Pojmy společná část budovy a bytová či nebytová jednotka jsou pojmy zákona a mají tam pevně daný význam, jednotky i společné části jsou vždy vymezeny v prohlášení vlastníka. Společný prostor není žádný pojem, je to maximálně výplod lidové tvořivosti. Jestliže budeme prostorem rozumět místnost, pak jsou společným prostorami skutečně např. právě ty sušárny atd., ale není žádný důvod pro to, aby tyto společné části domu byly pojmově vydělovány od ostatních společných částí domu.

Naopak pojmy nebytová jednotka a nebytový prostor nejsou nutně totéž, byť tzv. nebytová jednotka opět není pojem zákona. Zákon o vlastnictví bytů považuje za nebytový prostor místnost nebo soubor místností určených k jinému účelu než bydlení, ale ve smyslu tohoto zákona musí být takový nebytový prostor vymezen jako jednotka v prohlášení vlastníka (to je pak ta nebytová jednotka). Takový nebytový prostor nikdy není společnou částí domu a musí mít svého vlastníka (který je zapsán v katastru). Druhá definice nebytového prostoru je v zákoně o nájmu a podnájmu nebytových prostor. Je sice obdobná, ale není tu vazba na vymezení v prohlášení vlastníka, tedy podle mne můžou být v domě místnosti, které sice nejsou nebytovým prostorem dle ZoVB, jsou tedy společnými částmi domu, ale protože jinak splňují definici v zákoně o nájmu a podnájmu nebytvých prostor, tak bychom mohli dospět k závěru, že přesto nebytovými prostory jsou. Mohl by to být případ např. místností s technickým vybavením (kotelny), úklidové místnost, místnosti vydělené jako kanceláře SVJ atd.