Dílčí platby - zálohy, závdavky, splátky, příspěvky
Často se zde uvádí, že platba je zálohou, příspěvkem, zálohou na příspěvek, zálohovým příspěvkem. Zkoumejme, která slova nesou význam, a která jsou balastní, žádný význam nenesnou. Předně, zálohy a příspěvky nejsou pojmy s opačným významem ani pojmy navzájem se svým významem vylučující. Jedná se o dílčí, částečné platby, pokaždé ale dílčí v různém smyslu:
Pojem záloha (a také závdavek a splátka) v sobě obsahuje hledisko časové. Vedle zálohy máme doplatek do konečné částky, nebo také přeplatek, pokud je konečná částka vyšší než záloha, nebo také konečnou platbu jednorázovou, pokud zálohy hrazeny nebyly (byly nulové). V okamžiku platby zálohy nemusí být konečná částka přesně známa. Je podstatné u každé platby rozlišovat, zda se jedná o zálohu, doplatek do konečné částky a nebo konečnou částku hrazenou jednorázově.
Splátka je potom časově dílčí platba známé konečné částky.
Pojem příspěvek v sobě zahrnuje hledisko rozpočítání na více plátců (opakem by tak byla platba celé částky jedním plátcem). Z povahy věci plyne, že všechny platby vlastníků jednotek ve prospěch SVJ jsou příspěvkové povahy. Nemá tedy žádný smysl zkoumat, zda se v případě platby vlastníka jednotky ve prospěch SVJ jedná o příspěvky, nebo se o příspěvky nejedná (o příspěvky, tj. platby jednoho z více plátců, se jedná vždy).
Prosím znalejší o doplnění citace z předpisů, kde jsou tyto pojmy definovány. Rovněž prosím znalejší o doplnění předpisu, který stanoví, že záloha musí být co do výše přiměřená, a co se tou přiměřeností míní. Znalejší navíc doplní i předpis, který žádá podrobnější rozlišení (na zálohy krátkodobé a dlouhodobé).
Existují dva pojmy, které se bezpochyby vylučují:
- záloha
- konečná úhrada
S pojmem příspěvek je to složitější. Správně píšete, že samotný pojem „příspěvek“ je neurčitý a není nikde definovaný. Označuje se tak např. nároková dávka od státu (příspěvek na bydlení, příspěvek na dopravu pro invalidní osobu, rodičovský příspěvek, příspěvek na podporu v hmotné nouzi atd.). V soukromoprávní oblasti existují členské příspěvky, které hradí členové právnické osoby na základě stanov. Darům se také říká příspěvky, například příspěvek na vybudování pavilonu dětské onkologie, příspěvek na dostavbu pavilonu vodního ptactva v ZOO Lešná.
Pojem „příspěvek“ sám o sobě neříká nic o tom, zda jde právně a účetně o dar, zápůjčku, zálohu, konečnou úhradu, či dílčí splátku konečné úhrady. Co má označovat pojem „příspěvek“, použitý v § 1186 a § 1200 NOZ, musí být v první řadě definováno ve stanovách SVJ(2012). To si nikdo nemůže vymyslet podle své osobní úvahy.
Ze znění ZoVB bylo možno dovodit alespoň to, že příspěvkem není míněmna zálohová platba. Přispívání na náklady spojené se správou domu bylo definováno v ZoVB, odtud vznikl pojem „příspěvek“ pro účely bytového vlastnictví:
| 72/1994 Sb. § 15 (1) Vlastníci jednotek jsou povinni přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku. Pokud dohoda neurčuje jinak, nesou náklady poměrně podle velikosti spoluvlastnického podílu (§ 8 odst. 2). (2) K účelu uvedenému v odstavci 1 skládají vlastníci jednotek předem určené finanční prostředky jako zálohu. Výši záloh si určí vlastníci jednotek usnesením shromáždění dopředu tak, aby byly kryty předpokládané náklady, které bude nutné vynaložit v následujících měsících i v dalších letech. (…). |
V prvním odstavci § 15 se definuje obecná povinnost vlastníka jednotky přispívat na správu svého majetku. Ve druhém odstavci se píše, že k tomuto účelu je možno po něm vymáhat i platby předem jako zálohy.
Mohli bychom ten příspěvek správně nazývat „částka určená k přispívání vlastníka na náklady spojené se správou domu a pozemku“. Nebo bychom mohli používat označení „příspěvky vlastníka jednotky na správu domu a pozemku podle § 15 odst. 1 zákona č. 72/1994 Sb.“. Ale protože je to obojí moc dlouhé, používá se prostě označení „příspěvek“, „příspěvek na správu domu“.
Při tom je jasné, že to, co se zkráceně označuje „příspěvek“, je odlišný pojem od zálohy, skládané vlastníky ke stejnému účelu podle § 15 odst. 2 ZoVB.
lake
BytZ jasně říká, že správu domu se přispívá formou záloh (zákon č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, § 15 odst. 1–2).
píšete „přispívá formou záloh“ ale je tam uvedeno
„jako záloha“ což nemusí označit zálohovou platbu, ale pouze
operaci podobnou.
Zmatek ve financování SVJ, vytváří nedostatečné rozlišení toho, kdo
platí a za co platí. Jsou dva hlavní finanční toky:
1.) vlastník -->SVJ
2.) SVJ → dodavatelé
1.
