Fungování SVJ
Dobrý den, v našem SVJ neustále řešíme, jakým způsobem se má postupovat dle zákona a aktuálních vzorových stanov, v následujících případech:
- svolání shromáždění a určení programu – dle mého názoru je třeba svolat 15 dnů předem, s jasným programem, ke kterému musí být podklady. Aby se každý mohl rozhodnotu zda na schůzi půjde, mohl se seznámit se všemi skutečnostmi a mohl případně udělit plnou moc. Náš pověřený vlastník postupuje tak, že do programu dá vždy bod schválení programu + různé + diskuze, takže nakonec na schůzi mohou být projednávány jiné body. Myslím, že pak ale není dodržen zákon, protože není 15 dnů předem všem umožněno se seznámit s příslušnými podklady a netuším, jak pak postupovat s plnou mocí, která počítá s jiným programem.
- volba pověřeného vlastníka – při poslední volbě dostal pověřený vlastník cca 40 procent všech hlasů i když na schůzi měl podporu většiny. Dle zákona tak dle mého nebyl zvolen. Zvolený vlastník však požádal o zápis do rejstříku a ten ho zapsal.
- v domě máme jednotky, které mají více spoluvlastníků (garážová stání). Dle katastru jde vždy o jednu jednotku s několika spoluvlastníky, kteří obvykle vlastní i byt (ne vždy). Dle mého má každá tato jednotka jen jeden hlas, což vyžaduje zákon. Naše vedení SVJ postupuje tak, že každý spoluvlastník získá část celkového podílu jednotky a může hlasovat sám. Toto se použije jak pro výpočet účasti, tak i při hlasováních.
Děkuji za odpovědi, které bohužel nejsou zcela jednoznačné a týkají se jen bodu 1. Máněkdo zkušenosti a nápady k bodům 2 a 3. Děkuji Pavel H.
Pokud by se na schůzi mohl projednávat a hlasovat jen o programu uvedeném na schůzi (svolávané zpravidla výborem), ochudila by se schůze o možnost zařadit bod, který výbor opomněl, třeba záměrně nechce projednávat. Co třeba možnost odvolat člena výboru nebo celý výbor? Nebo prosadit nějakou akci, kterou výbor nechce? Či třeba upravit stanovy, které třeba mají omezit výbor? Schůze by tak nebyla „svrchovaná“. Zbývala samozřejmě možnost svolat schůzi třeba onou čtvrtinou podílů, ale to vidím jako krajní a nepraktickou možnost.
Na druhou stranu je vhodné, když vlastníci ví, co je na schůzi čeká, zvláště v případech, kdy je k souhlasu požadována nějaká většina z přítomných podílů.
Viděl bych tedy např. toto řešení:
- Veřejné schůze výboru, kde každý vlastník může přednést svoje návrhy na schůzi – slušný výbor je obvykle zařadí na návrh programu.
- Jako pojistku dát možnost vyvěsit (či jinak zveřejnit) každému členu své doplnění programu a to např. do 7 dnů od vyvěšení (zveřejnění) pozvánky.
- Schůze vlastníků by pak mohla být ve Stanovách omezena na projednávání jen bodů na pozvánce či na doplnění. Může samozřejmě při schvalování programu v úvodu schůze některé body vyřadit, přesunout na další schůzi, či změnit jejich pořadí. Nemohla by ale žádný přidat.
- Schůze sama by měla mít (spíše krajní) možnost svolat další schůzi (jakoby místo výboru).
- Možnost bodu všeobecná diskuse na pozvánce bych ponechal, pokud z něho nevzejde něco závazného (tedy nějaké hlasování vzešlé z diskuse či nějaké jinde nezveřejněné informování, jehož absence by mohla vlastníkovi způsobit nějakou škodu či nevýhodu).
LB
Vážený pane LB,
zaujal mne Váš názor, že shromáždění může svolat schůzi shromáždění (Váš bod 4). Tato možnost je podle mne sporná, kdo svolává shromáždění je dáno.
Kdo by potom takto svolané shromáždění řídil? Kdo by splnil podmínku, aby členům předem byli dostupné projednávané materiály?
Zajímal by mne názor ostatních (podle mne shromáždnění další schůzi shromáždění svolat nemůže). Děkuji.
KarelJ
Vážená pane KarleJ, nejsem sice právník, ale vykládám si výčet svolávání shromáždění v § 11, odst. 1 jenom jako nutné minimum – nevyplývá mně z něj, že shromáždění nelze dle Stanov svolat i dalšími způsoby. Možnost svolat shromáždění shromážděním jsem zvažoval jen jako pojistku, pokud by měl platit princip projednávat jen body z pozvánky (obvykle výboru) a výbor by se bránil zařadit nějaký pro něj nepříjemný bod (třeba odvolání výboru nebo jeho části).
