuto asi postupovat analogicky obdobně jako když protokol ze soudního jednání neobsahuje skutečnost. Žádat o opravu protokolu lze neprodleně u dotčeného soudu. Dtto je to u protokolů z úředních jednání.
Bohužel u neodpovídajícih zápísu ze shromáždení asi nezbývá nic než žaloba na určení neplatnosti zápisu což je samozřejmě zdlouhavé…
Ale jak správně právně postupovat?
- Soudně určitě, až když už jde o něco hodně závažného – ale poukazovat na to, i písemně – v lepším případě se předseda naštve „Tak si to dělejte sami!“ – pak je potřeba se toho ujmout
Aby mohl vlastník soudně napadnout usnesení, musí být v pozici přehlasovaného vlastníka. – tj. musel hlasovat (osobně, nebo zastoupený plnou mocí-zde je dobře, když dal s předstihem pokyn, jak se za něho hlasovat v jednotlivých bodech)„proti“ – a jeho jméno musí být v zápise uvedeno, že proti hlasoval
Dát si pozor na dodržení termínu podání – 3 měsíce od doby, kdy se mohl o výsledku hlasování dozvědět (tím momentem je den vlastního hlasování, nikoli až den obdržení zápisu…) – k tomu, aby už měl dopředu vyhlédnuto, na koho se o pomoc se sepsáním žaloby obrátí…
Není to procházka růžovým sadem, proto stojí za to pracovat na tom, aby se situace zlepšila i bez soudů – ne vždy to jde, ale mezitím postupně dozrajete k té žalobě, pokud nebude zbytí…
Souběžně je potřeba tlačit na zákonodárce, aby novela zlepšila prostředí pro férovější vztahy v SVJ.
Osobně si myslím, že je potřeba dát větší váhu i kontrolnímu orgánu, který má dnes i hmotnou odpovědnost, stejně jako členové výboru…
Ale i přes vyžadování a podporu kontrolní činnosto ze strany KK nebo revizora účtů – zajímat se o legislativu, znovu a znovu pročítat stanovy – vlastní i jiných (pro srovnání a inspiraci)- a pokud dojde k něčemu opravdu závažnému – zvážit žalobu…
A když se jednalo o nezákonným způsobem svolané shromáždění je i právně lepší se ho vůbec nezúčstnit…
I člen společenství vlastníků jednotek (tedy bytů v tzv. „soukromém vlastnictví“), který se nezúčastnil shromáždění vlastníků jednotek, může napadnout jeho rozhodnutí v tzv. důležité věci!!!
To přece nikdo normální nezpochybňuje. Neslušný výbor vám ale bude argumentovat, že „nemá povinnost“. Já mám takovou zkušenost s jedním SBD, když chci nahlédnout do zápisu ze shromáždění. Řeknou vám, že „nemají povinnost“ zápisy vyhotovovat a i když nějaký zápis mají, řeknou, že nemají povinnost vám zápis ukázat (nemluvě o kopírování, to je sprosté slovo), protože v § 1179 tato povinnost není. Fakt jsem tohle divadlo zažil. Vzal jsem sebou na družstvo zákoník a mával s ním před sebou. Paní teda svolila a nakoukla do § 1179 a pak vítězoslavně prohlásila, že mi zápis ukázat nemusí, protože ji to zákon neukládá. Dopadlo to tak, že jsem podal žalobu na nahlížení, čekám, že soud se jí začne zabývat za dva roky…
Teoreticky bychom mohli zkusit využít analogii práva (§ 10 NOZ) a možná by se § 157 dal uplatnit i na shromáždění. Jenže to by musel říct soud a o žádném judikátu nevím. Nicméně i kdyby takový judikát byl, neslušný výbor vám vysvětlí, že se necítí vázán judikaturou a že má odlišný právní názor. Nedokážu si představit žalobu (asi určovací?) na zaprotokolování odchylného názoru. Jak by zněl petit takové žaloby? „N a ř i z u j e s e žalovanému, aby do 3 dnů od právní moci rozsudku zaprotokoloval odlišný názor žalobce…“ :-) To asi ne, že?
