• „Podle jakého legislativniho postupu dochází v tomto pripade k rozúčtování (faktury) tepla tak, že se 60% dá na topení (…) a zbylých 40% (…) se násobí m2 bytu?“

Je to naprostá píčovina. Neexistuje takový legislativní postup. Pro toto vnitřní uspořádání neexistuje žádný celostátně účinný právní předpis. Vyhláška 269/2015 je pro tento případ nepoužitelná.

Ve vašem domě se totiž neposkytuje ani služba „vytápění“, ani služba „centralizované poskytování teplé vody“. Takže je vyloučeno na tyto dvě neexistující služby vybírat zálohy. Pochopitelně je také zcela nemožné rozúčtovat či vyúčtovat neexistující náklady na neexistující služby.

Poskytují se služby „dodávka tepla“, „dodávka vody a odvádění odpadních vod“, a možná i služba „vytápění společných prostorů“.

• Dodávka vody a odvádění odpadních vod – rozúčtuje se podle bytových vodoměrů. Nejsou-li vodoměry i na společných výtocích, pak společná spotřeba vody se určí odhadem a náklad se odečte před rozúčtováním nákladu na dodávku vody pro byty.
• Dodávka tepla do bytů – buď jednosložkově podle náměrů bytových kalorimetrů, nebo dvousložkově se spotřební a základní složkou (která by mohla činit 20% až 30% a pokrývá stálé ztráty v cirkulačním potrubí teplonosného media a náklady na pohon čerpadel).
• Vytápění společných prostor domu – nelze měřit, takže se určí odhadem v procentech z celkových nákladů na tepelnou energii pro dům; náklad se odečte před rozúčtováním nákladů na dodávku tepla pro byty.

Ještě vysvětlím zásadní rozdíl vašeho rozvodu od běžné propojené otopné soustavy.
Řešení s kalorimetry je použitelné ve státech, kde se nepřihlíží k tepelným ztrátám bytů; každý si prostě bere tolik tepla kolik potřebuje. Energeticky náročné byty (rohové, pod střechou, nad průjezdem atd.) jsou v nevýhodě, proto jsou při koupi levnější – ví se, že budou mít vyšší tepelné ztráty, a tím i vyšší provozní náklady.
V ČR se tradičně náklady na vytápění neurčují podle náměrů, nýbrž přihlíží se k tepelným ztrátám místností. Postup této lživé hry na rozúčtování je, že se kouzlí s různými čísílky, korekcemi a koeficienty tak, aby každý hradil obdobnou částku na 1 m2. Bez ohledu na skutečné tepelné toky a tepelné ztráty jednotlivých místností. Pro tento způsob „socialistického rozúčtování“ je ovšem systém s kalorimetrem naprosto nevhodný.

Justitianus