Pane TK,
nemá cenu obecně mudrovat, takže přejdu ke konkrétnímu případu, jak jej popsal tazatel v úvodním příspěvku:

• Shromáždění jako nejvyšší orgán SVJ se usneslo, že okna na domě se vymění.
• Výbor pak toto rozhodnutí (učiněné po právu) realizoval.
• Měla tedy být vyměněna VŠECHNA okna, ale nebyla – ta dříve vyměněná samozřejmě zůstala (což bylo rozhodnutí SVJ) a společenství v důsledku toho vydalo za okna nižší částku.

Vlastník jednotky tedy plnil za společenství, co po právu mělo plnit samo. Bezdůvodné obohacení.

Případ bývalého vlastníka jednotky je pouze mírně odlišný. Judikatura je konstantní v tom, že výdaj spoluvlastníka na společnou věc, vynaložený bez souhlasu ostatních spoluvlastníků, se vypořádá jako jejich bezdůvodné obohacení.

Zcela konstantní je i právní názor, že výše bezdůvodného obohacení se určí jako zhodnocení společné věci. V našem případě se porovná hodnota nemovitosti se všemi okny vyměněnými proti stavu, kdy by okna v některých bytech zůstala původní.

Rovněž je konstantní rozhodování soudů v tom, že spoluvlastníkovi investujícímu bez souhlasu ostatních vzniká nárok z bezdůvodného obohacení okamžikem ukončení spoluvlastnického vztahu. Tímto dnem počíná plynout tříletá promlčecí lhůta. .............­.............­.............­.............­.............­.............­.....
Netuším, co s tím má mít společného Váš případ s natěračem plotů. Snad není takový problém rozlišit, kdy jde o spoluvlastnický vztah ke společné věci a kdy o neoprávněný zásah cizí osoby vůči majetku někoho jiného.

lake