Fond oprav
Chtěla jsem se zeptat jak mám dojít ke skutečnému zůstatku Fondu oprav. Převzala jsem účetnictví po dvou účetních a každá účtovala jinak.Chtěla bych ho spočítat zpětně od roku 2003, kdy vzniklo SVJ. Veškeré služby (teplo, voda,atd) jsou hrazeny zálohami, ale zajímalo by mě jestli se na konci roku ze zůstatku odečítají náklady, poplatky bance, stav.spoření, atd. Také jestli zůstatek Fondu ovlivňuje vyúčtování(přeplatky, nedoplatky) a dlužníci. Doufám, že jsem to napsala alespoň trochu srozumitelně. Děkuji Dagmar
To dost obšírná otázka . Příspěvek do fondu oprav se účtuje jako předpis do fondu a zároveň jako pohledávka za vlastníkem . Veškeré náklady spojené s provozem SVJD – el.energie spol.prostory ,úklid ,opravy , revize , poplatky banky apod – snižují fond oprav . Stavební spoření není náklad , pokud jde o spoření .Zálohy na služby se fondu oprav nedotknou – účtují se odděleně , současně s tím přeplatky a nedoplatky za služby . Marcela
No ale to stavební spoření se platí přece z fondu, nebo ne? A po pěti letech se zase do fondu zaúčtují ? Dagmara
Zjistit zpětně zůstatek tzv. „fondu oprav“ nebude možná jednoduché. Obzvlášť tehdy ne, pokud se střídají účetní a každá účtuje, jak píšete, jinak.
Účtování řady účetních případů v SVJ může být vedeno
variantně. Např. k účtování stavebního spoření mohu dodat návrhy
minimálně 3 variant účtování, podobně k účtování o úvěrech SVJ.
Pokud se nevyznáte v systému účetnictví, který zavedly účetní před
Vámi, vytvořte si vlastní systém.
Vedení účetnictví SVJ je plné zvláštností, není upraveno samostatným
ČÚS a účetní SVJ si vytvářejí vlastní postupy účtování. Měly by je
však popsat – vytvořit něco, jako vnitřní směrnice pro účtování SVJ
nebo alespoň sbírku souvztažností, a v nich zvolené způsoby účtování
podrobně popsat.
S problematikou vnitřních směrnic pro účtování SVJ se můžete seznámit v publikaci Společenství vlastníků jednotek, vydané nakladatelstvím Bilance v roce 2004 (www.bilance.cz). Je tam návod, jak vnitřní směrnice vytvořit, i jak některé účetní případy účtovat.
A teď konkrétněji k tzv. „fondu oprav“ – co do něj patří a co ne:
Společenství v současné době nevytvářejí žádný fond oprav, protože jim platný zákon nic podobného neumožňuje. Přispívají povinně zálohově na správu domu. Zálohy mohou být
· Krátkodobé – na běžnou správu domu (vedení účetnictví, pojistné domu, drobné opravy, údržba, poplatky SIPO, poplatky bance apod.)
· Dlouhodobé – na plánované finančně náročné akce (zateplení, opravy střechy atd.)
Tyto dva druhy záloh bývají nesprávně nazývány pojmem „fond oprav“. Fondy představují vlastní jmění účetní jednotky, které by se muselo účtovat v účtové skupině 91 Fondy. Vlastníci ale svými zálohami na správu domu nic takového netvoří. Předpisy záloh na správu (do tzv. „FO“) už bývají správně účtovány na účtech závazků SVJ (krátkodobé zálohy na účtu 324-xxx, dlouhodobé na účtu 955-xxx, případně jen na jednom z nich). Analytické označení xxx umožňuje odlišit zálohy na správu (např. 324–300) od dalších záloh např. na služby apod. viz dále. Pokud budu uvádět tzv. „FO“, myslím tím zálohy na správu.
· Dalšími povinnými zálohami jsou zálohy na služby. Jsou vždy krátkodobé. Můžeme si je analyticky označit např. 324–200. Zálohy na služby bývají s vlastníky jednotek finančně vyrovnány jednou za rok, čili nemá cenu se jimi v souvislosti se zůstatkem tzv. „FO“ zabývat.
Kromě záloh na správu a na služby jsou v některých SVJ vybírány další zálohy:
· Zálohy na splátky úvěrů (městu, bance – předpisy záloh účtujeme např. na účtu 324–800
· Zálohy na splátky úvěrů ze stavebního spoření hrazené z účtu SVJ (předpisy účtujeme např. na účtu 324–900, případně 325–900) apod.
· Některá SVJ vybírají samostatné zálohy na úhradu odměn správci domu (tzv. správních poplatků). Tyto zálohy účtují např. na účtu 324–100. Zálohy na správní poplatky se vyberou a odvedou správci. Samostatné vybírání sice není správné, ale správci to tak většinou chtějí . Je-li tomu tak, opět se do tzv. „FO“ nepromítnou.
U záloh na splátky úvěrů (324–800) – jde o průtokové účty – co se vybere, uhradí se bance nebo městu, či jinému věřiteli, který úvěr poskytnul
U záloh na splátky úvěrů stavební spořitelně platí totéž – co se vybere, se ve stejném měsíci zaplatí stavební spořitelně.
Do dalších let se tedy převádějí pouze zůstatky záloh na správu (tzv. „FO“). Jestli povinně, je jiná otázka.
Konečný zůstatek tzv. „FO“ = počáteční zůstatek + předpisy záloh – náklady hrazené z těchto záloh.
Náklady bývají účtovány většinou v 5. účtové třídě. Některé náklady se ovšem do nákladů hrazených z tzv. „FO“ nepočítají, protože jsou hrazeny z jiných záloh (např. odměny správci, náklady na úroky z úvěrů aj.).
Konkrétnější rady je možné poskytnout pouze po seznámení se s konkrétními postupy účtování jednotlivých účetních případů, protože možných variant účtování je opravdu hodně.
Poznámka: Analytické označení účtů 324-xxx může být samozřejmě libovolné, já jsem nabídla analytické označení z výše uvedené publikace.
Na závěr znovu doporučuji: Přebíráte-li účetnictví SVJ, zaveďte systém. K tomu Vám hodně pomůže analytické členění účtů. Potom popište všechny používané postupy účtování. Ne pouze proto, že to předepisují právní předpisy, ale pro Vaši orientaci i pro lepší orientaci dalších uživatelů účetních informací. Přeji hodně štěstí. N. Klainová
Ještě malé doplnění k předchozímu příspěvku o zjišťování zůstatku tzv. „FO“:
Výše bylo uvedeno, že se při výpočtu zůstatku záloh připočítají k počátečnímu zůstatku předepsané zálohy, ne zálohy skutečně uhrazené, a odečtou se uhrazené náklady. Vypočtený zůstatek odpovídá skutečnosti pouze v případě, že byly uhrazeny všechny předepsané zálohy. Pokud ne, je třeba pohledávky SVJ z neuhrazených záloh odečíst.
N. Klainová
Naše účetní účtuje stavební spoření stejně jako fond oprav s rozlišením analytiky . Podle mne jsou to peníze fondu – akorát jsou vázané na jiném účtu . Pokud by jste založili spořící účet a posílali na něj peníze , tak je přece taky nebudete odúčtovávat z fondu . Po neděli se mrknu do rozvahy . Marcela
Poslední komentáře