K pojmu "vlastní správní činnost"

Asi jste si nepřečetl mnou citovaný § § 1180(2) v úvodu mého minulého příspěvku, jinak byste netvrdil nepravdu, že má člen společenství povinnost přispívat jen podle podílu na spol. částech domu.

A kde se prosím pěkně v § 1182 (2) mluví o tom, že člen společenství má povinnost přispívat jinak než podle podílů. Vy to tam vidíte? Já ne, protože to tam není.

Vám to není pořád jasné, když se uvádí, že se příspěvky rozvrhnou na každou jednotku stejně?

To přece znamená, že se nerozvrhuje podle podílů, nýbrž stejná částka za každou jednotku bez ohledu na velikost jednotky.

Nebo tam nevidíte nebo nerozumíte ještě něčemu jinému?

Můžete si rozvhovat co chcete,kde chcete a jak chcete, člen společnetví přispívaá na správu domu podle podílů na společných částech domu. Máte štěstí, že nejsme spolu ve společenství. Mne byste neokrádal, mne určitě ne. Apropo, rozumíte vůbec tomu slovu?

Pane lake,

§ 12 NV pouze upřesňuje, co se rozumí odměnami osoby, která dům spravuje, v souvislosti s § 1180/2 zákona.

Toto ustanovení není nesmyslné ani protizákonné, to byste musel nejdříve protizákonnost u soudu namítnout a prokázat. Jinak co si o „vlastní správní činnosti“ myslíte, je bezvýznamné, jako že je bezvýznamné i moje tvrzení. Bezvýznamný pouze nebude závěr soudu, až se někdo bude řídit Vašimi radami. S chutí si počkám, co ho to bude stát.

Dá se do vlastní správní činnosti zařadit i právní služby?

Náklady na právní služby týkající se správy domu nesou vlastníci jednotek podle podílů. Protože jde o náklad na správu domu a právě v tomto poměru ručí vlastníci za dluhy společenství.

Náklady na spory ve „spolkových“ záležitostech mezi SVJ a členem nese právnická osoba. Tady bych připustil snášení nákladů stejnou částkou. Ovšem takových sporů bude naprosté minmum.

lake

Díky za odpověď pane Lake, jde o spor jednoho vlastníka versus svj(PO statutární orgán výbor).Výbor ostatní vlastníky o sporu vůbec neinformoval, zjistili jsme to až když odešlo z účtu svj X tisíc Kč. Mám za to že výbor měl předejít sporu, popřípadě svolat schůzi kde by měli právo se vyjádřit všichni vlastníci, zda do sporu chtějí či ne!(hlasovat) Výbor o tomto přeci nemůže rozhodnout sám, nebo se pletu?A taky mi není jasné, jakým způsobem nám správce vyučtuje právní služby,když vyúčtování a pr. služba nebyla řádně projednana a odsouhlasena na shromáždění!?

Prosím, dávejte svým příspěvkům nějaké srozumitelné nadpisy, děkuji.

Jaké má kompetence shromáždění máte uvedeno ve stanovách. Co není v kompetenci shromáždění je v kompetenci výboru.

Vaše „předcházení sporu“ se skoro vyrovná výroku pana Eliáše: „Když se nechcete soudit, tak se dohodněte.“ Teoreticky pěkné, v praxi většinou nepoužitelné.

Pokud máte normální stanovy, tak výbor rozhodl v souladu se zákonem a stanovami.

Pokud se Vám činnost výboru nelíbí, tak ho odvolejte a dělejte to sám.

Hezký den!

Pavel

Co není v kompetenci shromáždění je v kompetenci výboru?Kde jste to vyčetl? Dohodu může navrhnout i soud! Stanovy nemáme normální,nýbrž vzorové!Stanovy praví, na základě smlouvy a usnesení shromáždění! S každou službou mám být jako člen svj seznámen před započetím i s předpokládanými náklady,můžu a nemusím souhlasit.Všichni vlastníci mají právo se vyjádřit a odhlasovat zda souhlasí a pakliže dojde k dohodě je vše v pořádku. Ale když nedojde k dohodě a právoplatnému přijetí usnesení, nemá výbor přeci vůbec žádnou pravomoc!Natož používat účet svj!! Tak mi napište, podle čeho soudíte ze výbor konal dle zákona a stanov!

