V dodatku ke článku jsem uvedl příklad třípokojového bytu předsedy družstva a současně rozúčtovatele. Podle jeho veřejného prohlášení má v bytě trvale teplotu 20 st. Celsia, což se shoduje s průměrnou vnitřní výpočtovou teplotou objektu. Vykázal ovšem nulové náměry a bez korekce přípustnou odchylkou by tedy platil jen polovinu nákladů, které v průměru připadají na třípokojové byty. Na rozdíl ode mne to zřejmě považujete za korektní.

Jinak nesedí ani příklad kuřáků. Denostupňová metoda dokáže nadměrné větrání zaregistrovat a při vyúčtování zohlednit. Její výhodu spatřuji v tom, že mně koncem zúčtovacího období sdělí průměrnou vnitřní teplotu bytu a pokud kontroluji teploty v mých místnostech, mohu si snadno ověřit, zda je vyúčtování správné s tolerancí dejme tomu +/-1,5 st. Celsia čili +/- 10 % nákladů. Větší přesnost nemohu v podmínkách bytových domů žádat. Klokočník