To mne tedy udivuje, jaký problém vidíte v tom, že by někdo zaplatil předem náklady rekonstrukce a nebylo by třeba tak velkého úvěru. Můžete složitost tohoto konkrétního problému nějak přiblížit? Podle mne (několik let jsem dělal předsedu samosprávy domu se 100 bytovými jednotkami) celá složitost spočívá v jednom odčítání a v následném rozpočítávání jedinné položky (splátky úvěru) mezi menší skupinu vlastníků, tj. v jiném poměru, než se rozpočítávají ostatní náklady. Myslím, že úkol by zvládl žák 5.třídy ZŠ. Jinak částky zaplacené bankám na úrocích a poplatcích jdou z jednoho bytu do deseti až statisíců, takže kdo má volné prostředky, byl by blázen, kdyby splácel úvěr. A považoval bych za neuvěřitelně sprosté, pokud by někoho „většina“ měla v tomto smyslu přehlasovat, a on tak musel zbytečně vydat takovéto sumy. Osobně bych se obrátil na soud jako přehlasovaný vlastník. To by pro Vás jako předsedu byla asi menší komplikace, že, než vyhovět tak pochopitelnému požadavku vlastníka. Ostatně dosti často jsou shromáždění tak chytře připravená, že se o ničem nehlasuje – pokud to někdo duchapřítomný na místě nenavrhne, výbor si pak myslí, že o všem může rozhodovat sám. Mohl by ale narazit!