Našel jsem na webu pracovní materiál „Společenství vlastníků jednotek v praxi“ Lidové bytové družstvo Praha 3:

Část z tohoto materiálu cituji:

Snížení počtu členů výboru

Výbor společenství je výkonným a statutárním orgánem společenství, je volen shromážděním vlastníků jednotek. Ust. § 9 odst. 11 zákona o vlastnictví bytů určuje, že výbor musí mít alespoň 3 členy. V třetí větě ust. § 9 odst.13 se pak uvádí, že jde-li o písemný právní úkon, musí být podepsán předsedou výboru a dalším členem výboru. Z rozboru ust. § 9 odst. 11 zákona, zejména ze slov „výbor nebo pověřený vlastník rozhodují …ʺ, a dále z ust. § 9 odst. 7 pístu. b) zákona (orgány společenství jsou výbor nebo v případě, že není zvolen výbor, zvolený pověřený vlastník) vyplývá, že smysl alespoň tříčlenného výboru nespatřuje zákon v tom, že by jedna osoba nemohla rozhodovat. Smysl zákonné úpravy tkví v požadavku, aby vlastníci projevili vůli, zda chtějí mít jako statutární a výkonný orgán společenství kolektivní orgán, tedy větší množství osob (výbor), nebo nezvolit kolektivní orgán a pak mít jenom jednu osobu (pověřeného vlastníka). Zákon přitom preferuje volbu kolektivního orgánu. Proto v případě, že počet členů výboru klesne pod 3, musí zbývající dva členové svolat (provést úkon svolání) shromáždění k volbě nového člena. Nesejde-li se shromáždění nebo nebudou-li potřební členové zvoleni, provádí výbor opětovné svolání shromáždění. Tak činí stále znova, dokud se jej nepodaří svolat v řádném počtu. Pokud by zůstal jenom jeden člen výboru, je nutno analogicky vztáhnout povinnost svolání i na něj. Pokud nastane situace, že výbor nemá ani jednoho ze svých členů, a tudíž fakticky neexistuje, je nutno použít analogicky ust. § 9 odst. 9 zákona o vlastnictví bytů – tedy plní funkci orgánů (těch, které nebyly zvoleny) vlastníci, kteří byli členy společenství v den jeho vzniku. Tito vlastníci, i kdyby jich bylo více než polovina, nemohou však plnit funkci shromáždění.