Dluh.
Mám tento případ. Majitelé jednoho bytu nasekali spoustu dluhú , mimo jiné i na úhradách. Pak se odstěhovali. Dali jsme to k soudu, soud jsme vyhráli s tím, že majitelé kvůli tomu, že mají dítě dostali možnost zaplatit dluh do listopadu. Byt jsme zastavili i na katastru soudně, je na něm zástavní právo. Majitelé si do bytu nastěhovali nájemníky, pána a ženu se 3 dětmi. Smlouvu o pronájmu sepsali majitelé s pánem. Ten se teď s tou ženou rozešel a odstěhoval se. No a žena neplatí, řekla nám, že ona s majiteli nemá smlouvu / a má pravdu,nemá/. 3 měsíce už neplatí. Elektrárny ji odpojili elektřinu. Tak je bez proudu, ale vodu čerpá, společnou elektřinu a výtah taky. Nevíme si s tím rady, majitelé se stratili a my máme svázané ruce tou soudní podmínkou, že musíme čekat do listopadu. Platíme úvěr , v září budeme dávat nové vodoměry a nevíme ani to jestli jí je máme taky namontovat, nebo ji při té příležitosti zastavit vodu. Neporadí nám někdo???
Není pravda, že máte „svázané ruce“. První dluh již byl projednán soudem, existuje zástavní právo k nemovitosti. Nemá to žádnou souvislost s dalšími (později vzniklými) dluhy vlastníka jednotky. Ty můžete vymáhat obdobným způsobem jako první dluh.
Pro SVJ je bezvýznamné zda vlastník užívá svou jednotku sám, nebo ji přenechává k užívání jiným osobám. Vaše informace o nájemci a jeho osobních vztazích je tedy nadbytečná.
Vodoměry nebudete montovat „JÍ“, nýbrž půjde nejspíše o společné technické zařízení domu namontované na rozvodech vody. Vlastník je povinen osazení vodoměru umožnit po předchozí výzvě. S cizí osobou nemáte co do činění, i když obývá byt.
Zastavit vodu bezpochyby můžete, pokud:
- odběratelem vody je SVJ
- konečným spotřebitelem je vlastník jednotky
- existuje písemná smlouva mezi oběma o dodávce vody
- v této smlouvě je výslovně uvedena možnost zastavit dodávku vody při nehrazení záloh či doplatků.
Vodárny běžně takto postupují (zastavují hlavní přívod pro dům), ale lze to bezpečně učinit pouze existuje-li právní důvod. Pokud byste se bez smlouvy pokusili o něco podobného, jde o trestný čin podle § 208 Neoprávněný zásah do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru.
lake
Pro Dům hrůzy.....Vždyť ten vlastník neplatí za nic.Neplatí za služby a ani na zálohy. A zástavní právo nařídil soud, když jsme o to požádali.
Pokud jste u soudu uvedli ,že dluží za služby a žalovaný proti tomu nic nenamítal,tak mu soud byt obstavil.žalovaný ani lake neví,že když žaluje SVJ a do žaloby uvede tyto důvody,,služby,,a žalovaný podá námitku,viz zákon o bytech,jak jsem zde v minulém příspěvku psal,tak soud SVJ byt nezastaví,viz.zákon ,kdy SVJ může požádat o zástavní právo k bytu dlužníka.Pouze pokud dluh vznikl na zálohách za správu společných částí domu,soud žalobě vyhoví.Píšeme tu pouze o případu,když dá k soudu dlužníka SVJ.
Potřetí Vás žádám: přestaňte s temi kecy. Nevíte, že existuje jak zástavní právo zákonné, tak zástavní právo soudcovské. Pokud nejste seznámen s § 152 až § 172 ObčZ, nesnažte se psát cokoliv o zástavním právu. Přečtěte si k tomu zákon č. 99/1963 Sb. Občanský soudní řád, hlava šestá „Zřízení soudcovského zástavního práva na nemovitostech“ (§ 338b až § 338e).
Zástavní právo soudcovské samozřejmě může být zřízeno v rámci výkonu rozhodnutí k zajištění jakékoliv pohledávky ve prospěch kteréhokoliv věřitele, tedy i ve prospěch SVJ. Jedinou podmínkou je, aby dlužník byl v den zahájení řízení vlastníkem nemovitosti, k níž má zástavní právo být zřízeno.
Bude asi jednodušší Vaše bláboly mazat než na ně reagovat.
lake
skoč do zdi! zákon 72/1994 § 15
(1) Vlastníci jednotek jsou povinni přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku. Pokud dohoda neurčuje jinak, nesou náklady poměrně podle velikosti spoluvlastnického podílu (§ 8 odst. 2).
(2) K účelu uvedenému v odstavci 1 skládají vlastníci jednotek předem určené finanční prostředky jako zálohu. Výši záloh si určí vlastníci jednotek usnesením shromáždění dopředu tak, aby byly kryty předpokládané náklady, které bude nutné vynaložit v následujících měsících i v dalších letech. Výši částky a den její splatnosti sděluje vlastníkům jednotek výbor nebo pověřený vlastník. Není-li výbor nebo pověřený vlastník zvolen, rozhoduje se o výši částek podle odstavce 1 nadpoloviční většinou všech vlastníků jednotek v domě. Ustanovení § 11 odst. 6 platí obdobně.
(3) K zajištění pravomocně přisouzených pohledávek vlastníků jednotek z povinností uvedených v odstavci 1 vzniká dnem právní moci rozhodnutí soudu vlastníkům jednotek zástavní právo k jednotce povinného vlastníka.
(4) Pokud vznikla právnická osoba (§ 9), jsou finanční prostředky zálohově poskytnuté vlastníky závazkem právnické osoby vůči vlastníkům jednotek. Při vypořádání závazku právnické osoby vůči bývalému vlastníku jednotky se nepřihlíží k zálohám, které uhradil jako zálohy podle odstavce 2.
Přestaňte blábolit a dejte si studenou sprchu. Nemovitost lze zatížit zástavním právem kdykoliv o tom soud pravomocně rozhodne. Důvod dluhu je pro věc bezvýznamný. Může jít klidně o neplacení služeb, nebo o náhradu škody, nebo o cokoliv jiného. Vaše tvrzení je nepravdivé.
A když jsem Vás na to jemně upozornil, pindáte dál nesmysly.
lake
Poslední komentáře