Občanský zákoník plná moc jednostranný právní úkon (obvykle formou deklaratorní listiny), kterým zmocnitel (zastoupený) dává třetím osobám na vědomí, že zmocněný (zástupce) je oprávněn za něj v určitém rozsahu jednat „Plná moc“, která pouze určité zmocnění osvědčuje, není „dohodou o plné moci“, na jejímž základě zastoupení vzniká (§ 31 občanského zákoníku).

všeobecná (generální) plná moc plná moc, která se vztahuje na všechny právní úkony

dohoda o plné moci dohoda, která je uzavřena mezi zmocnitelem (zastoupeným) a zmocněncem (zástupcem) a na jejím základě vzniká zmocněnci (zástupci) oprávnění jednat v určitých záležitostech za zmocnitele (zastoupeného). U běžných plných mocí je tato dohoda uzavírána ústně (§ 23 občanského zákoníku).