Měli bychom si uvědomit, že cílem společenství není pořízení úvěru, ale získání částky na úhradu očekávaných nákladů. Pokud například potřebujeme 10 mil. Kč a na každého připadá 200 tisíc, pak mohou ti, kteří peníze mají, složit 200 tisíc a ostatní si vezmou úvěr ve stejné výši (na každého). Pak postupně během 10 let, zaplatí 200 tisíc nákladů a 50 tisíc úvěru. Úvěr samozřejmě závisí na výši úroku a době splácení. Hodnoty v mém příkladu se od skutečnosti moc neliší.

Vlastníci platící hotově nekomplikují práci výboru, jsou to naopak ti, kteří potřebují úvěr a jednání kolem jeho vyřizování. Pokud bude někdo nutit do úvěru vlastníka, který chce složit částku hotově, okrádá ho vlastně o nemalou finanční částku, kterou představují úroky. Pokud jsou dotace na procenta úroků, týkají se pouze těch, kdo mají půjčku.

Následné vyúčtování nemůže být žádným problémem. Vše je naprosto jednoduché, pokud se berou do úvahy rady paní Klainové. Příspěvky „Předsedy“ bych předpokládal u agenta banky.

FrantaF