Vážený pane Pavle,

žádáte, abych pro Vás formuloval argument explicitně, což rád učiním:

Provozování parkoviště nespadá pod správu domu, a tudíž za tímto účelem společenství nemůže pozemek podle platné právní úpravy nabýt. (Správa domu je vymezena v ZoVB.)

Ono je vůbec nešťastné omezovat nabytí věci „účelem jejího využití“. Věc buď mohu nabýt, nebo nemohu, ale podmiňovat nabytí budoucím využitím, tedy něčím, co nastane v budoucnu? Jak to chcete kontrolovat? Nebo se domníváte, že když účel nebude plněn, tak bude smlouva o nabytí neplatná? Od jaké chvíle? Od samého počátku, nebo od chvíle, kdy přestane být účel plněn? Jakou lhůtu má společenství na to, aby plnilo účel (= provozovalo parkoviště)? Stačí úmysl provozovat parkoviště, který mohu mít po dvacet let?

Připusťme na chvíli, že provozování parkoviště spadá pod správu domu a společenství uvede, že za tímto účelem pozemek nabývá. Po té tam ale nebude provozovat parkoviště, ale chov koní, a nebo postaví skleník. Kdo by měl budoucí využití podle Vás kontrolovat?