Podle mne jde nejen o velikost rizika, ale také o zásadní princip: vlastníci nejsou navzájem nijak ekonomicky svázáni, proč by tedy měl jeden za druhého nést i sebenepatrnější riziko vyplývající z úvěru pro SVJ bez ručení. Pochybuji o tom, že by shromáždění vlastníků mělo mít právo vzít úvěr bez ručení, pokud s ním nesouhlasí všichni vlastníci (podle vzorových stanov SVJ musí souhlasit všichni vlastníci, tam se ale při úvěru jedná o zástavu jednotky – ale jaký je principiální rozdíl? Možnost úvěru pro SVJ bez ručení jednotkami vzorové stanovy myslím neřeší – asi tvůrce vzprových stanov vůbec nenapadlo, že by někdo půjčoval peníze bez ručení nemovitostí). Pokud by shromáždění mělo právo rozhodnout o úvěru pro SVJ bez ručení, muselo by mít právo rozhodovat nejen o záležitostech týkajících se správy domu, ale i o záležitostech týkajících se způsobu financování správy domu, tj. i jakým způsobem na odhlasovanou rekonstrukci vlastníci mají vzít. Pokud úvěrem pro SVJ, proč ne také třeba tak, že by celé SVJ šlo na brigádu do fabriky a peníze na rekonstrukci vydělalo tam? Domnívám se, že není velký problém pozvat na konec shromáždění poradce od 2–3 bank a zájemci si po odsouhlasení potřebných nákladů na shromáždění sami mohou domluvit úvěr jaký potřebují, pokud ho potřebují (patrně každý jiný, neboť finanční možnosti různých majitelů budou jistě různé, někdo nepotřebuje úvěr žádný, někdo jen na část, jiný na celou částku, někdo si vybere úvěr od jedné banky, jiný od druhé banky – podmínkou je pouze, aby byly peníze do stanoveného data na účtu SVJ). Ve slušných Společenstvích se tak i děje, četl jsem příspěvek, ze kterého vyplývá, že banky takový postup respektují. Ale ty banky, které úvěry pro SVJ bez ručení bez jakýchkoli skrupulí poskytují, zjevně kalkulují s tím, že za rizikové majitele v rámci SVJ ona rizika nesou ostatní členové SVJ, kteří to mnohdy ani netuší, protože ručí ze zákona, nepodepisují tedy žádný závazek bance.

A co bude následovat, až SVJ nebude moci díky vyčerpané rezervě v DZOI (v naši SVJ dokonce lidi na rekonstrukci a na úvěr nalákali tím, že se nebude zvedat platba do DZOI – čili vydrancuje se DZOI) plnit závazky vůči bance? Pokud si toho včas všimne, rychle zvedne platby do DZOI a bude vše OK, až na to, že výpadek v platbách jednoho či více vlastníků uhradí společně ostatní. Neplatící vlastníci se třeba po roce odstěhují, byt prodají, nový majitel sice začne splácet, ale dluh za bývalého majitele zaplatit odmítne. Závazek bývalého majitele pochopitelně SVJ nebude mít smluvně ošetřen, protože hlavním problémem výboru před úvěrem bylo smlouvami šikanovat tu menšinu vlastníků, která si z nepochopitelného rozmaru vynutila právo zaplatit za rekonstrukci předem, a tak SVJ bude disponovat zcela zbytečnými smlouvami s vlastníky, kteří SVJ nic nedluží a nikdy nic nedlužili, zatímco s dlužníky ne. Vždyť asi dlužit je dnes přece normální! Pokud již k neplnění povinností splácet úvěr SVJ vůči bance dojde, byť půjde třeba jen o opoždění měsíční splátky, lze se jen dohadovat, co se bude dít. Když tu spekulují jiní, mohu i já: mezi členy SVJ se najde jistě i řada klientů dotyčné banky, kteří u ní mají své běžné účty, termínované účty, stavební spoření, penzijní připojištění, apod. Pokud se podíváte do smluv o těchto bankovních produktech, najdete pravděpodobně zajímavý bod, podle kterého má banka právo si z účtu přednostně strhnout svoji pohledávku, vyplývající z jakéhokoli jiného vašeho závazku vůči bance (ručení za úvěr pro SVJ, byť jde jen o ručení ze zákona za závazky Společenství, je podle mne závazek vůči bance). Takže bude-li SVJ pozadu byť jen s měsíční splátkou ve výši např. 70 tisíc Kč (nemusí jít ani o krátkodobou platební neschopnost SVJ, stačí účetní chyba) banka si tuto částku navýšenou o sankce bez soudu, bez exekuce, vezme z účtu libovolného vlastníka, který bude mít takovou částku na účtu. A banka takovému vlastníku řekne: to si vyřiďte v SVJ mezi sebou, to není náš problém. Jaké je riziko, nevím. Jaké odhaduji maximální riziko? Tak například v naší SVJ se jedná o plánovaný úvěr ve výši 130 tisíc Kč na jednotku. Celkem i s úroky bude spoluvlastnický podíl na úvěru pro SVJ činit odhadem 200 tisíc Kč. Ze zákona vlastník ručí do výše svého spoluvlastnického podílu, což znamená, že ručí maximálně do výše 200 tisíc Kč. Pokud vlastník své povinnosti zásadně a za všech okolností plní, ale bydlí v domě s lidmi, kteří se tímto pravidlem příliš neřídí, v uvedeném případě ho rekonstrukce s počáteční cenou 130 tisíc Kč může s úvěrem pro SVJ od banky bez ručení přijít až na 400 tisíc Kč. Je to ovšem teorie, banky Vám rizika ani postup v případě nesplácení nesdělí. Sdělí vám nejspíš, že se není čeho obávat, že úvěrová smlouva je pro SVJ extra výhodná (bodejť by ne!). Abych mohl posoudit riziko, musel bych kromě tvrzení, že k problému dosud nedošlo, rovněž znát fakta, která vám také nikdo nesdělí: jak dlouho takto banky půjčují pro SVJ bez ručení, kolik takovýchto úvěrových smluv je již uzavřeno, s jak velkými SVJ, atd. Také nemáte nikde zaručeno, že se dozvíte, začnou-li vznikat problémy se splácením u SVJ.