TN,
vyhotovení zápisu je povinné podle § 254 NOZ:
„(1) Statutární orgán spolku zajistí vyhotovení zápisu ze zasedání do třiceti dnů od jejího ukončení. Není-li to možné, vyhotoví zápis ten, kdo zasedání předsedal nebo koho tím pověřila členská schůze. (2) Ze zápisu musí být patrné, kdo zasedání svolal a jak, kdy se konalo, kdo je zahájil, kdo mu předsedal, jaké případné další činovníky členská schůze zvolila, jaká usnesení přijala a kdy byl zápis vyhotoven. (3) Každý člen spolku může nahlížet do zápisů ze zasedání za podmínek určených stanovami. Neurčí-li stanovy jinak, lze toto právo vykonat v sídle spolku.“
Ano máte pravdu, s odkazem na tento § jsem se již setkal při vyžadování zápisu ze shromáždění.SBD,takto správce i předseda SVJ mě na něj odkázal,když jsem ho upozornil ,že je to již 14 dnů od uskutečnění schůze a stále není žádný zápis k dispozici.Totiž, pokud není ve stanovách SVJ jednoznačně uvedeno, do kdy má být zápis vypracován,platí dle § 254,že na to má statutár 30 dnů. JaVa
Máte pravdu, toto mi vypadlo z hlavy. Problém je, že § 254 je dispozitivní, na rozdíl od § 157, který je kogentní.
Pokud ale stanovy o zápise mlčí, použil by se § 254. Nicméně je opět problém s neslušnými SVJ – když zápis nebude chtít předseda vyhotovit, tak ho nedonutíte. Když ho vyhotoví, ale nebude chtít umožnit nahlédnutí, tak ho bezprostředně nedonutíte a budete muset podat žalobu (což jsem udělal já, čekám, že soud rozhodne v roce 2018).
Ve slušných SVJ nepotřebujete zákon ani stanovy ani soudy ani policii ani finančák, tam se lidé prostě mezi sebou domluví.
… a vo tom to je
Pokud Výbor neplní požadavky Stanov, porušují Vaše práva, pak si nezaslouží odměnu, a myslím že je důvod tuto částku neplatit. Pak si myslím, že by to soud měl „vzít v potaz“, pokud se to Výbor pokusí soudně vymáhat.
Je však třeba mít „dostatek“ důkazů !
V tom je právě ta potíž, že Výbor má zájem do zápisu (a ten být musí !!!) jen to co se „jim“ hodí. Proto je třeba si „pořídit“ zvukový záznam z jednání a následně zápis připomínkovat – chytrý mobil to umí.
Další případné „aktivity“ záleží na celkové situaci v domě, Výboru, a Vaší odvaze.
Připomínkovat můžete, co chcete, výbor s připomínkami co chce udělá. Soud žádnou vaší nahrávku poslouchat nebude, ani nebude číst nějaký přepis. Soud zajímá jen zápis podepsaný k tomu zvolenými osobami, tj. typicky zapisovatelem a ověřovatelem. Maximálně si pozve tyhle dva, jestli jsou podpisy jejich.
Pokud se Výbor chová jak popisujete, je třeba se zamyslet nad důvody tohoto konání, a pokud není možno sjednat nápravu „v místě“ je třeba se zamyslet nad jinými možnostmi, tedy zda se nejedná o krytí finančních machinací, a požádat o „spolupráci“ orgány činnými v trestním řízení.
Na hrubý pytel – hrubá záplata.
… uvidíme
Myslím, že se bude zajímat o důvod neumožnění nahlížení a jiné „aktivity“ porušování Stanov, a finanční záležitosti obecně.
Vlastíku, a nestačilo by ti domovní-komando složený z „přehlasované menšiny věrných“, obyvatelů domu, kteří přeci vědí kde nejlépe UDEŘIT spravedlivou pěstí na tu zvlčilou aristokracii (pořizovatel zápisu) ve společenství?
Policajti se volaj až teprve když si navzájem rozbijete ciferníky…
… oni to časem „pochopí“.
