Může vedle společenství někdo další podávat návrhy rejstříku ve věci společenství?

Takže tím chcete říct, že my odstupující dáme podklady na výmaz stávajícího výboru a co bude pak?Tím pádem tam(pokud nto bude vymazáno) nikdo nebude? Nebude nás soud stále vyzývat ať doložíme nového zástupce? Alena

Ano, konečný stav by mohl být takový, že v rejstříku nebude zapsán žádný výbor. Někde už jsem četla diskuzi nebo článek na toto téma nad případem z praxe (nevím, bohužel zda zde či jinde a jestli to bylo SVJ nebo jiná právnická osoba, ale úprava je shodná, takže to není důležité). Tehdy rejstříkový soud vyžadoval současné zapsání nového statutárního orgánu, který ovšem nebyl zvolen, a pokud se nepletu, tak odvolací soud pak potvrdil, že soud musí osoby, kterým funkce zanikla, vymazat, i když nebude doložen vznik funkce u nových zástupců a v rejstříku nebude nikdo zapsán. Ale bohužel se mi to nedaří dohledat :( Každopádně nelze asi bez dalšího doporučit toto realizovat, protože by to další řádný výkon správy domu zjevně dost zkomplikovalo, ne-li znemožnilo.

Naopak, výmaz orgánu, který již není orgánem, lze pouze doporučit, a to bez zbytečného odkladu. Orgán stejně nemůže platně vykonávat funkci orgáná, když funkční období orgánu již skončilo. Kromě toho existuje povinnost udržovat zápis v rejstříku v souladu se skutečným stavem věcí.

Že je v zájmu společenství nechat zapsat nový orgán snad nemusím psát, ale na výše uvedeném názoru to nic nemění.

KarelJ

Já to myslela spíš tak, že je lépe zvážit, zda je skutečně vhodné či nutné, aby celý výbor odstoupil, aniž by nechal zvolit nový výbor. Pokud již k zániku funkce došlo, tak je samozřejmě výmaz smysluplný a neměl by se odkládat.

Rejstřík aktivně nikoho nevyzývá, zapisuje pouze na návrh.

A i kdyby, určitě by nevyzýval bývalý statutární orgán, ale společenství.

KarelJ

Karle dobře. Ale za společenství jedná výbor a kdo by potom odpovídal? Kam by to doručili? Když to bude na společenství, tak kdo to převezme?Alena

Když to bude na společenství, soud to doručí společenství. Tady mají soudy a jiné orgány výhodu, neboť zásilku pokládají za doručenou, bez ohledu na to, zda ji adresát převezme (a dokonce bez ohledu na to, zda se adresát o zásilce vůbec dozví). Jedná se o tzv. právní fikci doručení, která mě osobně přijde velice nefér, a to zejména ze tří důvodů:

1. Sám se nemohu použití fikce doručení proti mé osobě žádným způsobem bránit (např. tak, že bych někam nahlásil doručovací adresu a tu bych si osobně nebo prostřednictvím zmocněné osoby hlídal).
2. Nikdo mi zpětně neřekne, zda mi byly nějaké zásilky „fiktivně doručeny“, zejména ne pošta.
3. A taky proto, že sám fikci doručení nemohu použít. V právních vztazích jsou si strany rovny, ale tady jsou si někteří rovnější. Stejně jako správní orgány, taky bych občas potřeboval někomu něco prokazatelně doručit, jenže když si to adresát nepřevezme, mám smůlu, fikce doručení pro mne neplatí.

KarelJ

Vážená paní Heleno,

a jak je to v případě návrhů na zápis do katastru nemovitostí? Taky může za určitých okolností podat návrh na zápis každá osoba, která doloží právní zájem, když ten, kdo by návrh na zápis podat měl, nekoná? Děkuji.

