Nemáte pravdu, jestliže tvrdíte, že Tento násobek není přece výsledkem nějaké rovnice, ale je naopak koeficientem, který se do rovnice dosazuje na počátku, aby vůbec mohla být vypočtena. Text vyhlášky naprosto jasně konstatuje, že činí v daném zúčtovacím období u tohoto konečného spotřebitele spotřební složka nákladů 1,6násobku průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky Takže ten kdo neměří má platit přesně 1.6 x tolik jako ten kdo měří. A jak jistě i sám vidíte, vyšlo 1.715 x více.

Navíc Váš výpočet Podle toho pro 1 neměřený byt vychází CELKOVÝ poměr 1,35 (135% průměru), což je méně než přípustných +40%. je chybný. Pro jeden neměřený byt vychází úhrada 5 000 + 8 000 = 13 000 a to je prosím naprosto přesných 130% průměrné úhrady. Jsou-li Vaše výpočty zatíženy touto chybou, nemá cenu se o rozúčtování vůbec bavit.

Pane Patočko, ve Vaší tabulce počítáte chybně / Pane Patočko, jistěže počítáte správně

Nějak mám pocit, že hovoříme o dvou rozdílných věcech, tedy že tu někdo plete hrušky a jablka a ještě to toho přidává borůvky.

U daného problému není s ohledem na §4 odst. 4 problém u neměřených bytů, ty ač to neumíte spočítat mají všichni 130%.

A nebo jsem (já nebo někdo jiný) někde nepochopil jakou vazbu má podíl základní a spotřební složky vzhledem k navýšení při měření. Tedy že v tomto případě žádnou.

Výraz dává zcela přijatelné výsledky rozúčtování v širším rozsahu mi u Vás, který neustále bazíruje na absolutním dodržování pravidel přijde poněkud „kupecký“.

Petr Patočka VIPA CZ s.r.o.