Díky

Pane Boto,

stanoví to ZoVB v paragrafu § 9 odst 11. V novém Občanském zákoníku nějaké určení pravomocí výboru nevidím.

Své stanovy si detailně přečtete, nezáleží na tom, zda je nazveme jako normální, důležité je, co v nich máte :)

G.X.

Ony se ty náklady doteď neúčtovaly? My jsem je přesně tak vykonávali a tedy i účtovali, co na tom tedy máme měnit? Tohle všechno, máme dávno v našem Prohlášení vlastníka. Proč k tomu najednou vláda vydávala nařízení. Prosím pouze o seriozní výklad, fakt to nechápu. Stejně tak nechápu, proč se kolem toho rozvíjí taková diskuse. Co je na tom jiného v roce 2014 ve srovnání s rokem např. 2013 nebo s rokem 2012.

„Ony se ty náklady doteď neúčtovaly?“ – ale ano, tu změnu zavádí NOZ v § 1180 1) a 2). Podstata změny je, že náklady správy které se účtovaly společně se mají účtovat odděleně – náklady správy (vyúčtuje se v poměru vlastnického podílu jako předtím) dále náklady vlastní správy (vyúčtuje se rovným dílem). Náklady vlastní správy definuje NOZ v § 1180 2) a předpis 366/2013 v § 17 (účetní to budou znát).
„…co na tom tedy máme měnit?“ – jak to řešit – vezměte měsíční předpis příspěvku za správu např. máte 500 Kč, rozdělíte na dvě položky a částky, asi tak „předpis příspěvku za správu“ – 400 Kč a „předpis vlastní správy“ – 100 Kč. Účetnictví se udělá odpovídající rozdělení předpisů, nákladů, vyúčtování atd. Pokud to máte takto v Prohlášení pak to máte asi už dobře, ikdyž nevím zda je to záležitost prohlášení…
„Proč k tomu najednou vláda vydávala nařízení.“ – protože to upřesňuje metodiku „jak to dělat“, aby vzniklo jednotné řešení, jinak by mohl někdo zbytečně pečlivě postupovat a použít vzor členění nákladů pro cenovou kalkulaci nebo ještě jinak, řešení by se dalo vymyslet hodně.
„Stejně tak nechápu, proč se kolem toho rozvíjí taková diskuse.“ – protože vyčlenění nákladů vlastní správní činnosti dle zákona není v souladu s obecnou představou co by měla tato kategorie obsahovat resp. potřebou třídění nákladů pro kalkulační činnost. Ale taková shoda není potřebná, neboť SVJ dělení nákladů řeší z hlediska potřeb vyúčtování a ne pro potřeby kalkulace. Pro sledování ekonomiky SVJ vymezení kategorie „vlastní správní činnost“ dle zákona je dobře a je postačující! To vymezení není potřeba chápat ale používat a podle toho účtovat, a už vůbec ne jazykovou analýzou dokazovat, že je špatně nebo dobře.

My sle nemáme příspěvek na správu pro všechny velikostí bytů stejný, my máme příspěvek podle velikosti podílů. Máme byty různých velikosti a když z toho v předpisu oddělíme všem bytům stejnou částku – např. vámi uváděných 100 Kč, tak vznikne disproporce. Menším bytům z jejich příspěvku ubereme „vyšší částku“. Co je na tom spravedlivého? Byty se přece podíli na správě, jakékoliv, vlastní i nevlastní podle výše podílu (§ 1180 1)). My nemáme schválené, že se všechny byty na správě podíli stejnou výší a ani to schvalovat nehodláme, nemáme k tomu žádný důvod. Tohle přece nemá žádnou logiku, nebo se domníváte, že má. Používat něco bez chápání, nezlobte se, nejsme oslové.

