- „Můžete uvést judikaturu, ve které je uveden uvedený právní názor?“
Nevím, zda Poradce obhájí své nepravděpodobné tvrzení. Ale faktem je, že pouhá formální vada ve svolání či v průběhu zasedání shromáždění nemusí být dostačujícím důvodem pro zneplatnění tam přijatých rozhodnutí.
Například možnost úspěšně napadnout platnost rozhodnutí z důvodu neuvedení bodu v pozvánce je limitovaná. Může se jednat pouze o nevýznamnou procesní vadu, ke které soud nepřihlédne. Stěžovatelé namítali (mimo jiné), že rozhodnutí shromáždění SVJ bylo přijato procesním postupem rozporným se zákonem a stanovami – byla totiž předložena k rozhodnutí záležitost neobsažená v pozvánce. Soudy všech stupňů odmítly zastat se vlastníka jednotky, viz:
- usnesení Krajského soudu v Ostravě 8 Cm 165/2017–40 ze dne 21.12.2017
- usnesení Vrchního soudu v Olomouci (8 Cmo 43/2018–62 ze dne 02.05.2018
- usnesení Nejvyššího soudu 26 Cdo 3231/2018–87 ze dne 12.02.2019 (Brzobohatá, Ferák, Jackwerthová)
- usnesení Ústavního soudu I.ÚS 1529/19 ze dne 19.01.2021
|
Ústavní stížnost se odmítá. (…) Namítají-li stěžovatelé, že rozhodnutí shromáždění SVJ bylo přijato procesním postupem rozporným s platnými stanovami, lze jim dát zapravdu. (…) [J]e otazné, zda procesní vada při přijímání rozhodnutí SVJ byla natolik zásadní, aby neposkytnutím ochrany ze strany obecných soudů došlo k zásahu do základních práv a svobod stěžovatelů. Ústavní soud je toho názoru, že nikoliv. (…) I v případě, že by Ústavní soud napadená rozhodnutí zrušil, nelze mít za to, že by vzhledem k okolnostem případu došlo ke změně právního postavení stěžovatelů. Jediným faktickým důsledkem takového rozhodnutí pro stěžovatele by bylo navyšování nákladů řízení. Z toho důvodu rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku usnesení. Zdroj: usnesení Ústavního soudu I.ÚS 1529/19 ze dne 19.01.2021 |
Justitianus
Poslední komentáře