Vlastník financuje (obecně v širším pojetí) kontinuální službu správy
domu a pozemků, nebereme-li do úvahy jiné finanční zdroje. Vlastník
neplatí přímo žádný výkon správy ani zvlášť zálohy na služby ani
příspěvky na správu domu, ale platí souhrnný měsíční příspěvek
stanovený rozpočtem. Měsíční předpis platby je vyměřen přesně EVL
neboli předpisem plateb a rovněž se takto účtuje jako (pohledávka).
Souhrnná měsíční transakce je příjmem na BÚ SVJ bez rozúčtování na
položky dle účelu určení se souvztažným obratem vyrovnávající předpis
pohledávky. Platba jednotlivce ve vztahu k celkovému nároku za SVJ je pouze
dílčí proto název příspěvek je odpovídající. Tento zdroj slouží na
financování většiny výdajů SVJ. Finanční tok od vlastníků organizuje
SVJ, je individuální, má zajistit solventnost SVJ, závislý na struktuře a
charakteru dodávek výkonu správy a požadavků na včasnost vyrovnání, zda
předem nebo po dodání výkonu.
2.
Tento finanční tok je zcela standardní. SVJ něco objedná a dle dohody
o finančním vyrovnání též dodavateli uhradí. Rozdílné druhy placení
vznikají z důvodu rozdílného charakteru dodávek a způsobu
financování.
Dodávky SVJ poskytované v rámci služby (v širším pojetí) správy,
obsahují dodávky těchto forem:
- jednotlivé dodávky (nákup koštěte pro úklid)
- jednotlivé dodávky cyklicky se opakující v periodách času (služba
odvozu odpadu)
- jednotlivé dodávky s dílčím a postupným plněním (etapové
zateplení domu)
- kontinuální dodávky (teplo, elektřina) s průběžným plněním.
Placení, finanční vyrovnání závazku dodávky standardně nastane až po
dodání dodávky buď po částech, nebo úplně (nejdřív dodávka
pak peníze). Časový sled u dodavatele/odběratele:
předání/převzetí dodávky, vyměření pohledávky/převzetí závazku,
přijetí platby/zaplacení závazku. Platba vyrovnávající závazek je
konečná platba závazku, platba dílčího vyrovnání je splátka
závazku.
O zálohovém financování se jedná tehdy, když sled operací je opačný
(nejdřív peníze, pak dodávka).
Záloha je způsob vyrovnání závazku „předem“. Poskytnutí zálohy se
neúčtuje předpisově. Peníze zálohově vyžaduje dodavatel, když nemá
důvěru v odběrateli (proforma/zálohová faktura za celou dodávku), nebo
nemá vlastní zdroje na vyhotovení dodávky (zálohové platby za materiál).
Zálohové financování se aplikuje i u kontinuální dodávky, neboť odběr
nelze průběžně měřit a závazek vyměřit. Záloha vyrovnává závazek
až zúčtováním zálohy.
Platí, že právní specifikace placení záloh a závazků jsou
rozdílné.
„Ze znění ZoVB bylo možno dovodit alespoň to, že příspěvkem není míněna zálohová platba.“
Lituji, ale toto z BytZ v žádném případě dovodit nelze.
„je jasné, že to, co se zkráceně označuje „příspěvek“, je odlišný pojem od zálohy, skládané vlastníky ke stejnému účelu podle § 15 odst. 2 ZoVB.“
Přečetl jste si vůbec § 15 BytZ? To, co označujete jako jasné, z tohoto § vůbec neplyne.
V BytZ není uvedeno ani tu z BytZ nikdo nedovodil, že by příspěvek měl být odlišný od zálohy. Pokud někdo z BytZ dovodí zálohy na příspěvek nebo příspěvěk formou zálohy, pak je to zcela v pořádku.
Pane Kurte, pokud nedokážete rozeznat zálohu od konečné úhrady, jste asi rarita. Většina lidí s rozumem průměrného člověka to rozeznat dovede zcela bezpečně.
Soudy to také rozeznávají, a je k tomu konstantní judikatura už od dob rakouského zákoníku ABGB. Soudy a soudci vědí, že je možno hradit buď příspěvek, nebo zálohu na příspěvek, a přesně mezi nimi rozlišují. Budu citovat notoricky známý rozsudek Nejvyššího soudu 22 Cdo 2038/2008 ze dne 26. 1. 2009:
| Nárok na placení záloh dle § 15 odst. 2 zákona
o vlastnictví bytů je odlišný od nároku na úhradu skutečně
vynaložených nákladů dle § 15 odst. 1 zákona o vlastnictví
bytů. Byť mají obě platební povinnosti shodný účel, totiž poskytnutí
peněžního ekvivalentu za poskytnuté služby, odvíjí se jejich vznik od
zásadně odlišného okruhu skutkových okolností a mají různou
splatnost. Je též třeba rozlišovat příspěvek na náklady spojené se správou domu a pozemku od předem určených finančních prostředků, které vlastníci jednotek skládají jako zálohu (kterou je ovšem třeba dodatečně vyúčtovat) k účelu uvedenému v § 15 odst. 1 zákona. |
Zde se o tom psalo mnohokrát: http://www.portalsvj.cz/…do+4604/2007.
lake
Poslední komentáře