Hlasování per rollam - oznámení vlastníkům se jmennou idetifikací hlasování jednotlivých členů
Naše SVJ využívá na základě stanov možnost hlasovat mimo shromáždění. Výsledek hlasování je zasílán členům SVJ s informací o počtu hlasů, kterými bylo rozhodnutí schváleno. Jeden z členů teď vyjevil přání, aby součástí zaslaného výsledku hlasování bylo i jmenná identifikace jak hlasovali jednotliví členové. Mohl by mi někdo poradit, zda se jedná o legitimní požadavek a jak k tomuto tématu přistoupt? Nevztahuje se k tomu třeba GDPR? Děkuji.
Pane vajs,
když se hlasuje prezenčně, tak každý může vědět, jak kdo hlasoval. Nevidím proto žádný důvod, aby totéž nemohl každý vědět v případě hlasování per rollam.
Je jen věcí toho kterého společenství, případně stanov, jakou formou to bude umožněno (nahlédnutím do záznamů o hlasování, prostřednictvím webových stránek společenství…).
S GDPR to nemá nic společného.
Diky za odpověď. Takže tedy scan podepsaných hlasovacích listů členů s plným usnesením uklidní každého souseda na patře, který nahlížet do záznamů nechce.
Vajs, zanechte fantazírování o GDPR.
Podle § 1213 zákona č. 89/2012 Sb. platí pro rozhodování mimo zasedání (per rollam), že statutární orgán oznámí vlastníkům jednotek v písemné formě výsledek hlasování, a pokud bylo usnesení přijato, oznámí jim i celý obsah přijatého usnesení.
Z uvedeného plyne, že jmenný seznam hlasujících (ani identifikace jak kdo hlasoval) není ze zákona součástí oznámení výsledku. Zvědavý vlastník jednotky se samozřejmě může dodatečně domáhat nahlížení do hlasovacích listin podle § 1179. Statutáři jsou povinni umožnit mu nahlížení a pořizování opisů, výpisů a kopií.
Je každému jasné, že z minimálních informací předepsaných zákonem se nedá zkontrolovat zda statutáři nešvindlovali při počítání hlasů, zda na někoho nezapomněli, zda nezapočetli některý hlas opačně. Podle mne by měl z hlasování per rollam být vyhotoven STANDARDNÍ ZÁPIS, obdobně jako zápisy ze shromáždění. Přílohou budou hlasovací listiny. Zápis se zpřístupní vlastníkům jednotek stejným způsobem jako všechny ostatní zápisy, a založí se tam kam patří – mezi zápisy.
Od toho máte stanovy, abyste si v nich upřesnili a doplnili to, na co se zákonodárce vykašlal. Poslanci nejspíš při schvalování NOZ nepředpokládali, že vlastníci jednotek jsou všichni tupé ovce, které si bez připomínek a doplnění schválí „vzorové stanovy“ připravené právníky velkých bytových družstev.
Justitianus
Velmi děkuji za širokou odpověď. Doporučujete tedy v rámci transparentnosti všem členům SVJ při pre rollam hlasování, kromě výsledku hlasování automaticky poskytovat i hlasovací listinu, i když toto stanovy neobsahují. V našem SVJ o 10 členech s výborem bez odměn není zvykem vytvářet hlasovací listinu ani při regulérních shromažděních, ale co by člověk pro větší důvěryhodnost výboru neudělal.
O jakou hlasovací listinu vám jde. Při hlasování per rollaml hlasovací lístek dostává každý vlastník jednotky. Na něm je jasně a srozumitelně napsané, o čem se hlasuje. Když má dům 100 jednotek, tak posíláte hlasovací lístek každému vlastníkovi, posíláte 100 hlasovacích lístků. Vrátí se vám hlasovací lístky od vlastníků, kteří hlasují (souhlsí, nesouhlasí). Pokud někdo nehlasuje, tedy nevyjádří se, tak vám asi žádný hlasovací lístek nevrátí. O jaké hlasovací listině to mluvíte?
Akorát do té písemné formy hodila Česká Pošta vidle svým zdražením už tak mizerných služeb. Máte-li v domě větší množství vlastníků, kteří mají adresu jinde, musíte každý krok řešit obesíláním, které se nyní při větším počtu dopisů poněkud prodražuje. To je jen faktická poznámka.
„Poslanci nejspíš při schvalování NOZ nepředpokládali, že vlastníci jednotek jsou všichni tupé ovce, které si bez připomínek a doplnění schválí „vzorové stanovy“ připravené právníky velkých bytových družstev.“
Poslanci to sice možná nepředpokládali, ale opak je pravdou:-)
Prakticky rok postupujeme stejně. Rozdíl je jen u způsobu zveřejňování výsledků. My na to máme (podle stanov) určena dvě místa: nástěnku v domě a web SVJ. Protože se ale v obou případech jedná o veřejně přístupná místa (web nepoužívá neveřejnou část), dávám tam jen celkový výsledek hlasování. tj. jen úvodní část hlasovacího protokolu. Tu druhou, podrobnou již ne. Jsem ale připraven ji poskytnout k nahlédnutí kterémukoliv členu SV za podmínek uvedených ve stanovách.
