Lze od vlastníků vyžadovat RČ za účelem zjišťování jejich insolventnosti?
Dobrý den, na portálu WEBSVJ nám bylo nabídnuto rozšíření smlouvy o monitorování změn na katastru o službu hlídání insolvence. Potřebujeme k tomu „pouze“ RČ vlastníků a ty zapsat na naše webovky. Dále už to prý poběží samo… Myslíte, že to mohu požadovat plošně a legálně? Speciálně lidé s nečistým svědomím a pohnutou historií asi nebudou RČ chtít dát…
Jsem si vědom komplikací ze strany předpisů ÚOOÚ…
Děkuji, Václav Vohralík, Holice
Dobrý den,
už to asi není aktuální, ale vzhledem k tomu, že tady není na otázku odpovězeno, uvádím, že odpověď je nutno hledat v zákoně 133/2000 Sb. /zákon o evidenci obyvatel a rodných číslech/, § 13c. Zde odkaz na článek https://webdomu.cz/…acovani-gdpr
Na co potřebujete sledovat insolvenci všech vlastníků? Sledujte jen ty, kteří dluží dlouho a větší částku. Můžete to udělat zdarma i bez rodného čísla.
Vendo,
problém se zpracováním rodných čísel bude od 25.5.2018 s účinností Nařízení GDPR ještě větší než dosud.
Podle § 17e/2 zákona č. 133/2000 Sb. lze za neoprávněné využívání rodných čísel udělit pokutu až 10 mil. Kč.
Na tomto webu slíbil TN., že se o použití r.č. hluboce zamyslí a napíše na co přišel:
http://www.portalsvj.cz/…ach-bd-a-svj#…
Nedivím se mu, že ještě něco nepublikoval. Situace je velmi nepřehledná.
Podle GDPR čl. 6/1/a se r.č. mohou zpracovávat se souhlasem subjektu údajů. Ale musíte subjektu údajů sdělit účel zpracování. A to asi bude problém, zejména u některých.
Podle GDPR čl. 6/1/c se r.č. mohou zpracovávat bez souhlasu pokud je zpracování nezbytné pro splnění právní povinnosti, která se na správce vztahuje. Zde nevím, zda by šel použít obecný § 1189 NOZ.
Podle GDPR čl. 6/1/f se r.č. mohou zpracovávat bez souhlasu pokud je zpracování nezbytné pro účely oprávněných zájmů příslušného správce, kromě případů, kdy před těmito zájmy mají přednost zájmy nebo základní práva a svobody subjektu údajů… To už vypadá nadějněji.
Doporučuji se obrátit na WEB SVJ, podle jakého odstavce čl. 6 GDPR bude zpracování r.č. zákonné.
Stejnou otázku můžete položit na ÚOOÚ, tam je halda úředníků, která to má na starosti.
Hezký den!
Pavel
xyz,
tazatel se ptal za SVJ, které je správcem osobních údajů podle čl. 4/7 a čl. 24 Nařízení. A tak jsem mu jako správci odpověděl.
WEBSVJ by byl zpracovatelem osobních údajů podle čl. 4/8 a čl. 28 Nařízení pro správce.
Povinnosti mají obdobné.
Hezký den!
Pavel
Hluboce jsem se zamyslel a u R.Č. jsem si vyhodnotil, že se zeptám na jednom školení (které není ke GDPR, na tato školení teď nepolezu, ale obecně k ochraně osobních údajů), na kterém bude ve své pracovní době za odměnu od vzdělávací agentury školit úředník ÚOOÚ. Školení je v listopadu.
Jinak tedy předběžně si myslím, že účel je daný – SVJ musí vymáhat pohledávky, tedy i hlídat insolvence a bez RČ to spolehlivě nejde. Předpokládám, že i někteří státní úředníci bydlí v bytových domech, družstevních či SVJ a někteří dokonce možná i jsou či byli členy výborů či představenstv, i když takovou volnočasovou aktivitu od státních zaměstnanců očekávat je trestuhodná troufalost.
TN.,
prosím, určitě zde informujte, co zaměstnanec ÚOOÚ vymyslel, dostal přidáno předvolebních 10 % na platu a tak jistě bude pln ochoty.
Zákon č. 101/2000 Sb. se od GDPR zase tak zásadně neliší.
1)Podle GDPR čl. 6/1/a se r.č. mohou zpracovávat se souhlasem subjektu údajů.
Nyní je to v § 5/2 101/2000 Sb.
2)Podle GDPR čl. 6/1/c se r.č. mohou zpracovávat bez souhlasu, pokud je zpracování nezbytné pro „splnění“ právní povinnosti, která se na správce vztahuje.
Nyní je v § 5/2/a zákona, že se r.č. mohou zpracovávat bez souhlasu, pokud je zpracování nezbytné pro „dodržení“ právní povinnosti správce.
