Lži šířené sdružením ARTAV II.
Na stránce Instalace
měřičů lze nalézt jednu z mnoha nesprávných odpovědí, které
rozšiřuje na svých webových stránkách sdružení ARTAV.
| Text dotazu: Dobrý den, jak postupovat při rozúčtování u bytového domu o 4 jednotkách,( podílové vlastnictví), dvě z těchto jednotek mají dálkově dodávané teplo, ale nemají dosud instalovány měřiče tepla, rozúčtování prováděno dle m2, zda je možné akceptovat dohodu nebo musí měřiče instalovat. Zbylé dvě mají vlastní plynové kotle. Děkuji. |
| Odpověď údajného „odborníka“ z ARTAVu: Zákon č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií stanoví v §7, že: (4) Stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce jsou dále povinni e) vybavit, v případě bytových domů a víceúčelových staveb s dodávkou tepla nebo chladu ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo s ústředním vytápěním nebo chlazením anebo společnou přípravou teplé vody každý byt a nebytový prostor přístroji registrujícími dodávku tepelné energie, kterými jsou stanovená měřidla podle zákona o metrologii anebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, v rozsahu a způsobem podle prováděcího právního předpisu; vlastníci a uživatelé bytů nebo nebytových prostor jsou povinni na základě výzvy vlastníka budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce umožnit instalaci, údržbu a kontrolu těchto přístrojů. Bytovým domem se rozumí dle stavebního zákona 283/2021 Sb., §13, odst. b) stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení. Podle tohoto zákona se rodinným domem rozumí stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení, a která má nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, nebo třetí nadzemní podlaží ustoupené od vnějšího líce obvodové stěny budovy orientované k uliční čáře alespoň o 2 metry. Váš dům je tedy pravděpodobně bytovým domem, avšak pouze jeho část má zásobování tepelnou energií nebo s ústředním vytápěním. Proto je povinnost vybavit dům měřiči tepla pro pouze dva byty spíše sporná. Na základě těchto měřičů by se pak provádělo rozúčtování nákladů na vytápění dle zákona 67/2013 Sb. Ten se vztahuje na „dům s byty“. Termín „dům s byty“ není nikde definován, ale lze předpokládat, že tímto pojmem zákonodárce myslí o dům s nejméně čtyřmi byty. I zde je tedy povinnost řídit se ustanovením zákona 67/2013 spíše sporná s ohledem na to, že pouze dva byty jsou zásobovány z centrálního zdroje. Na Váš dotaz tedy pravděpodobně neexistuje jednoznačná odpověď. Výklad by musel učinit soud. Dle našeho názoru nelze jednoznačně dovodit, že by dva byty, které jsou zásobovány teplem z centrálního zdroje, musely být vybaveny měřiči tepla. |
☀ Tvrzení „odborníka“ je nejisté a zmatené. Je s podivem, že
„odborník“ ARTAVu není seznámen s platnou legislativou. Povinnost
vybavení indikátory nebo měřidly není „spíše sporná“. Je
totiž nesporné, že taková povinnost neexistuje. Podle § 1 odst. 3 zákona
č. 67/2013 Sb. platí, že tento zákon se nevztahuje na služby, které si
příjemce služeb zajišťuje bez účasti poskytovatele služeb. Nejedná se
vůbec o službu, jestliže vlastník budovy si zajišťuje vytápění sám
pro sebe.
☀ Autor odpovědi z ARTAVu se zcela zbytečně zabývá pojmem „dům s byty“ a rozdílem mezi rodinným domem a bytovým domem. To jsou bezvýznamné úvahy. Rozhodující je totiž skutečnost, že stavba je v podílovém spoluvlastnictví. Mezi podílovými spoluvlastníky stavby neexistuje ani poskytovatel služeb, ani příjemce služeb. Podle 2013/67/§1/3 platí, že tento zákon se nevztahuje na služby, které si příjemce služeb zajišťuje bez účasti poskytovatele služeb. Vytápění si zajišťuje vlastník stavby sám pro sebe. Vyřešeno.
☀ Autor odpovědi z ARTAVu se zcela zbytečně soustřeďuje na skutečnost, že část budovy je vytápěna plynovými kotly a část je napojena na dálkový přívod tepla. Tyto skutečnosti jsou bezvýznamné. Vytápění si zajišťuje vlastník stavby sám pro sebe. A je úplně jedno že části budovu vytápí různými zdroji. Vyřešeno.
