• „Předpokládám, že při prodeji krajních bytů developer toto neřešil a tedy aby byly krajní byty levnější je sci-fi.“

Developer prodal byty za tržní ceny. Je tedy zbytečné zkoumat proč toto neřešil. Každý kupující však věděl, že při dodávce tepla přímo do bytů přes bytové výměníky bude nemožné použít běžný způsob rozúčtování nákladů podle zákona 67/2013 a podle prováděcí vyhlášky 269/2015.
Služba „dodávka tepla“, která je ve vašem domě poskytována, není výslovně upravena žádným celostátně účinným právním předpisem. Nelze žádným rozumným způsobem odhalit na jaký účel vlastník jednotky použil odebranou tepelnou energii. To totiž vůbec nelze zjistit bez instalace druhého kalorimetru v každém bytě.

• „Tak, a teď mi řekněte, jak by bylo lze dotlačiti SVJ k tomu, aby tu TUV vodu z výpočtu vynechal, přece mu nemohu tlumočit, že je to pí.....?“

Samozřejmě je to píčovina. Proč byste to nemohl tvrdit, když je to pravda pravdoucí?

1. Žádný poskytovatel neposkytuje v domě službu „vytápění“ ani „centralizované poskytování teplé vody“ podle 2013/67/§3/1. To přece nemusíte prokazovat. Je to údajný poskytovatel, tedy SVJ, kdo by byl povinen tvrdit a prokazovat opak.
2. V domě neexistuje ani jeden příjemce služby „vytápění“ ani „centralizované poskytování teplé vody“ podle 2013/67/§3/1. To přece nemusíte prokazovat. Je to údajný poskytovatel, tedy SVJ, kdo by byl povinen tvrdit a prokazovat opak.
3. Podle 2007/194/§7/2 platí, že „měření množství teplé vody připravované v zúčtovací jednotce se provádí měřením množství vody na vstupu do ohřívače“. V domě však není teplá voda společně připravována v nějakém ohřívači (výměníku) společném pro pro zúčtovací jednotku. Toto ustanovení vyhlášky se na váš dům nevztahuje.
4. Podle 2007/194/§7/3/a platí, že „stanovení množství tepelné energie pro přípravu teplé vody v zúčtovací jednotce se v bytové a nebytové budově provádí a) v případě, že je teplá voda připravována v předávací stanici umístěné v budově, měřením množství tepelné energie na vstupu do ohřívače teplé vody, případně jeho stanovením ze spotřeby mimo otopné období“. Tento postup nelze použít – teplá voda není připravována v předávací stanici. Toto ustanovení vyhlášky se na váš dům nevztahuje.
5. Podle 2007/194/§7/3/b platí, že „v případě přípravy teplé vody ve zdroji tepelné energie (kotelně) umístěném v budově může být měření tepelné energie nahrazeno stanovením množství paliva na její přípravu (např. podle spotřeby mimo otopné období), případně použitím vzájemného podílu spotřeby tepelné energie na přípravu teplé vody 40 % a na vytápění 60 %.“. V domě však není teplá voda připravována v kotelně, neposkytuje se služba „příprava teplé vody“, neposkytuje se ani služba „vytápění“ bytů. Toto ustanovení vyhlášky se na váš dům nevztahuje.
6. Podle 2007/194/§7a/3 platí, že „v případě společné přípravy teplé vody v domě se na vstupní potrubí zásobující každý byt nebo nebytový prostor teplou vodou osadí vodoměr na teplou vodu používaný k rozdělování nákladů na společnou přípravu teplé vody v domě podle vyhlášky, kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu“. Vzhledem k neexistenci společné přípravy teplé vody nevznikla nikomu povinnost osadit bytové vodoměry na teplou vodu. Váš závěr o vodoměrech TV je tedy správný.
7. Ustanovení 2007/194/§7a/4 obsahuje výslovně, že „odstavce 1 až 3 [tohoto ustanovení] se nevztahují na případy, kdy se neprovádí rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody v domě“. Toto je váš případ: v domě se neprovádí ani jedno z těchto rozúčtování.

To podvádění s jakýmisi čísílky ovšem není rozúčtováním – ani podle zákona 2013/67, ani podle vyhlášky 2007/194, ani podle zdravého selského rozumu. Opakuji, že podle 2013/67/§3/1 jsou poskytovány tyto služby: (a) dodávka tepla, (b) dodávka vody a odvádění odpadních vod. A snad i služba „vytápění společných prostor“, jestliže v nich jsou otopná tělesa.

Justitianus