Délka funkčního období po změně stanov
Dobrý den,
dle nového občanského zákoníku si může SVJ ve stanovách určit délku funkčního období členů výboru. V našem případě jej budeme prodlužovat na 5 let. Jaký dopad bude mít tato změna na stávající výbor, který byl zvolen dle stanov s délkou funkčního období 3 roky? Byť bych se logicky domníval, že stávající výbor dokončí funkční období podle stanov, dle kterých byl zvolen, existují minimálně dvě soudní rozhodnutí týkající se družstev, ze kterých lze dovodit, že se prodloužení funkčního období vztahuje i na stávající výbor.
Máte shodný názor, resp. zkušenost, že to rejstříkový soud akceptuje?
Zapomněl jsem dodat, že spoluvlastníci nemají problém s naším prodloužením funkčního období, pouze nám jde o to, zda by se mělo formálně provést převolení, nebo to s ohledem na změnu stanov není nutné.
Např. rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, 7 Cmo 263/2003, připouští prodloužení funkčního období změnou stanov, v daném rozhodnutí u členů dozorčí rady (soud se pouze postavil proti prodloužení funkčního období pokud došlo k jeho uplynutí a člen orgánu vykonával funkci v rámci tříměsíční lhůty po uplynutí funkčního období dle dřívějšího §194 odst. 2 dřívějšího Obchodního zákoníku). Rozhodnutí tedy nepřímo připouští obecně prodloužení funkčního období samotnou změnou stanov, pouze jej zakazuje ve speciálním případě.
Dále také existuje usnesení Nejvyššího soudu sp.zn. 29 Odo 839/2006, které říká, že změnou stanov nelze zkrátit funkční období člena dozorčí rady voleného zaměstnanci. A contrario tedy opět prodloužení nezakazuje, obecně možné je, ochrana je pouze před zkracováním funkčního období ve speciálním případě.
Tentýž názor zastává také Oldřich Řeháček: Představenstvo akciové společnosti a postavení jeho členů, s 163–164.
Jsem mi jasné, že bezpečnější je si to dát do přechodných ustanovení nebo převolit, protože k tomu judikatura příliš není a otázkou je, do jaké míry je taková analogie přípustná. Ale samotný princip prodloužení funkčního období změnou stanov se zdá být připustný, otázkou jak se k tomu tedy staví také rejstříkové soudy…
V každém případě platí, že členové výboru byli zvoleni na funkční období, které skončí v určitý den. Pouhou změnou stanov se na tom nezmění vůbec nic, protože změna podmínek není retroaktivní. Podle nových pravidel se bude postupovat teprve při následující volbě výboru na následující (prodloužené) období.
Sjednáte-li jakoukoliv smlouvu a později ji obě strany změní (dodatkem k původní smlouvě), je nové ujednání mezi stranami účinné nejdříve ode dne sjednání dodatku, nebyla-li výslovně dohodnuta zpětná účinnost. To je taková úplně základní právní abeceda.
Retroaktivita nových stanov by mohla nastat jedině na základě výslovné úpravy ve stanovách, která postaví najisto, že změna se má uplatnit retroaktivně i na probíhající funkční období. Souhlas s prodloužením svého funkčního období by museli vyjádřit i všichni členové voleného orgánu.
lake
Kdyby tomu tak bylo, jak si ta soudní rozhodnutí vysvětlujete? I změna stanov je retroaktivní, protože mění vztahy spoluvlastníků od okamžiku jejich schválení. Jedná se však o tzv. nepřímou retroaktivitu, která sice mění již existující vztahy, nikoliv však zpětně od počátku.
Usnesení NS, na které odkazuji, nijak např. nezpochybnilo tento výklad Vrchního soudu: „Pokud došlo k rozhodnutí valné hromady o změně délky funkčního období, byla taková změna pro všechny účinná od okamžiku, kdy o ní rozhodla valná hromada, což platí i pro osoby, které již v době rozhodnutí funkci člena orgánu vykonávaly.“ i když odvolatel změnu napadal jako retroaktivní. NS zpochybnil pouze zkrácení funkčního období v daném speciálním případě, který mohl být považován za účelovou snahu zbavit se nepohodlných osob.
Analogii se smlouvami, kterou uvádíte, bych nehledal, principy závazkového práva jsou odlišné od tzv. statusového práva společností.
Zkuste rozlišovat nepravou retroaktivitu od pravé retroaktivity. Je to důležité právě pro popisovaný případ. Pouhá změna stanov mění jejich obsah pro budoucí případy, jde tedy o retroaktivitu nepravou. Pravou retroaktivitu nelze nastolit bez výslovného ujednání stran.
Ohledně analogie se smlouvami: je všeobecně známo a judikováno, že stanovy či jakýkoliv zakladatelský dokument právnické osoby je smlouvou sui generis.
Na otázku jak si vysvětluji kterési judikáty odpovídám: Vaše otázka obsahuje logickou chybu. Předpokládáte, že všechny judikáty lze vysvětlit. Není tomu tak. Viz například:
- http://www.portalsvj.cz/…-pro-zasmani
- http://www.portalsvj.cz/…pojmu-dohoda
- http://www.portalsvj.cz/…avniho-soudu
- http://www.portalsvj.cz/…zase-popletl
lake
Obecně platí, že právní předpis nemá zpětný účinek. Totéž platí i pro obsah stanov. Automatické prodloužení běžícího funkčního období je tedy vyloučeno. Pokud máte k dispozici judikát, který tvrdí opak, prosím dejte na něj odkaz.
lake
Pane M., zkušenost nemám, pouze názor:
Dejte si do stanov přechodné ustanovení např. ve znění „Funkční období členů orgánů, jimž vznikla funkce před nabytím účinnosti těchto stanov a ke dni účinnosti těchto stanov trvá, skončí podle pravidel stanovených dosavadními právními předpisy a dosavadními stanovami.“ A bude jasno. Nebo na shromáždění poté, co schválíte nové stanovy, dosavadní výbor odvolejte a vzápětí zvolte znovu, již podle nových stanov. A bude zas jasno.
P.V.
Poslední komentáře