Není to nic nepochopitelného… Podstata změny že stávající jednu položku „příspěvek na správu“(předpisu, nákladů a vyúčtování) je třeba rozdělit oddělením části tzv. „vlastní správní činnost“. Při prvním stanovení předpisu je ten problém že nedisponujete odhadem velikosti té nové položky. Takže jsou dvě možnosti:

1. buď na oddělenou část na nový příspěvek „vlastní správní činnost“ přidám
dle předchozího příkladu 100
tj. před změnou „příspěvek na správu“ 500
po změně „příspěvek na správu“ 500 a „vlastní správní činnost“ 100
2. nebo stávající příspěvek přerozdělím (náklad nevzniká navíc)
tj. před změnou „příspěvek na správu“ 500
po změně „příspěvek na správu“ 400 a „vlastní správní činnost“ 100
To sice disproporce v předpisu vzniká v obou případech ale to nevadí, vyúčtování disproporce vyrovná. V případě 1 budou přeplatky v případě 2 nedoplatky. V dalším období pak lze stanovit předpisy bez disproporce.

Vyjmenované úkony vlastní správy jsou činnosti kdy vzniká náklad stejně veliký pro každý byt, tj. „na velikosti nezáleží“. Vést evidenci o závazcích bytu, zaúčtovat příjmy od vlastníků je stejná práce pro malý i velký byt. I banky účtují stejný poplatek za transakci posíláte-li na účet 5 kč nebo 5 mil. Kč. Argumentujete-li malý byt – důchodce, velký byt „movitý vlastník“ pak vnášíte do hodnocení hledisko sociální ale to sem nepatří.

Pokud obchodujete na burze, makléř si účtuje poplatek podle objemu obchodu, ačkoliv s každou transakcí má stejnou práci (kterou udělají počítače). Důchodce, který si koupí pár akcií ČEZu, zaplatí makléři pár korun (asi nějaký spodní limit do cca 100 Kč), ale když někdo koupí akcie za miliony, pak poplatek činí tisíce. Jak je to možné? Makléř zřejmě nevyznává stejnou filosofii jako vy, tj. že když má stejnou práci s pár akciemi jako s miliony akcií, tak si bude účtovat stejný poplatek.

Stejně tak účetní, který vede účetnictví s položkami v řádu milionů, by byl hlupák, kdyby si řekl o stejnou částku jako v případě stejně pracného účetnictví, ale s desetkrát menšími položkami.

Proto si myslím, že i odměna správci, výboru a za účetnictví by měla být rozúčtována podle velikosti majetku, což víceméně odráží rozúčtování podle velikosti podílu na SČD.

Nejde o žádné sociální hledisko!

„I banky účtují stejný poplatek za transakci posíláte-li na účet 5 kč nebo 5 mil. Kč.“ I pošta si účtuje JINÝ poplatek za transakci posíláte-li peníze na účet složenkou 5 Kč nebo 5 mil. Kč, např. 5 Kč stojí 26 Kč, 51000 Kč stojí 3 007 Kč. Nemůžete srovnávat jen podle toho, co se Vám zrovna hodí, jako to dělají naši politici.

Uvádíte nesprávný příklad, zde se jedná o operace, kdy náklady jsou rozdílné! Určitě stojí méně výběr, zajištění uchovávání, přeprava na místo určení, pojištění transportu malé částky peněz než částky velké.

Opravdu? A co platba kartou? Je tam snad pevný poplatek? Zpravidla nikoliv, je to procento ze zaplacené částky. Jde o bezhotovostní platbu, jak tedy zdůvodníte rozdílný poplatek, který je v absolutní výši závislý na výši placené částky?

Správce především zpracovává přijté platby, tedy takové „příchozí položky“, které jsou u většiny bank dnes již zdarma. Toto je adekvátní srovnání, nikoliv srovnávat to s odchozí platbou. Ale takové srovnání se zrovna nehodí. :-)

Správně má být 5 mil. Kč, ne 51000 Kč. :-)

Naprosto s Vámi souhlasím. Také nechápu proč by za tak zvanou „vlastní správní činnost“ měla babička z garsonky platit stejnou částku jako rodina v bytě 5+1. Nerozumím tomu a také zůstaneme u platby podle velikosti podílu na společných částech domu.

Proč by se za garsonku měla platit stejná částka související s vlastní správní činností (administrativní výdaje), jak za byt 5+1?

Protože tyto náklady nejen že nejsou závislé na velikosti bytu, ale na jejich počtu, ale zejména proto, že tak stanoví zákon. A je zcela nepodstatné, zda tomu rozumíte, nebo ne.

