• „V našem domě je jedna bytová jednotka vedena jako nebytový prostor.“

Pak to ovšem není bytová jednotka, ale nebytový prostor, že ano.

• „My ostatní musíme hlásit počet osob v domácnosti ale z něj nemůžeme zjistit kolik osob je tam hlášeno.“

Vlastník nebytu přece nemá povinnost nic takového nikomu sdělit. Právnické osoby „hlásí“ úřadům své sídlo, případně adresu provozovny. Nehlásí nikomu žádné osoby. Takže o nějakých hlášených čísílkách zde mudrujete naprosto zbytečně.

• „Tito tam sice nepodnikají ale chodí do domu, svítí, špiní společné prostory apod.“

Jde Vám tedy o počty osob rozhodných pro rozúčtování služeb. Ten počet určí každému příjemci služeb poskytovatel služeb podle toho, jak se stav jeví navenek. Není k tomu potřebné žádné „hlášení“. Najdete to v 2013/67/§2/1/g/3. A nezapomeňte započítávat i veškeré návštěvy v bytech, a venčení psů. Pes je venčen 3× denně, to jest 90× měsíčně, a protože s ním vždy někdo jde, je to 180krát použití společných prostorů. To je na každý byt se psem třikrát víc, než 60 vstupů za měsíc do nebytu pana předsedy.

• „Má nějakou povinnost platit i za sídla?“

A pročpak se na to ptáte nás? Podle 2012/89/§1208/e platí, že do působnosti shromáždění patří schválení způsobu rozúčtování cen služeb na jednotky. Máte v pravidlech rozúčtování služeb uvedeno něco o sídlech právnických osob? Co jste si schválili, to tam máte.

Justitianus