Samozřejmě že vlastník jednotky může vlastnit i jiné věci než místnosti. Například balkon. Balkon totiž není pouhý prázdný prostor plný vzduchu. Balkon se skládá z nosné konstrukce, dalších vrstev, hydroizolace, nášlapné vrstvy a zábradlí. Vlastník balkonu má povinnost udržovat jej a opravovat na své náklady po celou dobu existence stavby.

Každý balkon má svého vlastníka. Může jím být vlastník budovy, nebo vlastník jednotky. V ZoVB ani v Občanském zákoníku nenacházím oporu pro Váš opačný názor. Viz ObčZ § 118: „Předmětem občanskoprávních vztahů jsou věci, a pokud to jejich povaha připouští, práva nebo jiné majetkové hodnoty.“ K vlastnictví balkonu viz rozsudek Nejvyššího soudu 1 As 2/2004: http://www.portalsvj.cz/…/1+As+2/2004
.............­.............­.............­.............­.............­.......

Napsal jste: „Kde se říká, že příslušenství bytu je oddělitelné?“.
Přečtěte si to v Občanském zákoníku. Viz § 121 (2): „Příslušenstvím bytu jsou vedlejší místnosti a prostory určené k tomu, aby byly s bytem užívány.“.

Má-li něco být užíváno „s bytem“, musí NEJPRVE existovat tento byt jako předmět občanskoprávních vztahů (§ 118 ObčZ). Byt je „místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k bydlení“ (§ 2 ZoVB). Místnosti bytu jsou tedy od samého počátku součástí bytu, neboť byt byl takto zkolaudován. Vlastník budovy není ani náhodou oprávněn rozhodovat o tom, co je součástí bytu. O tom již rozhodl Stavební úřad svým veřejnoprávním kolaudačním souhlasem.

• Teprve na základě existence bytu jako stavebního celku může vlastník domu svým rozhodnutím určit k tomuto bytu jeho příslušenství: vedlejší místnosti a prostory, určené k tomu, aby byly s bytem užívány. Teprve rozhodnutím vlastníka budovy se tyto místnosti a prostory v domě stanou příslušenstvím by­tu.
• Příslušenství bytu je oddělitelné; stačí k tomu opět projev vůle vlastníka budovy. (Pominu případ, kdy tomu dočasně brání právní závazky, např. nájemní smlouva.) Vlastník budovy změní určení vedlejších místností či prostorů tak, že již nejsou příslušenstvím konkrétního bytu (změna užívání sklepů v domě), nebo přestanou být společným příslušenstvím bytů (přestavba prádelny na kotelnu).

Nelze najít právní oporu pro názor, že příslušenstvím bytu jsou vedlejší místnosti v bytě. To je jako tvrdit, že housku jste sice už snědl a strávil, ale zároveň ještě leží na talíři. Popletené a nesmyslné výklady v rozporu s ObčZ nepřispějí k porozumění věci. Je třeba myslet hlavou a vyjít z definice v § 121 odst. 2 ObčZ.

• Pojem „příslušenství bytu“ může v Prohlášení vlastníka označovat pouze ty místnosti a prostory, které se nacházejí mimo byt. Je právně nesmyslné označovat chodbu, WC či koupelnu za „příslušenství bytu“. Jde o součást souboru místností tvořících byt. Vadu takového Prohlášení lze odstranit výkladem.
• Jestliže Prohlášení označí balkon pouze za „příslušenství bytu“, pak takové prohlášení trpí neodstranitelnou právní vadou: projev vůle původního vlastníka budovy je neurčitý a nesrozumitelný, neboť nestanovil kdo je vlastníkem balkonu. Vadu takového Prohlášení nelze odstranit výkladem.

lake