3)Podle GDPR čl. 6/1/f se r.č. mohou zpracovávat bez souhlasu pokud je zpracování nezbytné pro účely oprávněných zájmů příslušného správce, kromě případů, kdy před těmito zájmy mají přednost zájmy nebo základní práva a svobody subjektu údajů…
Nyní je v § 5/2/e zákona, že se r.č. mohou zpracovávat bez souhlasu pokud je zpracování nezbytné pro ochranu práv a právem chráněných zájmů správce.....
Jinak já, pokud jsem na nějakém školení, tak se snažím prostřednictvím pořadatele své dotazy (s návodnou odpovědí) posílat předem. Až na místě vytasíte SVJ, tak toho úředníka můžete dostat do úzkých. Často potom něco plácne, jen aby odpověděl. Pouze odborník dokáže přiznat, že se nad tím nezamýšlel a pošle odpověď dodatečně.
Hezký den!
Pavel
Pavle, články, které uvádíte se vztahují na osobní údaje, nikoliv však na rodná čísla, která požívají speciální ochrany podle zákona č. 133/2000 Sb., Zákon o evidenci obyvatel a rodných čísel a o změně některých zákonů. Konkrétně § 13c.
Bohužel toto nevědí ani profesní správci bytových družstev a SVJ, ani profesní statutáři SVJ.
webdomu.cz,
zákon č. 133/2000 Sb. znám. Proto jsem upozorňoval v tomto vláknu ve svém příspěvku GDPR a r.č. 9 na jeho § 17e/2 s pokutou až 10 mil. Kč.
§ 79/1 zákona č. 99/1963 Sb. vyžaduje při podání návrhu na zahájení řízení mj. jméno, příjmení, bydliště, popřípadě rodné číslo.
Já do žaloby r.č. uvádím. Zatím si nikdo nestěžoval. Žalobu bez uvedení r.č. jsem zatím nepodal a tak nevím, jak by se zachoval soud a jak by posoudil slovo „popřípadě“.
Rodné číslo považuji za osobní údaj i když má speciální ochranu v 133/2000 Sb.
Domnívám se, že by čl. 6/1/f GDPR, po splnění testu, zda před zájmy správce nemají přednost zájmy subjektu údajů, šel použít.
Nebo máte jiný návrh jak podat návrh na zahájení řízení?
Hezký den!
Pavel
Dobrý den, je tam uvedeno přece jen popřípadě a nemyslím si, že by mi žalovaný dal rodné číslo k tomu, abych mohla podat žalobu.
Podle § 3019 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, jsou údaji, podle nichž lze člověka zjistit, zejména jméno, bydliště a datum narození, z toho bych při žalobě vycházela.
webdomu,
psal jsem, že nevím, co by soud udělal se žalobou bez r.č. Soud velmi rád odmítne žalobu kvůli nějaké procesní maličkosti, aby se nemusel zabývat meritem věci.
Není mou vinou, že 99/1963 Sb. není asi moc v souladu se ZoOÚ. Ale moudří zákonodárci rozhodli, že má být „popřípadě“ r.č. a tak r.č. v žalobách uvádím.
Použití r.č. podle mého názoru splňuje § 13c/1/b zákona č. 133/2000 Sb.
Netvrdím, že by mi dlužník dal souhlas s použitím r.č. k podání žaloby. Ale v podobné situaci jsem, pokud bych do žaloby uváděl datum narození, jak uvádíte podle § 3019 NOZ. K datu narození by mi také dlužník nedal souhlas.
Děkuji za připomínku, budu formulovat otázku na přednášející.
Hezký den!
Pavel
Já podávám všechny žaloby jen s datem narození :( Naši (mí) dlužníci se ale nebrání a většinou to skonší rozsudkem pro zmeškání, popř. rovnou převezmou platební rozkaz a odpor nepodají (zajímavé je, že dlužníci podávají odpor, ale pak už na jendání soudu nepřijdou).
TN.,
vím, že víte, ale raději uvedu, co obsahuje § 79/1 zákona č. 99/1963 Sb.:
(1) Řízení se zahajuje na návrh. Návrh musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat jméno, příjmení, bydliště účastníků, popřípadě rodná čísla .........
OSŘ tedy požaduje „popřípadě“ rodná čísla a nepožaduje datum narození.
Uchovávat datum narození nebo rodné číslo pro případ žalob tedy možná ani není zapotřebí.
Zvykem je uvádět r.č. nebo datum narození. Nevím, co to provede se soudci, rádi kauzu vyřídí na formalitách.
Poptám se.
Hezký den!