Kdo by schůzi řídil, by měly řešit Stanovy – podobně jako v případě, kdy schůzi svolává ona 1/4 hlasů uvedená v § 11, odst. 1. Ostatně usnesení shromáždění vyžaduje více než onu 1/4 hlasů, pokud by tedy nebylo možné svolat shromáždění shromážděním, šlo by to obejít svoláním přes onu 1/4 hlasů.
LB
Vážený pane LB,
je otázka, v jakém vztahu je § 9, odst. 14c, řešící svolávání shromáždění, k § 11, odst. 1, kde je taxativně uvedeno, kdo může dát podnět ke svolání shromáždění.
Ono vůbec není jasné, zda „dát podnět“ a „svolat“ není nakonec totéž, ale většinový názor asi bude, že nikoliv: Kdo má právo dát podnět (aniž by měl současně právo svolat), musí dát podnět ke svolání tomu, kdo má právo svolat, a ten teprve svolá. (Odpovědnost a povinnost připravit podklady má stejně staturátní orgán, bez ohledu na to, kdo shromáždění svolal. Nebo mi aspoň není známo, že by tato povinnost přecházela na svolavatele.)
KarelJ
Ad 1 – zákon ani vzorové stanovy toto přesně nedefinují, nevím jaké stanovy používáte. Je často zvykem mít bod různé či diskuze. Je ale pak otázkou, zda je rozumné hlasovat o něčem, co nebylo v programu a k čemu většina přítomných nemá předem informace.
Ad 2 – zákon č. 72/1994 Sb. (zákon o vlastnictví bytů), v § 9 odst. 12 stanoví (a rovněž i vzorové stanovy SVJ), že pověřený vlastník je zvolen, hlasuje-li pro něj nadpoloviční většina hlasů VŠECH vlastníků. Pokud tomu tak není, nebyl tedy dle zákona zvolen a soud ho neměl zapsat. Pokud ho však soud, který dodržení zákona sleduje, zapsal, pravděpodobně soud shledal, že zvolení bylo v souladu se zákonem, tj. že získal více procent než uvádíte. Jinak si tonedovedu vysvětlit, snad jen že soud udělal chybu, ale to by se asi stát nemělo.
Ad 3 – uvedený zákon v § 11 odst. (3) stanoví, že každá jednotka má jen jeden hlas. Nelze dle mého tyto hlasy dělit. Každá jednotka má hlas jeden. Pokud to má být jinak, musí být hromadné jednotky rozděleny. Toto vše bylo řešeno v prohlášení vlastníka.
Vážený pane JiříS,
ad 1. to, že pozvánka musí být úplná co do programu lze dovodit. O věcech neuvedených na pozvánce a bez předem dostupných materiálů nelze hlasovat. Škoda, že to není v zákoně jasněji, ale i tak lze dovodit, že program musí být dostatečně podrobný z důvodů uvedených přispěvatelem výše.
Ad 2. Rejstříkový soud neprověřuje správnost jemu předloženého návrhu na zápis. Odpovědnost za správnost je na navrhovateli.
KarelJ
Vážený pane Karle, jelikož nejsem právník, rád bych znal nějaké přesnější vysvětlení k ad 2, kde uvádíte, že rejstříkový soud neprověřuje správnost návrhu na zápis a odpovědnost je na navrhovateli. Neříkám, že to tak není, jen mi přijde, že by se to dalo krásně zneužít a určitě by se to už někde projevilo…
Aha, takže situace, kdy je pověřený vlastník zvolen jen většinou přítomných, nikoliv však všech členů a soud ho zapíše, je způsobena nepozorností soudce, či neznalostí zákona o vlastnictví bytů, případně mezerami v matematickém vzdělání (násobilka). Když soud takovou chybu udělá, je nějaká šance na nápravu? Předpokládám, že se soudem se nikdo soudit nebude a že rozhodovat o problému bude zase jen ten soud…
Chyba jistě není způsobena nepozorností soudu, ale úmyslem navrhovatele.
I soud má jistě nadřízený orgán.
Dle toho co je v dotazu uvedeno, pověřený vlastník prakticky neřeší ani dodržení toho, co je v zákoně jasně uvedeno, tj. že musí být zvolen většinou všech, nikoliv jen většinou přítomných. Pak je jasné, že nějaké dovozování toho, co dokonce v zákonu není, nepřichází asi moc v úvahu. Sám si také myslím, že správný postup je program uvedený v pozánce plně respektovat, neměnit a body schválení programu, různé a diskuze tam neuvádět. Ale to je jen můj názor a pokud ve Vašem SVJ není respektován zákon ani stanovy, taková informace je Vám k ničemu i kdyby si to tu myslelo 100 lidí…
Poslední komentáře