My uvádíme čísla bytů vlastníků, kteří hlasovali proti a nehlasovali. Jména neuvádíme, kdo chce, snadno si je zjistí v katastru. Např. proti hlasovali majitelé bytu č. 88, 126 a 154. Nehlasovali majitelé bytů č. 75. 99, 100. Hlasujíci pro neuvádíme. Můžete tam ovšem taky napsat čísla bytu vlastníků, kteří hlasovali pro. Pro hlasovali majitelé bytu č. 1, 2, atd. My to tam příště taky uvedeme. Je to důležité v případě soudního sporu. Takže tak, vlk se nažere a koza zůstane celá. Sdělením čísla bytu neporušíme žádnou ochranu osobnosti zvanou GDPR.
a jste jistý/jistá, že když si lze dovodit prostřednictvím rejstříku podle čísla bytu osobu, tak to do GDPR nespadá?
Ano pane, jsem si jistý. Když se do rejstříku může podívat kdolikoliv, tak majitelé bytů lze taky považovat za kohokoliv, kdo se může do rejstříku podívat. Číslo bytu nepodléha žádné ochraně osobnosti, byt není osobnost.
Číslo bytu nepodléha žádné ochraně osobnosti, byt není osobnost.
Ochraně osobnosti opravdu nepodléhá, ale jinak číslo jednotky spadá do ochrany osobních údajů. Záleží na kontextu, jak se použije, protože z definice:
Osobní údaj – je jakýkoliv údaj nebo i skupina více údajů, které umožňují identifikovat osobu (pokud je možné vytvořit přímou vazbu mezi údajem/údaji a fyzickou osobou).
A to v případě vlastníka jednotky (když je jím fyzická osoba) z čísla jednotky docela snadno lze.
“ale jinak číslo jednotky spadá do ochrany osobních údajů”
Jak může číslo jednotky spadat do ochrany osobních údajů? To je poměrně velmi nešťastně formulovaný výrok, ve výsledku nesmyslný.
Jak může číslo jednotky spadat do ochrany osobních údajů?
Tak se znovu podívejte na to, co (vše) je osobní údaj.
Praktický příklad: vím, že nemohu (veřejně) napsat, že „Franta Omáčka“ dluží 15 tisíc na zálohách. Tak (veřejně) napíšu, že vlastník jednotky č. 3 dluží 15 tisíc na zálohách – myslíte, že nic neporušuji? Tak se zeptejte znovu na ÚOOÚ…
(pro rýpaly – v tom příkladu je důležité to veřejně. To, zda někdo dluží, je možné – a také vhodné – ostatním členům SVJ sdělit, jen je přitom potřeba dbát na ochranu údajů – aby se k informaci nedostal nikdo jiný než oprávnění příjemci údajů, což jsou členové SVJ).
„nemohu (veřejně) napsat, že „Franta Omáčka“ dluží 15 tisíc na zálohách“ (Vložil Zdeno (bez ověření), 1. Červenec 2021 – 13:41)
Není tomu tak. Jakmile soud rozhodne, že Franta Omáčka dluží 15 tisíc na zálohách, je možné tuto informaci veřejně šířit. Rozsudky jsou vyhlašovány veřejně, jsou veřejně dostupné a jsou veřejně šiřitelné.
Pozor ovšem na jednu věc. Nemůžete to napsat, jakmile tato informace přestane být v souladu se skutečností, což je třeba předem ověřit.
Pro pana Zdeno
raději ještě jednou a podrobněji. Pokud soud rozhodne, že pan Franta Omáčka dluží 15 tisíc na zálohách, a pan Franta Omáčka na základě tohoto rozhodnutí těch 15 tisíc na zálohách již uhradil, tak nemůžete napsat, že Franta Omáčka dluží 15 tisíc na zálohách.
To, že Franta Omáčka dluží 15 tisíc na zálohách, můžete napsat jedině v případě, že
- soud pravomocně rozhodl, že Franta Omáčka dluží 15 tisíc na zálohách,
a současně
- Franta Omáčka těch 15 tisíc na zálohách neuhradil.
Dokud tu nebylo soudní rozhodnutí, Franta Omáčka nedlužil. Po zaplacení pan Franta Omáčka rovněž nedluží.
Doba, kdy můžete napsat, že Franta Omáčka dluží 15 tisíc na zálohách, může být různě dlouhá. Pokud pan Franta Omáčka zaplatil neprodleně po soudním rozhodnutí napsat to nemůžete nikdy.
