Jen jeden krátký příspěvek do této starší akademické debaty. O tom, že vykládat obsah pojmů pouze jazykově je ošidné svědčí např. ustanovení zákona o jednacím řádu PS. Pan lake se v příspěvcích někde výše pustil do výkladu pojmu „shromáždění“ s tím, že je nepochybné, že vlastníci se shromáždí v místě a čase atd. Obdobně by bylo možno vykládat i pojem „zasedání“ s tím, že je nepochybné, že poslanci v danou chvíli zasedají v místě a čase. Bohužel to tak není (minimálně v případě té sněmovny), jelikož na rozdíl od pojmu shromáždění je obsah pojmu zasedání v zákoně definován:

§21 1 + 4: Zasedání sněmovny je stálé. Zasedání Sněmovny končí uplynutím jejího volebního období nebo jejím rozpuštěním.

Tzn. během zasedání (které trvá během celého volebního období, zjednodušeně řečeno) se konají jednotlivé schůze, které jsou časově omezené. Myslím, že analogie je to opravdu hezká… :)

O tom, co tvrdí o „stálosti shromáždění“ Dvořák, viz jinde, to už jsme probírali.

Cas