Pane „Zdenku 22“ do vlastní správní činnosti patří i odečty, jak je uvedeno někde výše. Takže je jedno, že u babičky se provedou odčty IRTN na 2 radiátorech a u bytu 5+1 na 6 radiátorech? Vlastníci obou bytů zaplatí stejně ?

„tyto náklady nejen že nejsou závislé na velikosti bytu, ale na jejich počtu“

Část věty za čárkou je nesrozumitelná, doplňte, ať k ní můžeme diskutovat.

Zdeňku, zákon nemůže stanovit bodem č. 1, že vlastníci přispívají na správu podle podílů na společných částech a bodem č. 2 stejného paragrafu, že na něco přispívají stejně. Že ten zákon je schizofrénní jsem pochopil i já.

Pane Zdenku, Velký Bratr má rád ovčany, kteří dělají co se jim řekne, na pouhý ostrý rozkaz. Já se necítím být ani ovcí, ani mlokem, proto opakuji:

Poskytování služeb spadá jako celek pod zákon č.67/2013, nikoliv pod správu domu a už vůbec ne pod vlastní správu právnické osoby. O poskytování služeb (včetně odečtů, rozúčtování a vyúčtování) si rozhodnou vlastníci sami a Velkého Bratra k tomu nepotřebují.

Nařízení vlády je v této části v rozporu se zákonem, a tedy neplatné. Připouštím, že dobře cvičený mlok kapitána Van Tocha to může vnímat jinak.

lake

Pane lake,

aniž bych jakkoliv souhlasil s vaším tvrzením, že NV je v jisté své části v rozporu se zákonem a tedy neplatné, musel by tu neplatnost prohlásit soud. Do té doby je předmětné NV v celém svém rozsahu platným a účinným právním předpisem ČR.

Co se týče vaší myšlenky, že by si společenství rozhodlo, že některé administrativní činnosti SVJ bude pokládat za službu ve smyslu § 3/1 ZoS, jistě tak může učinit. Pak si také musí ujednat rozsah této služby a způsob jejího rozúčtování.

Bez tohoto ujednání ale administrativní náklady SVJ zůstávají v režimu § 1180/2 NOZ.

Zdenku, já s vámi nesouhlasím, nemáte pravdu. My máme služby dávno definované stanovami, ještě před tím než moudré hlavy vymyslely NOZ. A máme žádný důvod naše stanovy měnit. Může se vám to nelíbit, můžete s tím nesouhlasit, nás to necháva v klidu.

Pane nechápavý,

je zde spor o tom, pokud má někdo různé administrativní výdaje spojené se správou (např. rozpočítávání nákladů na vytápění) definovány jako službu, že tak nemůže postupovat?

My máme tyto náklady definované jako službu a odečty vodoměrů taky. Náklady na odečty jsou u nás náklady vlastníků a nemáme důvod z těchto nákladů dělat náklady společenství. Navíc u nás tuto službu vůbec neposkytuje společenství, dělá to externí firma. Proč by si jí tedy mělo společenství účtovat jako náklad na správu. Když něco nedělám, tak si nemůžu účtovat náklady. My zůstáváme u selského rozumu, ať nás někdo soudí.

Zdenku, nevyznáte se v právu. Co jsou služby stanoví zákon č.67/2013 Sb.. Nařízení vlády je pouhý podzákonný předpis. Je tedy z hlediska služeb bezvýznamný, neboť má nižší právní sílu. Nemusím čekat na soud, aby tuto triviální skutečnost sdělil světu.

Pozdravujte ode mne ostatní Mloky ve Vaší zátoce.

lake

Zdenku22, je zcela nepodstatné co tu píšete. Dotčené ustanovení zákona není obligatorní ale je fakultativní a tak se členové SVJ mohou dohodnout zda ho použijí, či nepoužijí.

Pane Qwerty,

vlastníci jednotek si sice mohou toto ustanovení změnit, pouze ale dohodou všech – viz § 1214. Já tak tuto dohodu vidím jako krajně nepravděpodobnou.

Pane Zdenku22,

výše příspěvků na správu je v Prohlášení vlastníka. Předpokládám, že je podle podílů na společných částech. Pokud ji chcete změnit, např. aby byla podle § 1180 odst. 2, potřebujete souhlas všech. Stejně jako Vy tuto dohodu vidím jako krajně nepravděpodobnou. Takže se bude i nadále postupovat podle výše podílů na společných částech.

