Tak jsem v dané otázce zburcovala tři své kamarády právníky a výsledky jsou tyto:

1 právník souhlasí s panem lake, že se shromáždění má konat ve lhůtách 1 krát za 12 měsíců dle § 122 Obč.Z.

2 právníci jsou toho názoru, že se musí rozlišovat mezi výrazy „lhůta“ a „frekvence“. Zatímco slovo lhůta, obsažené v § 122, udává termín, do kterého je něco nutno učinit s pevně stanoveným počátkem (do 60 dnů od vzniku SVJ, do 8 dnů od podání daňového přiznání apod.) a je uváděno s předložkou „do“, slovo frekvence udává počet úkonů, které je potřeba učinit za daný časový úsek (denně, týdně, měsíčně, ročně).

Tito dva právníci pak tvrdí, že na frekvenci lze poté analogicky vztáhnout § 122, tedy že je nutno danou činnost učinit v daném počtu opakování za období shodné pojmenováním nebo číslem. 1× denně pak znamená, že se činnost musí učinit 1 x v kalendářním dni (dni se stejným číselným označením data) a nikoli v intervalu 24 hodin, 1× týdně znamená, že se činnost musí učinit 1 x v kalendářním týdnu a nikoli po sedmi dnech, 1× měsíčně v daném kalendářním měsíci (se stejným pojmenováním) a nikoli ve stejné datum, a 1× ročně v daném kalendářním roce (se stejným číselným označením, tj. 2009, 2010, …)

Jeden z nich se matně upomenul na jakýsi soudní spor z dávné minulosti, ve kterém obchodní společnost žalovala úklidovou firmu, že si sjednali úklid jednou týdně a mají uklizeno jednou za 14 dní, když uklízečka přijde vždy v neděli a pak ihned v pondělí. Spor prý společnost projela s tím, že 1× za týden (kalendářní) uklizeno bylo dle smlouvy a pokud to chtěli po sedmi dnech, tak to tam měli napsat.

Všichni tři právníci se pak shodují na tom, že ZoVB je neskutečný paskvil, nad jehož výkladem se (nejen v uvedeném) dá diskutovat roky, neboť nikdy není zřejmé, co tím chtěl básník říci. A že se zákonodárci (když chtějí) vyžvejknout umí, prokázali jasně například v Zákoně o DPH (formulace „pokud její obrat nepřesáhne za částku 1 000 000 Kč za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců“) nebo v Zákoníku práce (formulace „Zaměstnavatel může se zaměstnancem dohodnout pracovní pohotovost na pracovišti v rozsahu nejvýše 400 hodin v kalendářním roce“).

A že slovo „ročně“ běžně zákonodárce používá ve významu „za kalendářní rok“ lze odvodit i z formulací v Zákoně o daních z příjmů:

• Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, dále osvobozeny … hodnota nepeněžních darů … až do úhrnné výše 2000 Kč ročně…
• Poplatník uvedený v § 2 má nárok na daňové zvýhodnění … ve výši 11 604 Kč ročně…

Takže závěrem – já si budu dál dělat schůze jednou ročně, tj. jednou v kalendářním roce, a to v termínu, kdy je potřeba něco řešit a ne tolikátého a tolikátého dubna, protože jednak to jeden z výkladů zákona připouští a závazné rozhodnutí neexistuje, jednak nám to tak všem vyhovuje, a v neposlední řadě proto, že v zákoně nejsou stanoveny žádné sankce, jak s oblibou říká (při jiných příležitostech u stejného zákona) místní SBD.