Pavel
Dříve jsem psával rodné číslo, ale všiml jsem si, že od jisté doby (cca před 8–10 lety), soudy přestaly na doručenky psát rodné číslo a píšou datum narození, rovněž tak přímo do platebních rozkazů a rozsudků a veškeré komunikace (výzva k vyjádření, výzva k zaplacení soudního poplatku apod.). Proto píšu datum narození. Nikdy žádný soudce neprotestoval, ani jsem se nesetkal, že by kvůli něčemu takovému zamítli žalobu. Maximálně tak můžou vyzvat k odstranění vad. Naopak se setkávám s tím, že žalobce nezná adresu bydliště žalovaného – už se mi stalo – podal jsem žalobu ve svém okrese, soud adresu zjistil a postoupil na místně příslušný soud.
Kromě toho mě zarazilo, že soud při podání žaloby lustruje v registru obyvatel účastníky fyzické osoby a výpis z registru zakládají do spisu – nahlížející osobě je dovoleno ofotit celý obsah spisu. Ve výpisu z registru přitom jsou i osobní údaje, jako místo narození, všechna předchozí příjmení a bydliště, tuším též údaje o rodičích.
Takže až někdo bude chtít zjistit, kde jste se narodili, podejte na něj fiktivní žalobu, běžte si okopčit do spisu výpis z registru obyvatel a pak žalobu stáhněte :-p
TN.,
podle toho co píšete, by mělo k podání žaloby stačit jméno, příjmení a bydliště. Víc § 79/1 OSŘ taxativně asi nestanoví.
Soud si datum narození zjistí patrně sám.
A já nebudu muset evidovat datumy narození.
Hezký den!
Pavel
Uvidíme, třeba odpověď časem poskytne pověřenec :-D http://www.ceska-justice.cz/…trik-trestu/
TN.,
že ještě nemají pověřence je vypovídající informace o tom, jak jsou na GDPR připraveni. GDPR platí od roku 2016, připravovat se mohli ještě před účinností GDPR. Za dva měsíce toho moc nestihne.
SVJ a BD nic takového nemají povinnost instalovat.
Hezký den!
Pavel
Možná že nemusí být datum narození(den,měsíc,rok), ale asi by bylo vhodné v případné korespondenci ke jménu a příjmení psát rok narození. Mohlo by se stát že společné bydliště a rodné jméno můžou mít otec/syn, matka/dcera. Tak se elimituje nesprávné doručení.
ik,
z hlediska GDPR není není rozdíl mezi datumem narození nebo pouhým letopočtem narození.
I když rozumím, že se na jedné adrese může vyskytovat více osob stejného jména a příjmení, tak GDPR má jiné priority. :-))
Hezký den!
Pavel
Zeptejte se každého vlastníka, zda si to přeje. Já Jako vlastník bych takový souhlas nikdy nedal a se zlou byste se potázal, kdybyste moje rodné číslo někomu dal bez mého souhlasu.
Bylo uvedeno: „…se zlou byste se potázal…“. Vás to dostatečně neodrazuje? Tato věta má přece vyvolat strach neli fibrilaci srdce. Něco jako když okolo Vás chodí zubatá.
Je snad Váš zájem zjistit zda to, co „zlého“ Vám bude provedeno je ve skutečnosti zábavné? Možná bylo myšleno „lochtání“ a možná práce s „bejsbolovou pálkou“.
Takhle bych to předtavil pragmatickému programátorovi. Co jste vůbec programoval? Ledničky?
Bohužel, více to Vám asi upřesnit nepůjde :) :)
Dobrý den, ano RČ tam jsou, ale to neznamená že s takto získanými rodnými čísly můžete nakládat, aniž byste k tomu měli souhlas těchto osob nebo aniž by vám to ukládal zákon. Tj. takto ziskaná RČ nemůžete použít k hlídání insolvencí, zasílat do banky (ani když to máte ve smlouvě) a dokonce je nesmíte ani uchovávat.
Nelze. Banky to nesmyslně sice vyžadují k úverům /plneni uverovych smluv/ když je ale poučíte, že RČ nemáte právo zpracovávat, pak na svém požadavku netrvají a vystačí si s datem narození nebo i bez něj. Stačí je poučit o výše uvedeném zákoně o evidenci obyvatel a rodných číslech a uvidíte že je chtít nebudou :-) nemůžou vás nutit porušovat zákony.
Myslíte, že když budete znát solventnost vlastníků bytů, tak se vyhnete problémům s neplacením záloh, vyúčtování a příspěvků ? Když budete včas reagovat na výpadky v platbách, tak budete myslím úspěšnější. Nejsem si ani jist, zda na katastru (cuzk.cz) jsou rodná čísla. Když to ale přispívatel KL tvrdí, tak si to snad před sepsáním příspěvku ověřil „u sebe“. My jsme měli rodná čísla zakládajících vlastníků ve stanovách č. 1, i když nevím proč.
Poslední komentáře