Pane Qwerty,

ZoVB stanovil, že prohlášení vlastníka musí mj. obsahovat „pravidla pro přispívání spoluvlastníků domu na výdaje spojené se správou, údržbou a opravami společných částí domu…“. Tato pravidla jistě kopírovaly § 15/1 ZoVB. ZoVB ale tyto náklady nedělil na náklady z hlediska provozního a technického a z hlediska správního. Měl je všechny pohromadě.

Tyto náklady rozdělil do 2 skupin až NOZ nastavil jim různá pravidla pro přispívání.

Je tak otázka, když ZoVB nic „nevěděl“ o nákladech na vlastní správní činnosti, zda se můžete nadále hájit prohlášením vlastníka oproti požadavku nového zákona.

Domnívám se, že v tomto případě nastoupí princip, který je popsán v DZ k NV, vztahující se sice k určení společných částí, podle mého ale aplikovatelný i na zmíněné výdaje spojené se správou, údržbou a opravami společných částí domu:

Pro vymezení společných částí domu a pozemku budou mít ustanovení navrhovaného nařízení vlády povahu vyvratitelné právní domněnky. Bude-li v prohlášení, jímž se nemovitá věc podle ustanovení o bytovém spoluvlastnictví v NOZ rozděluje na jednotky upraveno vymezení společných částí jinak než v nařízení vlády, avšak nikoliv rozporu se zákonnou úpravou společných částí (v obecném vymezení v § 1160 NOZ), použije se pro úpravu vztahů mezi spoluvlastníky nemovité věci (vlastníky jednotek) úprava v prohlášení (či v jiném právním jednání vedoucím ke vzniku jednotek.) Přednost při vymezení společných částí tedy bude mít úprava v prohlášení. Nařízení vlády se použije v těch případech, kdy prohlášení nevymezí komplexně společné části, resp. jejich vymezení nebude dostatečně určité. Nařízení vlády by se použilo pro vymezení společných částí také v případě, že by jejich vymezení zcela nebo zčásti bylo v rozporu s obecně stanovenými principy pro vymezení společných částí v § 1160 NOZ.

Pane Zdenku, přestaňte už s těmi nesmysly. Je-li prohlášení podle ZoVB a jednotky(1994) podle ZoVB, pak se neuplatní ani část NOZ o bytovém spoluvlastnictví, ani nařízení vlády č.366/2013 Sb.

Veškeré náklady tedy mohou být rozúčtovány i nadále podle spoluvlastnických podílů, jak tomu bylo po celých 20 let od roku 1994 a jak tomu bylo v 53 tisících SVJ od okamžiku jejich vzniku.¨Zbytečně kalíte vodu Vašimi úvahami, které se míjejí s právní realitou.

Nikdo netvrdí, že nelze rozúčtovat jinak. Jistě to lze nějak jinak – asi deseti různými způsoby. Ale musel byste přesvědčit vlastníky, kterých se má změna dotknout, aby s ní vyjádřili svůj souhlas. Jinak prohlášení nezměníte.

Můžete se samozřejmě obrátit na soud jako přehlasovaný vlastník, ale – jak jste sám onehdy poznamenal – teprve až ten soud o věci rozhodne, mohl byste jeho judikát použít jako argument.

lake

Pro pana Nechápavého: Problém je v tom, že předmětné ustanovení svou neurčitostí a tím nesplnitelností usnadňuje zpochybňování správnosti rozúčtování nákladů. Nově totiž stačí namítat:

Rozúčtovatel netvrdí ani nedoložil, že daná položka patří do nákladů vlastní správní činnosti.

nebo naopak:

Rozúčtovatel netvrdí ani nedoložil, že daná položka nepatří do nákladů vlastní správní činnosti.

Jistě bude řada vlastníků jednotek, kteří daného ustanovení tímto způsobem použijí. Bohužel není v mé moci předmětné ustanovení z platného práva odstranit.

Nevhodnost rozúčtování čehokoliv na jednotku (a na osobu) se zde už řešila (leda že by se dohodlo, že se na jednotku rozúčtovává vše).

Takže: Rozúčtovávám zásadně podle podílu, nebo podle měřáku (lze pouze u měřitelných položek). To je nenapadnutelné.