Jak zde správně podotýká páčko (bez ověření), nejen řádné, ale i neřádné vyúčtování má právní účinky. A bylo tomu tak vždy, i když popletení čeští soudci dlouhá léta nesmyslně tvrdili opak.

Doručení neřádného vyúčtování mělo a má právní účinek od okamžiku, kdy se dostalo do sféry dospozice adresáta (příjemce služeb). Od toho okamžiku se totiž počítá běh lhůty 30 dnů pro podání námitek. Příjemci služby vzniká doručením právo (a zároveň povinnost) na toto vyúčtování reagovat a podat případně námitku. (Nesplnění této povinnosti příjemce služeb může být pokutováno podle 2013/67/13/1.) Tato skutečnost byla v zákoně zakotvena od roku 2013.

Nebylo tedy správné stokrát opakované tvrzení soudců, že neřádné vyúčtování není vyúčtováním a proto nemá žádné právní účinky. Psal jsem o tomto zjevném omylu soudců opakovaně, ale co naplat: blbové v talárech opisovali stále dokola své nesmysly a toto nikdy nepochopili.

Změnila to až novela zákona o službách.

Teď snad už budou čeští soudci chápat, že i neřádné vyúčtování nějaké právní účinky má – tedy je nepochybně VYÚČTOVÁNÍM. Vždyť způsobuje nejen započetí běhu „reklamační“ lhůty 30 dnů, ale způsobuje i splatnost přeplatku a – v některých případech – i splatnost nedoplatku.

Soudy tedy musí přehodnotit svá stanoviska a dosavadní konstantní judikatura je nadále nepřípadná a nepoužitelná.

Justitianus