• Bože (bez ověření) napsal: „… neřádné vyúčtování má právní účinky – NENÍ SPLATNÉ, JDE O ZDÁNLIVÉ VYÚČTOVÁNÍ.“

Hlupák se pozná podle toho, že používá výrazy, jejichž obsahu nerozumí.
Právní jednání které má právní účinky nemůže být zároveň označeno za zdánlivé.

☀ Doručení neřádného vyúčtování má (ode dne 1.1.2014) tyto právní účinky:

• doručením nabývá příjemce služby právo požádat poskytovatele služeb, aby doložil podklady a aby umožnil pořízení kopie podkladů;
• doručením se zahajuje běh lhůty 30 dnů pro podání námitky k vyúčtování (v případě že příjemce nevyužil práva požádat o podklady);
• doručení způsobuje počátek doby placení denních pokut poskytovatelem služby (není-li doručeno po zákonné lhůtě);
• doručením je stanoven počátek běhu doby placení denních pokut příjemcem služby, jestliže nesplnil svou nepeněžní povinnost podat námitku ve lhůtě 30 dnů;
• doručením nabývá příjemce služby právo domáhat se soudního přezkumu vyúčtování[1].

☀ Ode dne 1.1.2024 má doručení neřádného vyúčtování navíc i tyto právní účinky:

• marným uplynutím lhůty 30 dnů pro uplatnění námitek vyjadřuje příjemce svůj neodvolatelný souhlas s obsahem neřádného vyúčtování (a ztrácí tím nárok na případný soudní přezkum);
• doručení způsobuje vznik nároku poskytovatele služby na doplacení nedoplatku plynoucího z neřádného vyúčtování, jestliže jeho vady nemají vliv na vypočtenou výši nedoplatku;
• doručení způsobuje vznik nároku příjemce služby na výplatu přeplatku plynoucího z neřádného vyúčtování (a to i v případě, kdy vypočtená výše přeplatku je nesprávná);
• doručení zahajuje běh lhůty 4 měsíců do splatnosti přeplatků a nedoplatků plynoucích z neřádného vyúčtování.

➡️ Tvrdit za těchto okolností cosi o „zdánlivém“ vyúčtování – to by mohl jedině blb nebo čeští soudci.

[1] Podotýkám, že pokud by snad samo neřádné vyúčtování mělo být „zdánlivé“, pak ani jeho doručení by nebylo právním jednáním; to by znamenalo, že vůbec nenastalo doručení jakéhokoliv vyúčtování. Soud by mohl přezkoumávat obsah takového zdánlivého ne-vyúčtování pouze jako otázku předběžnou. Příjemce služby by se mohl nanejvýš domáhat toho, aby soud rozhodl, že zdánlivé ne-vyúčtování nemá žádné právní účinky.
Skutečnost že určité právní jednání je zdánlivé však nevyžaduje aby tuto skutečnost konstatoval soud. Zdánlivost je trvalá vlastnost a nemá žádnou promlčecí lhůtu. Zdánlivé jednání nelze konvalidovat (zhojit) ani plynutím času, ani jiným způsobem.

Justitianus