V jiné diskusi se probíral dotaz ohledně doručování emailem. Konkrétně šlo o výzvu příjemce služeb (vlastníka jednotky) směrovanou na poskytovatele služeb (SVJ). Platí to však shodně pro jakékoliv doručování v soukromopráv­ní sféře.

Je třeba pochopit, že osoba soukromého práva není povinna mít zřízený email. A pokud snad email zřízený má, není povinna kontrolovat si došlé zprávy na tuto emailovou adresu.

Podle 2012/89/§582/1 platí, že není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí. V soukromoprávní sféře je tedy možné platně doručovat způsobem, který byl mezi stranami předem dohodnut. U SVJ by mohla být emailová adresa uvedena ve stanovách jako kontaktní email SVJ – pak je to pro SVJ závazné.

Nebylo-li však doručování emailem předem ujednáno, je to shodné jako při pokusu doručit adresnou písemnost pomocí lahve vhozené do potoka, nebo při pokusu o doručení pomocí poštovního holuba. Jestliže neexistuje ujednání, pak není možné učinit závěr, že nastala fikce dojití, ani nelze předpokládat stav, kdy příjemce dojití vědomě zmařil (2012/89/§570/1). Odesilatel je v nevýhodném postavení: Bude muset tvrdit a prokazovat, že zásilka se dostala do sféry příjemce a ten se seznámil s jejím obsahem.

Bez předchozího ujednání je možné bezpečně doručovat způsoby, které stanoví zákon:

• do vlastních rukou kurýrem (který pak dosvědčí, zda příjemce zásilku převzal, nebo odmítl převzít);
• doručení prostřednictvím zákoného poskytovatele poštovních služeb, což je Česká pošta (s fikcí doručení podle jejích záznamů, nebo třetí pracovní den po odeslání);
• vhozením do domovní schránky, pokud existuje a je přístupná v místě sídla nebo na adrese kde se osoba zdržuje a je označena jménem příjemce nebo názvem korporace;
• dodáním do datové schránky (s fikcí doručení v poslední den desetidenní lhůty od dodání, i když se do systému nepřihlásí oprávněná osoba).

K možnosti doručování emailem cituji z odborné literatury.

K tomu podotýkám:

Nesouhlasím s tvrzením autorů, že by dojití do emailové schránky bylo možno prokázat pomocí tvrzení, že „emailovou adresu adresát prokazatelně kontinuálně užívá“.

• Může se jednat o emailovou schránku, která je kontinuálně užívána výhradně k odesílání, nikoliv k příjmu emailových zpráv.
• Může se jednat o kontinuálně užívanou emailovou schránku jiné osoby (advokát, smluvní správce, jiný zástupce SVJ).
• Může se jednat o emailovou schránku, provázanou s účetním software, přes kterou jsou automaticky odesílány předpisy plateb a výzvy k úhradě, ale kterou nikdo nekontroluje z hlediska došlé pošty.
• Může se jednat o emailovou schránku uvedenou ve vyúčtování služeb jako adresa poskytovatele služeb pro příjem (pouze) výzev a námitek k vyúčtování. Tato emailová adresa tedy neslouží k jiným účelům a její obsah je možná kontrolován jen v době několika měsíců po datu doručení vyúčtování příjemcům služeb.

V těchto případech by se doručení emailem nedalo prokázat pouhým tvrzením, že „emailovou adresu adresát prokazatelně kontinuálně užívá“. A to ani v případě, kdy odesilatel prokáže odeslání a dodání.

Justitianus