• „Na dotaz proč je v § 2/1/e AML zákona uvedeno, že povinnou osobou je osoba oprávněná provozovat vedení účetnictví bylo odpovězeno, že se jedná o chybnou implementaci Směrnice EU 2015/849.“

K tomu je třeba porovnat obsah příslušné části směrnice EU s obsahem českého AML zákona, a zejména s obsahem živnostenského zákona. Cituji:

Z uvedeného plyne, že směrnice EU se týká externích účetních, to jest těch účetních, kteří nevykonávají činost účetní/ho jako závislou činnost pro zaměstnavatele, nýbrž mají sjednanou smlouvu s jinou osobou a účetnictví provozují živnostenským způsobem podle živnostenského zákona. Účetní, která/ý nemá sjednanou smlouvu a neprovádí živnostensky účetní činnosti, není povinnou osobou ve smyslu směrnice EU 2015/849.

Ve směrnici EU je použit pojem výkon činnosti. V českém právu je systematicky používán jiný pojem: provozování činnosti. Tento pojem je v živnostenském zákoně zmíněn celkem 558krát. To je tedy zřejmě něco jiného nežli výkon činnosti.

☀ Vykonávání činnosti je v živnostenském zákoně zmíněno celkem 41krát, vždy v souvislosti s činnostmi, které NEJSOU živností:

• činnost veterinárních lékařů,
• činnost architektů,
• další svobodná povolání podle § 3 zákona,
• vykonávání činnosti v pracovněprávním vztahu – viz § 7 a § 69a/4 zákona,
• osoby vykonávající funkci,
• pracovníci živnostenského úřadu vykonávající kontrolu (viz např. § 60b),
• osoby vykonávající správu daní (přechodné ustanovení zavedené zákonem č. 444/2005 Sb. Čl. LXVI),
• služby soukromých detektivů vykonávané zaměstnanci (přechodné ustanovení zavedené zákonem č. 274/2008 Sb. Čl. XIX),
• osoby vykonávající závěť,
• osoby, které „pro podnikatele vykonávají činnost“, čímž se nepochybně míní jedině výkon závislé činnosti pro zaměstnavatele, nikoliv provozování živnosti na svůj vlastní účet a odpovědnost.

Nic z toho nemá tedy spojitost s provozováním živnosti [1].

➡️ Z uvedeného plyne, že provozování živnosti není totéž co vykonávání činnosti. Osoba může být podle českého práva oprávněna provozovat živnost, avšak to samo o sobě neznamená, že tuto živnost také vykonává. Mohou tedy existovat účetní, kteří provozují živnost, avšak tuto živnost nevykonávají.

Ve směrnici EU je jednoznačně vyjádřený záměr, aby povinnou osobou byli účetní pouze v případě, kdy
(1) skutečně vykonávají činnost účetních, a zároveň
(2) tak činí externě (nikoliv v závislém pracovním poměru).

Podle § 2/e AML zákona však platí, že povinnou osobou se pro účely tohoto zákona rozumí osoba oprávněná provozovat živnostenskou činnost účetních poradců, vedení účetnictví a vedení daňové evidence podle živnostenského zákona. AML zákon je tedy v příkrém rozporu se směrnicí EU.

Výklad této části AML zakona a posouzení (ne)souladu s obsahem směrnice EU by mohl poskytnout jedině soud, jak zde už zmínil pan Pavel.

Justitianus

Poznámka 1: Ojedinělou chybou zákonodárce je § 10/7 živnostenského zákona, který izolovaně zmiňuje „vykonávání živnostenského oprávnění“. To je zjevně totální nesmysl: živnostenské oprávnění může být živnostníkovi jedině vydáno či uděleno živnostenským úřadem, případně mu může být odňato; oprávnění však nemůže být „vykonáváno“.