KarelJ

Návrh na zahájení řízení o povolení vkladu může podat kterýkoliv účastník smlouvy, na jejímž základě se vklad provádí. Podle mého i tehdy, jestliže se strany dohodly, že návrh podá jedna z nich a ta tak neučiní. Podmínkou je pochopitelně, že současně doručí listinu v potřebném počtu vyhotovení a aspoň na jednom z nich budou podpisy stran ověřené.

Vážená paní Heleno,

to je zřejmý případ, kdy vklad podává účastník smlouvy, který navíc má smlouvu k disposici.

Měl jsem na mysli jinou situaci, kdy má právní zájem na zápisu jiná osoba než účastník smlouvy. Např. budoucí kupec má zájem, aby současný vlastník byl uveden jako vlastník v katastru, ten ale (ani nikdo jiný) návrh na své zapsání dosud nepodal. Může takový návrh podat zájemce o koupi?

Takových případů, kdy zájem na uvedení zápisu v katastru do souladu se skutečným stavem věcí, jistě vzniká více, nejenom ve výše uvedeném případě.

Jak známo, do katastru se zápisy v praxi vkládají i s prodlevou v řádu desítek let.

Děkuji za názor,

KarelJ

Neznám žádné ustanovení, na základě kterého by to bylo možné. A vzhledem k tomu, že práva k nemovitostem evidovaným v KN zásadně vznikají až zápisem, tak mi to ani nepřijde nezbytné. Pouhým uzavřením smlouvy bez podání návrhu nemůže vzniknout rozpor mezi skutečným a evidovaným stavem. To je možné jen výjimečně a pak se zpravidla najde jiný právní prostředek, jak konkrétním věc řešit. To už jsme ovšem zcela mimo rámec tématu tohoto fóra, takže bych tímto tuto diskuzi ukončila.

Ano, práva k nemovitostem evidovaným v katastru nyní vznikají až zápisem. Jenže to má dva háčky:

1. Práva sice vznikají zápisem, ale se zpětnou platností. Pokud je prodleva desítky let, nedokážu si moc představit, jak se právní vztahy zpětně upraví.
2. Tato úprava platí od poměrně nedávného data (nejsem si zcela jist, snad 1994). Práva vzniklá dříve vznikla a trvají, a je na libovůli účastníků, zda je nechají dodatečně zapsat, či nikoliv.
3. Stojí řada nemovitostí, které vůbec v KN zapsány nejsou. Vlastnické právo k nim nicméně jistě někomu svědčí.

KarelJ

Tak tohle je přesně to, co prosazuji, totiž aby změny byly účinné až k nějakému pozdějšímu datu, tj. zejména volba a odstoupení orgánu.

Takto to totiž chodí v civilisaci. Málokdy je možné smlouvu (nájemní, pracovní ad.) vypovědět s okamžitou platností, rovněž si nedokážu představit, že by např. při volbě presidenta republiky volební období začínalo ihned okamžikem volby, stejně při obecních volbách ad.

Jenom návrh nového ZoVB stanoví, že začátek funkčního období je dán okamžikem volby, aniž by umožňoval volbu předem. (Jak je to upraveno nyní, nevím, asi nijak.) To není ani technicky uskutečnitelné, volený orgán nemůže hned k okamžiku zvolení mít připraven přístup ke všem dokumetům, podpisový vzor ad., zejména proto ne, že není jasné, kdo bude zvolen, takže se věci nemohou připravit v předstihu.

Závěr je jednoduchý: Je třeba umožnit, aby začátek funkčního období mohl být stanoven k vhodnému datu v budoucnu.

Stejně tak by se tím vyřešil problém výmazu, jak uvádí pan LB výše. (Úplně jistý si tím nejsem, neboť rejstřík zásadně zapisuje pouze změny, které již nastaly, tedy zásadně zpětně. Ale i to by šlo vyřešit, protože v návrhu rejstříku je možné uvést, že má zápis provést k nějakému datu v budoucnu, kdy zapisovaná skutečnost již bude minulostí, a tedy zápisu nebude nic bránit.)

FilipN