Neználek plete páté přes deváté.

Tvrdí: „Algoritmus podle § 4/3 je podle mne statický“. Neználek ovšem žádný algoritmus podle vyhlášky nezná a nemůže jej uvést. Není divu: takový algoritmus neexistuje. Vyhláška č. 372/2001 Sb. stanoví pouze některé zásady; konkrétní postupy ponechává zcela na rozúčtovateli. Je zřejmé, že v každém SVJ může výpočet probíhat jiným způsobem s různými koeficienty. Tedy i se zahrnutím „nuceného tepla“.

Rozhodování o způsobu (metodě, algoritmu) tohoto rozúčtování probíhá v SVJ podle ustanovení § 11 odst. 4 ZoVB. Nikoliv podle § 9a odst. 2. Ustanovení § 9a pouze podpůrně stanoví, že společenství „je oprávněno rozhodovat o rozúčtování cen služeb na jednotlivé vlastníky jednotek, není-li rozúčtování cen služeb stanoveno zvláštním právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu.“

Pokud Neználek naznačuje, že společenství není oprávněno o této věci rozhodovat, nechť on sám uvede onen „zvláštní právní předpis“, který jednoznačně stanoví všechny postupy, korekce a výpočtové metody při rozúčtování nákladů na vytápění. Já takový předpis neznám.

Neználkem zmíněný § 13 odst. 7 ZoVB nemá nic společného ani s vynuceným teplem, ani s rozúčtováním služeb. Týká se ručení vlastníků jednotek za závazky společenství. Přicházelo by v úvahu pouze pokud věřitel nebude moci uspokojit svou pohledávku vůči SVJ – pak by ji mohl vymáhat na jednotlivých ručitelích. S rozúčtováním to samozřejmě nemá žádnou souvislost.

lake