➡️ Závěr: Na dům tazatele se nepoužije zákon č. 67/2013 Sb..
Justitianus
Stačí projt odpovědi z ARTAVu, a nesmysly se jen sypou. Tentokrát odpověď
anonymního „experta“ ze dne 24.10.2023 na stránce Ideální
spoluvlastnictví – rozúčtování energií.
| Text dotazu: Dobrý den, jsem vlastníkem ideální poloviny domu. Veškeré vyúčtování je na bratra, který je druhým spoluvlastníkem. Neukazuje mi žádné vyúčtování ani faktury, vše rozpočítává do tabulek procentuálně podle využívané plochy, kterou mám o něco větší. Je možné platit za energie každý 50/50 bez ohledu využívané plochy? Případně jaký by měl být správný postup ? |
| Odpověď údajného „odborníka“ z ARTAVu: Pokud jsou v objektu dva byty, pak se jedná o „dům s byty“ ve smyslu platné legislativy a vyúčtování nákladů na spotřebu tepla musí probíhat podle zákona 67/2013 Sb. a vyhlášky 269/2015 Sb. Rozúčtování 50/50 legislativa nepřipouští. |
Tvrzení „odborníka“ je nepravdivé. Stejný důvod: nezná zákon.
Povinnost vyúčtování nákladů podle zákona 67/2013 Sb. se nevztahuje na
každý dům s byty, jak se „odborník“ nesprávně domnívá. Skutečnost
je jiná.
Jde o majetek v ideálním podílovém spoluvlastnictví, bez ohledu na to zda v domě jsou zkolaudované nějaké byty. Spoluvlastníci vystupují navenek jako jedna osoba. Oba společně zajišťují vytápění svého domu.
☀ Neexistuje žádný poskytovatel služeb podle zákona č.
67/2013 Sb..
☀ Neexistuje žádný příjemce služeb podle zákona č.
67/2013 Sb..
➡️ Závěr: Na dům tazatele se nepoužije zákon č. 67/2013 Sb..
Spoluvlastníci se samozřejmě mohou podílet na provozních nákladech podle
využívaných ploch, nebo podle spoluvlastnických podílů – v tomto
případě 50/50 (pokud se nedohodli jinak). Naprostým nesmyslem je tedy
tvrzení „experta“ z ARTAVu že údajně „rozúčtování 50/50
legislativa nepřipouští“.
Justitianus
„Kam (do kterých místností domu) se rozvádí dálkové teplo uvnitř budovy – to je věc rozhodnutí spoluvlastníků.“ (Vložil Justitianus, 19. Prosinec 2023 – 11:18)
Vlastník domu je v tomto směru povinen respektovat právní úpravu.
Patrně došlo k zásahu do otopné soustavy domu, o jejíž legálnosti nic nevíme.
„Povinnost řídit se ustanovením zákona 67/2013 není „spíše sporná“. Taková povinnost totiž nepochybně vůbec neexistuje.“ (Vložil Justitianus, 19. Prosinec 2023 – 11:18)
Píšete, že povinnost řídit se ustanovením zákona č. 67/2013 Sb. vůbec neexistuje. O které ustanovení se jedná a odkud tak usuzujete?
Napsal jste, že dle § 2 zákona č. 67/2013 Sb. v domě tazatele neexistuje žádný poskytovatel služeb, protože byt není užívaný na základě nájemní smlouvy, ani nevzniklo společenství vlastníků jednotek.
Chcete říct, že neexistuje žádný poskytovatel služeb ani v domě, kde nevzniklo společenství vlastníků jednotek, protože se v domě uplatňuje správa bez vzniku společenství vlastníků (v případě, že v domě není žádný nájemník)?
- Heleno, ptáte se: „Chcete říct, že …“
Ne. Nechci říct, že.
Řekl jsem jen to, co jsem řekl. Neměl jsem ani v úmyslu říct cokoliv navíc. Komentoval jsem pouze právní stav v konkrétním domě, kterého se týkal konkrétní dotaz podílového spoluvlastníka toho domu.
Justitianus
Píšete o „Lži šířené sdružením ARTAV“. Ve skutečnosti je lež tvrzení, které vědomě či úmyslně neodpovídá skutečnosti.
Jak víte, že ARTAV tvrdí něco, co neodpovídá skutečnosti, vědomě či úmyslně?
Poslední komentáře