Souhlasím, až na jednu část:
Dokud tu nebylo soudní rozhodnutí, Franta Omáčka nedlužil.
Účetní by asi nesouhlasila. Zmíněný Franta Omáčka dluží (z účetního pohledu) od chvíle, kdy do data splatnosti neuhradil stanovenou zálohu(-y). To, že (prozatím) není soudní rozhodnutí nemění nic na faktu, že má skutečně dluh na zálohách (ve výši „má dáti“ mínus „dal“…).
Vy řešíte jen to, kdy je možné veřejně sdělit, že „Franta Omáčka je dlužník a dluží XY“, já pro změnu to, že není možné obejít „ochranu osobních údajů“ tím, že (veřejně a před vámi zmíněným rozsudkem) neuvedu jméno „Franta Omáčka“, ale „vlastník jednotky č.3“ (dluží XY na zálohách). Protože poukazuju, že číslo jednotku (ve spojení s konkrétním domem) je osobním údajem (na jeho základě je jednoznačně možná identifikace konkrétní osoby).
„Zmíněný Franta Omáčka dluží (z účetního pohledu) od chvíle, kdy do data splatnosti neuhradil stanovenou zálohu(-y).“ (Vložil Zdeno (bez ověření), 2. Červenec 2021 – 12:10)
To tak sice může být, ale rozhodnout o tom může pouze soud. Již jsem to psal. Rovněž tomu může být úplně jinak. Například náš účetní již řadu let vyhotovuje vyúčtování, o nichž soudy opakovaně rozhodují, že jsou vadná. Přesněji, o části vyúčtování soudy rozhodly, že jsou vadná, o zbylé části dosud nerozhodly. Účetní, namísto aby zbylá vyúčtování přepracoval tak, aby byla správná, na jejich správnosti trvá. Nezbývá tak, než vyčkat, až soudy zneplatní i zbylá vyúčtování.
Jak už zde bylo na jiném místě správně uvedeno, jako jednotlivý vlastník jsem bez šance vymoci správné vyúčtování.
Lišíme se tedy v názoru, zda dluh vzniká na základě vadného vyúčtování nebo vadného předpisu záloh, dokud o jejich správnosti nerozhodl soud.
Jedna věc je zveřejňování cizím lidem a druhá věc je zveřejnit členům SVJ, jak píše:
@ (bez ověření), 30. Červen 2021 – 11:29
Mezi členy SVJ nic jako GDPR přece neexistuje. Jakápak ochrana? Ledaže by bylo hlasování tajné, třeba o složení výboru. No ale to by se muselo asi provést osobně na papírkách a ne přes per rollam.
Ale na nástěnce přístupné cizím nezveřejňovat. Nevidím důvod a tam máte pochopitelně pravdu.
Nicméně otázky výboru typu: “můžeme Frantovi říct to a to, abychom neporušili GDPR”, tak to je na facku. Musí říct.
„@“ píše jen o tom, co „zveřejňují“, nepsal tam již, jakou formou to zveřejňují. I proto znovu opakuji, že pouhé použití čísel jednotek místo jmen a jinak vyvěšení na nástěnce není korektní.
Vhodný postup psal „adviser“ v příspěvku http://www.portalsvj.cz/…livych-clenu#… .
Mezi členy SVJ nic jako GDPR přece neexistuje. Jakápak ochrana?
Nevím zda má smysl toto rozporovat (samozřejmě že „existuje“, členové jsou ovšem oprávnění příjemci údajů). Ale i při informování členů SVJ je lepší zvážit vhodnou formu tak, aby nebyli snadné (i možná nechtěné) úniky informací mimo oprávněné příjemce. Posílat jmenné seznamy kdo jak hlasoval každému na e-mail je celkem na hraně (a docela i zbytečné) ; nechat to jen k nahlédnutí je o dost bezpečnější. Pokud by snad došlo na soudní spor, tak tam by se stejně předkládali originální listiny / hlasovací lístky.
Nicméně otázky výboru typu: “můžeme Frantovi říct to a to, abychom neporušili GDPR”, tak to je na facku. Musí říct.
Pokud je to narážka na příklad, tak nedošlo k jeho pochopení :) Ano, Frantovi může výbor sdělit ledasco (a pokud Franta jisté informace požaduje, tak je sdělit i musí, to souhlasím), ten příklad mluvil o něčem jiném (kde je Franta subjektem údajů o dluhu).
Podobnost Franty je čistě náhodná. Myšlen byl obecný Franta člen.
Oprávnění příjemci údajů – takže se shodneme že?
Souhlasím i s tím, že může být nevhodné automaticky všrm dávat všechno. Ať je to jen na vyžádání.
Poslední komentáře