Elektřina svítí, plyn neskomírá a fíkus vyrazil další dužnatý list.
Zatím jsme se vždy „dohodli“.
Požární bezpečnost jsme vyřešili, vodoměry máme ověřené, co „nesprávně“ naúčtovali to odúčtovali, přístup k dokladům se „daří“, komunikace se zlepšuje.
Stále se však domnívají, že Výbor je něco jiného než pouze trojice vlastníků-členů Společenství, kteří kromě podpisových práv a odpovědnosti, více právy nedisponují.
Než odejdu „na věčnost“ tak to snad pochopí.
„..... cesty mohou býti rozličné“ – právě proto je třeba „organizovat“, aby každý člen věděl, která cesta ho dovede k cíli.
… je třeba se zajímat, požadovat plnění Stanov, a uplatňovat svá práva na poskytování informací nahlížením, a to průběžně, tedy mít přehled.
http://www.portalsvj.cz/…huji-alespon#…
Ještě maličkost: Požadujte pravidelně doklady v souvislosti s programem Shromáždění, ihned po oznámení na vývěsce. Pokud nebude umožněno dostatečné seznámení s podklady, blokujte vydání usnesení.
… Pokud nebude umožněno dostatečné seznámení s podklady, blokujte vydání usnesení…
JAKYM ÚČNINNÝM ZPŮSOBEM, POSTUPEM V REÁLU DOPORUČUJETE…?
DÁLE JAKA JE DOSTATEČNĚ VČASNÁ LHUTA PRO UMOŽNĚNÍ SEZNÁMENÍ S KOMPLEXNÍMI PODKLADY SHROMŽDĚNÍ (ZA CELÝ ROK) TJ. KOLIK DNŮ POKLADÁ SOUD? MIN. 15 DNŮ NEBO I MÍN?
Mě výbor neumožnil nahlídnout, seznamit se s podklady k programu věcí o kterých chce aby vlastnící hlasovali. Naše stanovy žel lhůtu neupravují, v NOZu jsem to nenašla ten uvadí jen relativní neučité „VČAS“ ani judikáty…
Stanovy upravují jen obecně 15dnů lhutu pro svolání shromáždení.
. Když nemáte podklady hlasujete proti schválení usnášeníschopnosti.
. Když Vás zajímá chod společenství požadujte přístup k dokladům.
. Když Výbor nekomunikuje v „běžných“ termínech, které jistě máte ve Stanovách a nedostanete možnost mít informace, pak je to důvod konat.
Pozor na promlčení !
Vlastiks, proti schválení usnášeníschopnosti se nehlasuje už proto, že usnášeníschopnost se jen konstatuje. Co na ní chcete schvalovat?
Také by me zajímalo jak to pan Vlastiks mínil. Možná jej napadla nejaka inteligentní analogie možnsti obrany schůze jiného typu PO…?
…Když nemáte podklady hlasujete proti schválení usnášeníschopnosti…
Když nebyly úmyslně výborem poskytnuty VČAS podklady ke shromáždění, tak dle Vašeho názoru ma právo vlastník namítat usnášeníschopnost pléna?! Na základě čeho prosím dovozujete…?
MÁ OTÁZKA ZNÍ CO SOUDY POKLADÁJÍ ZA TERMINUS TECHNICUS „VČAS“??? :-o
Pokud nemáte podklady k danému bodu, což je nezbytný požadavek k jeho projednání shromážděním, není o čem (na čem) tedy se usnášet.
… takové shromáždění je něco jako „prapohopla“ k danému bodu
i když Výbor má zájem prohlasovat si schválení jejich návrhu", a možná bez ohledu na Vaše námitky se mu to s pomocí ovcí „podaří“.
V tom případě mám ale já (dle mého názoru) právo takové rozhodnutí nerespektovat. Pak se uvidí komu to bude vadit víc.
Vždy mě zajímalo, jak fungovalo nahlížení v SVJ v Masarykově 1. republice, je někdo pamětníkem?
Poslední komentáře